Fotovoltaika dál trhá rekordy. Solární zdroj má už více než sto tisíc českých střech

Jen za první pololetí bylo připojeno o 69 procent více solárních elektráren než za celý rok 2022.

Fotovoltaika dál trhá rekordy. Solární zdroj má už více než sto tisíc českých střech
ilustrační foto | Shutterstock.com

Tahounem jsou stále domácnosti, fotovoltaické systémy pokrývají už více než sto tisíc střech. Vznikají už ale také rozsáhlejší projekty. Vyplývá to z dat, která na základě podkladů od všech provozovatelů distribučních soustav zveřejnila Solární asociace.

Od začátku roku bylo do sítě úspěšně připojeno celkem 45 197 solárních elektráren, jejichž celkový výkon dosahuje 487 megawattpeaků. Pokud tento trend bude pokračovat i v následujících měsících, mohly by nové solární zdroje překonat v součtu hranici jednoho gigawattpeaku.

Dominantní jsou stále menší fotovoltaické systémy, které si pořizují domácnosti. Z programu Nová zelená úsporám bylo letos zatím proplaceno 31 555 žádostí. Velký zájem je rovněž o bateriové systémy, které má téměř 95 procent připojených domácích elektráren.

Že je zájem o vlastní fotovoltaiku stále značný, dokládá i to, že například ČEZ Distribuce, která je jedním ze tří provozovatelů distribuční soustavy, eviduje do konce června víc než 35 tisíc nových žádostí o připojení oproti zhruba 70 tisícům za celý loňský rok 2022.

Vedle malých elektráren začínají vznikat i rozsáhlejší projekty, ať už jde o střešní elektrárny s výkonem nad sto kilowattpeaků, nebo o velké pozemní zdroje na jinak nevyužitelných plochách. Pouhých třináct nových elektráren s výkonem nad jeden megawattpeak přitom přispělo k celkovému instalovanému výkonu celými deseti procenty.

„Aktuální údaje dokazují stále rostoucí zájem o fotovoltaické systémy a jsou pozitivním signálem pro budoucnost obnovitelné energetiky v Česku,“ uvedl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Zároveň ale varuje, že slibný růst mnohdy brzdí zbytečné bariéry. „Patří mezi ně složité povolovací procesy, omezené možnosti připojení nebo odpor místních občanů či památkářů. Investoři se potýkají také s nejednotným přístupem úřadů,“ poznamenal Krčmář.

Důležitý je podle něj rozvoj rozsáhlejších solárních parků nebo střešních instalací. „Velké projekty potřebujeme také proto, abychom udrželi Česko mezi průmyslovou elitou Evropy,“ řekl Krčmář. Dodal, že velké korporace mají ambiciózní cíle na stoprocentní přechod na zelenou energii. Například Škoda Auto chce odebírat veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů do roku 2030. 

Krčmář upozornil, že velké podniky, které zaměstnávají desítky tisíc lidí, mohou odejít jinam, pokud nenajdou dodavatele zelené energie v Česku. „Naříklad Polsku letos stačily první čtyři měsíce, aby vykázalo trojnásobný růst fotovoltaiky oproti českému půlročnímu,“ konstatoval Krčmář.  

Vedení Solární asociace rovněž upozornilo na to, že Česko stále zaostává v legislativě, například dosud není vyřešena akumulace energie, která je nezbytná pro stabilizaci sítě a bezpečnost dodávek. 

„Právě nemožnost smysluplně ukládat přebytečnou energii z obnovitelných zdrojů do velkých bateriových systémů a dalších druhů úložišť způsobuje problémy se stabilitou elektrizační soustavy, které vyvrcholily o Velikonocích nuceným odpojením šestnácti procent českých fotovoltaik od sítě,“ připomněl Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a současně ředitel Asociace AKU-BAT CZ.

„Nadále pokračuje trend výstavby velkých fotovoltaických elektráren prakticky bez akumulace, což je samozřejmě do budoucna velké riziko pro stabilitu elektrizační soustavy a bezpečnost dodávek. Je potřeba co nejdříve odstranit legislativní i další bariéry a ještě více podpořit projekty, které budou doplněny o bateriové systémy či později elektrolyzéry na vodík a nebudou tak zatěžovat elektrizační soustavu,“ dodal Fousek.