Zemědělci předali eurokomisaři návrhy na přepracování zemědělské politiky EU
Shutterstock.com
Evropská zemědělská politika pod palbou: Čeští zemědělci požadují přepracování návrhu
Zemědělci předali eurokomisaři pro zemědělství Christophu Hansenovi své připomínky k nedávno zveřejněné první verzi budoucí společné evropské zemědělské politiky (SZP). Ve svém stanovisku, které má ČTK k dispozici, žádají přepracování dokumentu, odmítají například snížení rozpočtu či zastropování dotací. S Hansenem se zástupci nevládních organizací setkali ve středu večer v Českých Budějovicích při příležitosti konání agrosalonu Země Živitelka.
čtk
„Odmítáme snížení rozpočtu a nenaplnění slibů EK ve věci navýšení rozpočtu z důvodu inflace v uplynulých letech, odmítáme zrušení dvoupilířové struktury, odmítáme podkopávání ekonomického rozměru a konkurenceschopnosti evropského zemědělství a v neposlední řadě odmítáme předložení návrhu bez řádných dopadových studií,“ uvádí zemědělci ve svém stanovisku.
Návrh ruší dvoupilířovou strukturu, podle níž jsou peníze rozdělovány primárně na investice a přímé platby vázané na plochu nebo chovy hospodářských zvířat, a zavádí místo ní jednotný fond. Podle zemědělců by si změna vyžádala předělání administrativně-kontrolních systémů, což by byl časově i nákladově náročný projekt, uvedli.
Zemědělci Hansena upozornili i na dopady zastropování dotací, s nímž návrh počítá. Podle nich by se vzhledem k rozdílné velikosti farem v ČR se zbytkem EU degresivita dotací, kdy se sazba krátí s rostoucí výměrou, začala negativně projevovat již u podniků s 80 až 150 hektary. Degresivita by podle organizací měla negativní vliv na příjmy až 6000 zemědělských podniků, jejichž produkce se může blížit 95 procentům všech produkovaných potravin v ČR.
K oslabování konkurenceschopnosti evropského zemědělství i enviromentálních závazků podle nich povede také snížení rozpočtu zemědělské politiky o 22 procent. Organizace mimo jiné kritizují, že ohledně spolufinancování zemědělství členskými státy nejsou stanovené žádné stropy. „To vytváří tlak na národní rozpočty a riziko soutěže mezi státy s odlišnou fiskální kapacitou, tedy možnost, že bohatší státy si připlatí více, a tím dojde k narušení rovnosti podmínek v rámci jednotného trhu,“ varují zemědělci.
Další výtka se týká návrhu zavést korporátní příspěvek pro Evropu (CORE) jako nový zdroj financování unijního rozpočtu. Ten by se měl vztahovat na všechny podniky s ročním obratem nad 100 milionů eur, přičemž výše příspěvku by se určovala podle obratu, nikoliv zisku. Zemědělské a potravinářské organizace upozorňují, že v odvětví s nízkými maržemi, jakým je potravinářství, by takové opatření znamenalo neúměrné zatížení i pro střední a rodinné podniky, které své zisky obvykle reinvestují do výroby a místní ekonomiky. Zavedení CORE by podle nich znamenalo zvýšenou administrativu a prohloubilo by nerovné podmínky na trhu, protože podniky ze třetích zemí bez provozovny v EU by povinnosti nepodléhaly.
Kroupy kosí úrodu. Zemědělci hlásí škody za 10 milionů
Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová při jednání apelovala na nutnost zjednodušit administrativní požadavky EU, které brání rozvoji českých potravinářských podniků. Večeřová s Hansenem řešila i označování rostlinných imitací masa a masných výrobků. Hansen podle komory souhlasí s tím, že je nutné trh zpřehlednit, aby nebyl spotřebitel klamán.
Komisař podle mluvčího komory Marka Zemánka sám otevřel téma podpory podniků a zdůraznil, že je nezbytné podporovat ty, které produkují komodity a potraviny. Eurokomisař v Česku jednal o společné zemědělské politice i s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL).
