Jsou na střední škole nebo čerstvě na výšce, ale už podnikají. Mladých lidí s byznysovým drajvem je v Česku čím dál víc

Jsou na střední škole nebo čerstvě na výšce, ale už podnikají. Mladých lidí s byznysovým drajvem je v Česku čím dál víc

Hrot 24, vygenerováno v Midjourney

Mladý byznys

Náctiletých podnikatelů v Česku rychle přibývá. Trefují se do potřeb své generace

Generace Z mění podnikatelskou scénu v Česku. Mladí lidé ochotně využívají nejmodernější technologie, jejich cílem je práce, která má smysl. Jaké projekty díky nim vznikají a co jim pomáhá rozvíjet byznysové nadání?

tmn

Česku vyrostla nová podnikavá generace. Každý devátý podnikatel v zemi je mladší 30 let, od roku 2018 konstantně roste počet byznysmenů ve věku 21 až 25 let a počet náctiletých, kteří si vydělávají díky vlastním nápadům a pracovitosti, se bezmála zdvojnásobil. Vyplývá to z dat ministerstva průmyslu.

Ještě donedávna podíl mladých podnikatelů v Česku zvolna klesal, v loňském roce se ale situace změnila. Otěže přebrali hlavně ti nejmladší, zástupci silné populační generace Z.

„V každé společnosti mají mladí lidé potenciál stát se tvůrci nových řešení. Nyní navíc vyrostla generace, pro kterou je zásadní, aby jí práce dávala smysl,“ říká Zuzana Mravík Zelenická ze společnosti Samsung.

„Tahle generace se nebojí technologií a chce je efektivně využívat. Práci nehodlá věnovat všechen svůj čas, musí jí dávat smysl. Mladým lidem záleží na životním prostředí, lidských vztazích a jsou ochotni se neustále rozvíjet, objevovat. To vše jsou ideální předpoklady k realizaci vlastních projektů,“ doplňuje.

Hýří nápady, slabinou je zvládání stresu

Podle majitelky personální agentury Advantage Consulting Olgy Hyklové má generace Z nejen odvahu, ale také nástroje měnit pracovní prostředí k lepšímu. „Mladí jsou otevřeni technologiím, aktivně využívají umělou inteligenci a podporují rychlé zavádění inovací. Z jejich nápadů a digitální zdatnosti mohou firmy jen těžit,“ konstatuje.

„Znalosti ze školy studentům a absolventům obvykle nechybí, ale praxe ukazuje nedostatky v měkkých dovednostech, jako je týmová kooperace či zvládání stresu,“ doplňuje.

Právě dovednosti nad rámec školní výuky mohou mladí lidé s podnikatelským talentem načerpat například v rozvojovém programu Samsungu s názvem Solve for Tomorrow. Trvá osm měsíců, je určený pro středoškoláky a rok od roku je mezi nimi stále populárnější.

„Mladí lidé v něm mají možnost předvést své technologické projekty profesionálům z oboru. Ti jim dají zpětnou vazbu, předají zkušenosti i cenné kontakty a vysvětlí, jak funguje pracovní trh. Není výjimkou, že účastníci ve svých projektech dál pokračují i po skončení programu, což nesmírně rádi vidíme a podporujeme,“ říká Mravík Zelenická.

Brýle, které mluví

V uplynulých ročnících studenti ve věku od 15 do 19 let zkonstruovali například systém na ochranu elektrokol před krádeží nebo prototyp „chytrého“ patníku, který může zvýšit bezpečnost na silnicích. Nejlepší tým loňského 3. ročníku vyvinul brýle pro nevidomé, které díky vsazené kameře s AI umějí svému uživateli hlasově popsat věci v okolí.

„Není pravda, že mladí lidé kvůli nástupu umělé inteligence už nemají potřebu přemýšlet, naopak nám ukazují, jak dokážou novou technologii přirozeně využít k tomu, aby skutečně vylepšila životy nás všech,“ doplnila Mravík Zelenická.

Zvýšený zájem mladých lidí o seberozvoj a talentové programy sleduje ve své práci také osobní koučka Karolína Harries. „Ze vstupu na pracovní trh má mnoho studentů obavu. Nevěří si, neznají své silné stránky, neví, jak je předat firmám,“ líčí ze své zkušenosti.

„Bohužel se v řadě škol stále soustředí na dorovnání toho, v čem silní nejsme, a na rozvinutí silných stránek už nezbývá prostor. Potkáte-li se ale s mladými lidmi v nějakém rozvojovém programu, zjistíte, jak jsou motivovaní a velmi oceňují skutečné vzdělávání do praxe,“ doplnila.