Za 12 vteřin ukrást 25 milionů dolarů? Nové technologie ohrožují bezpečnost bank

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Celý článek
0

Do Behavia přiteče přes 55 milionů korun. S českou firmou, která zlepšuje reklamu, si plácli Nizozemci

České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.

České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.

Celý článek
0

Proč je český tendr na nové reaktory pro francouzskou EdF zásadní

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Celý článek
0

Evropa bere jádro na milost. Na nukleární renesanci by mohlo Česko vydělat

Zatímco Německo své jaderné elektrárny zavřelo a Španělsko to má v plánu, v rámci EU má stále silnější slovo šestnáctičlenná nukleární aliance.

Evropa bere jádro na milost. Na nukleární renesanci by mohlo Česko vydělat
Jaderná elektrárna Tihange v Belgii (ilustrační foto) | Shutterstock.com

Havárie elektrárny ve Fukušimě z roku 2011 tvrdě postihla vývoj jaderné energetiky v Evropě. Rozhodnutí Německa zlomit nad nukleární energií hůl ale nakonec nenašlo mnoho následovníků. Jednou z mála výjimek je Španělsko, které na konci minulého roku rozhodlo o vypínání reaktorů od roku 2027.

Ruská invaze na Ukrajinu ovšem velkou část dalších evropských zemí přiměla k racionálnímu rozhodnutí: rozvíjet jádro dál. Například francouzský prezident Emmanuel Macron zveřejnil plán na výstavbu čtrnácti nových reaktorů a plány na další výstavbu mají podle studie České spořitelny rovněž Polsko, Bulharsko, Nizozemsko, Rumunsko, Slovensko nebo Slovinsko. A samozřejmě také Česko.

„Na evropské půdě zároveň získává čím dál silnější slovo takzvaná nukleární aliance, reprezentovaná šestnácti evropskými zeměmi,“ říká Radek Novák z oddělení ekonomických a strategických analýz spořitelny. Tento rostoucí vliv se podle něj začal propisovat i do evropské legislativy. Jádro bylo například zahrnuto do taxonomie EU, tedy klasifikace udržitelných ekonomických aktivit.

„Do cílů EU v oblasti obnovitelného vodíku se zase bude započítávat i vodík vyráběný v zemích s energetickým mixem založeným na jaderné energetice,“ dodává Novák. Za úspěch „nukleární aliance“ lze považovat i umožnění veřejné podpory investic do výroby elektřiny z jádra, a to v podobě povinných rozdílových smluv.

Vývoj modulárních reaktorů i výstavba těch „tradičních“ tak mají v Evropě i na dalších kontinentech podstatně optimističtější budoucnost, než jak se zdálo ještě před několika lety. Podle zmíněné analýzy spořitelny by na tom mohl vydělat i český průmysl, který se u tuzemských elektráren podílel na výrobě potřebného zařízení z devadesáti procent.

„Dnes má podle Aliance české energetiky český průmysl objektivní možnost podílet se na dodávkách nového jaderného zdroje v Česku ze 65 až 70 procent. Český průmysl je schopen dodávat klíčová zařízení jaderné elektrárny od jaderného ostrova (z 50 procent) přes turbínový ostrov (z 85 procent) a systémy kontroly a řízení (ze 70 procent) až po stavební části (z 85 procent),“ vypočítává analýza.

Zmiňovaná Aliance české energetiky nyní sdružuje celkem třináct českých firem, které dohromady zaměstnávají na dvanáct tisíc lidí a vykazují roční obrat přes 64 miliard korun. Kromě toho v Česku působí desítky dalších společností a dodavatelů, schopných podílet se na zakázkách pro výstavbu jádra.

Silnou pozici má podle analýzy Česko také v oblasti výzkumu. Vedle Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni vyvíjí technologie také skupina ÚJV Řež. Ta se podílí na vývoji konceptu vysokoteplotního reaktoru IV. generace a sama vyvíjí hned tři typy modulárních reaktorů. Koncepty malých reaktorů rozvíjejí také soukromé společnosti Witkowitz Atomica a Teplátor.

„Česká republika by tedy měla očekávaný rozvoj jaderné energetiky využít. Přínosem by přitom nebyl jen pro českou energetickou soustavu, ale i pro celý ekosystém tuzemského jaderného průmyslu. České firmy by totiž mohly z účasti na dukovanském jaderném tendru těžit i při stavbě dalších jaderných bloků ať už v Česku, nebo v zahraničí,“ říká Novák.

Nejdůležitější členové Aliance české energetiky:

▪ Doosan Škoda Power: vývoj a výroba parních turbín

▪ ŠKODA JS: inženýring, výroba a servis tlakovodních jaderných reaktorů

▪ ALTA: dodávky jaderných materiálů a palivových článků

▪ I&C Energo: dodavatel řídicích systémů, průmyslových informačních systémů, elektrických systémů

▪ SIGMA GROUP: výroba čerpací techniky

▪ ZAT: vývoj, projekce, výroba, instalace i servis elektronických zařízení, řídicích systémů a jejich komponent

▪ Elektro Kroměříž: výroba rozvaděčů

▪ OSC: simulační a řídicí systémy

▪ Vítkovice Energetické Strojírenství: výroba tlakových a netlakových dílů elektráren