Za 12 vteřin ukrást 25 milionů dolarů? Nové technologie ohrožují bezpečnost bank

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Celý článek
0

Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Dva kohouti na šrotišti

Korejský výrobce elektroniky Samsung změnil od ledna recyklační firmu, handrkování o stovky milionů korun může začít.

Dva kohouti na šrotišti
Sběr elektrospotřebičů a recyklace fungují v kolektivních systémech dvěma způsoby. Buď se z vybrané částky financuje zpracování elektrozařízení, které je v daném roce sebráno. Nebo nastupuje zálohový systém, z nějž se platí sběr a recyklace konkrétních značek za předem stanovené období. | Tomáš Turek týdeník HROT

Na první pohled nemůže být moc nudnějších oborů než sběr a recyklace staré elektroniky a elektrospotřebičů. Ráno objedete sběrná místa, svezete elektroniku, odpoledne ji rozeberete a roztřídíte, vlevo plast, vpravo kovy, dozadu věci do spalovny. Od výrobců inkasujete recyklační poplatek, odečtete náklady na výše uvedenou činnost a zbytek peněz vám zůstane. Jednou za čas uspořádáte osvětovou kampaň a tak stále dokola. 

Zdání klame, na českém trhu s recyklací elektroodpadu právě zuří tvrdý boj mezi dvěma největšími konkurenty, společnostmi Rema Systém a Asekol. Ne že by v minulosti byl úplně klid, ale od konce loňského roku situace neustále eskaluje. Tehdy se korejský výrobce a prodejce elektroniky Samsung nedohodl po patnácti letech na dalším pokračování spolupráce se společností Asekol a s účinností od ledna 2020 přešel s exkluzivní smlouvou o sběru a recyklaci svého elektroodpadu ke konkurenční společnosti Rema. 

V Asekolu se první měsíce roku nedělo zdánlivě nic (pokud nepočítáme, slušně řečeno, rozladění z odchodu Korejců). Firma nicméně dál pokračovala ve sběru a recyklaci výrobků Samsungu, až na konci července oznámila, že tak činí na své náklady a že s touto „dobročinností“ končí. „Spotřebiče Samsung jsme půl roku sbírali na vlastní náklady, převážně kvůli možnému ekologickému dopadu na města a obce. Dostali jsme se ale na tak vysoké množství odpadu, že je už nejsme schopni financovat z našich zdrojů,“ oznámil tehdy předseda představenstva Asekolu Jan Vrba.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit