Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Podle čerstvých dat je třetina voličů ve Francii připravena v evropských volbách hlasovat pro Národní sdružení Marine Le Penové a dalších šest procent pro Reconquête Érica Zemmoura.
Průzkum poradenské společnosti Portland Communications, o němž informuje bruselský server Politico, proběhl na konci ledna v pěti zemích: ve Francii, v Itálii, Německu, Nizozemsku a v Polsku.
S výjimkou Polska, kde zatím vede vládnoucí Tuskova Občanská platforma, signalizují data velký nárůst podpory pro nacionalistickou pravici různého typu. Alternativa pro Německo by podle tohoto průzkumu získala v eurovolbách 17 procent a skončila by druhá. Bezkonkurenčně by pak vyhrála Wildersova Strana pro svobodu i Bratři Itálie premiérky Meloniové.
Vůbec největší podíl hlasů pro tvrdé kritiky Bruselu však momentálně generuje země galského kohouta.
Národní sdružení (RN; dříve známé jako Národní fronta) vedené formálně europoslancem Jordanem Bardellou, ale reálně Marine Le Penovou, by získalo až 33 procent hlasů. Takže by s přehledem nejen obhájilo své vítězství z minula (získalo přes 23 procent hlasů), nýbrž by jej ještě vylepšilo o celých 10 procent.
Dalších šest procent voličů si podle průzkumu vybralo konkurenční uskupení Reconquête. To do červnových eurovoleb povede Marion Maréchalová, tedy neteř Le Penové, což je zajímavý paradox.
Vůdcem tohoto nového uskupení je totiž Le Penové poslední prezidentský soupeř– Éric Zemmour, většinou komentátorů a analytiků považovaný za ještě většího radikála a kritika pařížských i bruselských poměrů, zvláště pokud jde o imigraci a údajnou islamizaci Francie a Evropy.
Náskok RN každopádně neustále roste a strana nyní poráží Macronovo centristické Spolu! (to má jen 14procentní podporu; v roce 2023 šlo pro srovnání o 23 procent) o téměř 20 procent.
Průzkum Portland Communications přinesl i další zajímavá data. Tak především: Francie a Německo vykazují nejvyšší podíl nespokojených respondentů. 68 procent Francouzů a 66 procent Němců uvedlo, že jejich země je „na špatné cestě“. A to se odráží v jejich preferencích, což může mít poměrně dalekosáhlé důsledky.
Obě nejlidnatější země Unie dodávají do Evropského parlamentu nejvyšší počet poslanců – Francie 81 a Německo dokonce 96. Pro celkové rozložení sil v parlamentu je tedy nanejvýše důležité, jak dopadnou volby právě v nich.
Střízlivé odhady hovoří o tom, že vysoké podíly europoslanců za německou AfD a francouzskou RN by mohly „frakci“ Identita a demokracie (ID), kam obě radikální strany patří, nasměrovat do postavení třetí nejsilnější parlamentní skupiny za lidovci a socialisty. ID nyní čítá 76 europoslanců, po volbách by jich ale ráda měla 85, nebo dokonce 90.
Zemmourovo uskupení Reconquête je pro změnu už dnes součástí jiné euroskeptické skupiny, Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kam náleží spolu s Bratry Itálie, polským Právem a spravedlnost nebo českou ODS. Také ECR očekává, že po volbách posílí svou pozici. Dnes sdružuje kolem 60 poslanců, ale mohla bych jich mít i o dvacet více.
Obě skupiny mají reálnou ambici přeskočit dosud třetí nejsilnější liberály. To by mohlo otevřít novou kapitolu v dějinách přístupu Evropského parlamentu k procesu integrace.
Ale vraťme se do zpět do Francie, protože nespokojenost se odráží především v domácím kontextu. Marine Le Penová je proto nyní největší favoritkou příštích prezidentských voleb, které se budou konat v dubnu 2027. Podle průzkumu IFOP z přelomu ledna a února si udržuje solidní náskok na všechny největší potenciální soupeře.
V prvním kole by podle dat agentury získala 36 procent, zatímco možní „macronovští“ kandidáti Attall i Phillippe by dostali shodně 22 procent hlasů a hlavní levicový soupeř Mélenchon jen 14 procent.
Ve druhém kole by pak Le Penová svedla úplně vyrovnaný souboj jak s Attalem, nad nímž dokonce mírně vede, tak s Phillippem, kde jsou síly doslova „fifty fifty“.
