Napětí v globálním leteckém průmyslu dosahuje kritického bodu. Kanada, Čína, Japonsko, Mexiko, Švýcarsko a Evropská unie spojily síly s aerolinkami a výrobci letadel v naléhavé výzvě směrem k Trumpově administrativě: Zastavte plánovaná cla na dovoz komerčních letadel a leteckých dílů. Důvod? Hrozba kolapsu mezinárodních dodavatelských řetězců, zdražení letenek a narušení bezpečnostních standardů – to vše při ročním obchodním přebytku USA ve výši 75 miliard dolarů v tomto sektoru. Dokumenty zveřejněné americkým ministerstvem obchodu odhalují jednotný front proti návrhu, který by podle kritiků „podryl desítky let fungující systém“.

Obchodní válkyObchodní války

Jeden soud je zrušil, druhý obnovil. Trumpova cla jsou jako na houpačce

Mezinárodní protest: „Cla jsou ekonomická sebevražda“

Evropská unie ve svém stanovisku bije na poplach: „Jako spolehliví obchodní partneři bychom měli vzájemný obchod s letadly a díly posilovat, nikoli brzdit obchodními restrikcemi.“ A dodává varování – pokud USA přitvrdí, EU zváží protiopatření k „zajištění rovných podmínek“. Podobně se vyjadřuje Čína: „Žádná země by neměla uměle podporovat domácí průmysl na úkor zahraničních konkurentů.“ Mexiko zdůrazňuje asymetrii vztahu: zatímco do USA loni vyvezlo letecké díly za 1,45 miliardy dolarů, americký export letadel do EU dosáhl 12 miliard dolarů. Japonsko a Švýcarsko pak varují před dominovým efektem pro globální výrobu – od motorů po avioniku.

Boeing se přitom snaží balancovat. Na jedné straně zdůrazňuje, že jeho nejnovější modely 737 MAX 10 a 777X obsahují „více než 88 % dílů amerického původu“. Na druhé straně však v dokumentech vyzývá k obnově bezcelního režimu z Dohody o civilním letectví z roku 1979, kterou Trump opustil. Argumentem mu je i květnová obchodní dohoda s Británií, jež cla na letadla výslovně vylučuje. „USA by měly zajistit bezcelní režim ve všech dohodách,“ píše Boeing. Paradoxně tak stojí proti vlastní vládě.

Rozpolcené domácí tržiště: Odboráři vs. aerolinky

Zatímco mezinárodní aktéři jednotně kritizují cla, v USA zuří vnitřní konflikt. Odborový svaz UAW (United Auto Workers), zastupující 10 000 leteckých pracovníků, plány na cla podporuje. Odvolává se na drastický pokles zaměstnanosti v oboru – z 850 000 pracovních míst v roce 1990 na současných 510 000. „K ochraně dodavatelského řetězce jsou cla a výrobní kvóty nezbytné,“ tvrdí UAW. Tento postoj však naráží na zuřivý odpor aerolinií. Delta Air Lines, JetBlue a další dopravci varují před zdražením údržby, snížením bezpečnosti a kaskádovým zdražováním letenek. „Obchodní politika musí stabilizovat systémy, ne je rozvracet,“ píše JetBlue v reakci na UAW.

Robin Hayes, šéf Airbusu pro americký trh, dodává pragmatický argument: „Vytvořit 100 % domácí dodavatelský řetězec je nerealistické.“ Upozorňuje, že 40 % dílů pro letadla montovaná v USA pochází ze zahraničí. Nová cla by tak paradoxně poškodila i americké montážní linky – včetně závodů Airbusu v Alabamě. Ministerstvo obchodu přitom v květnu spustilo vyšetřování podle paragrafu 232, který umožňuje uvalit cla z důvodu „národní bezpečnosti“. Rozhodnutí se očekává do konce léta.

ByznysByznys

Jaderná revoluce nebo hazard? Trumpovy příkazy rozbouřily energetické vody

Budoucnost v sázce: Bezcelní svět, nebo spirála odvet?

Hrozící tarify nejsou hypotetickou hrozbou. Trump již zavedl 10% clo na téměř všechny dovozy letadel a dílů. Nyní však hrozí eskalace – vyšetřování podle paragrafu 232 by mohlo vést k dalším, možná i dvojciferným ceům. To by znamenalo konec éry předvídatelnosti, jež podle dokumentů EU umožnila „explozi inovací a růstu“. Pokud Washington nepřistoupí na obnovu Dohody o civilním letectví, čeká odvětví chaos: výrobci jako Airbus či Embraer budou nuceni přesunout výrobu mimo USA, aerolinky zdraží letenky až o 15 % a bezpečnostní inspekce se prodraží. Jak shrnul šéf Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA): „Zdanit křídla, jež spojují svět, je ekonomická krátkozrakost.“ Napětí tak visí ve vzduchu – stejně jako letadlo na snímku ze zatmění slunce v Gruzii, metafora nejistoty, jež zastiňuje celý průmysl.