Donald Trump nemá k tomuto zdroji energie příliš vřelý vztah

Donald Trump nemá k tomuto zdroji energie příliš vřelý vztah

koláž Hrot24 / Shutterstock.com

Hromy a blesky z Bílého domu

Trump vystupňoval útok na větrníky: podvod století a viník drahé energie

Administrativa amerického prezidenta rozšířila cla na větrné turbíny a jejich komponenty, což může zásadně prodražit rozvoj obnovitelných zdrojů v USA. Trump tvrdí, že jde o ochranu národní bezpečnosti.

Tomáš Tománek

Americký prezident Donald Trump v týdnu znovu vystoupil proti větrné energii. Na své síti Truth Social napsal, že státy spoléhající na větrníky a solární energii čelí „rekordním nárůstům cen elektřiny“, a obnovitelné zdroje označil za „podvod století“. Útoky přišly jen den poté, co jeho administrativa oznámila rozšíření cel na dovoz větrných turbín a jejich komponentů.

Ministerstvo obchodu USA v úterý zveřejnilo, že clo se nově vztáhne na 407 produktových kategorií, včetně větrných turbín. Jelikož jde o výrobky obsahující ocel a hliník, budou podléhat padesátiprocentní sazbě. Podle Trumpovy vlády jde o uzavření cest, jimiž dosud výrobci obcházeli dřívější omezení.

Trump proti větru brojí dlouhodobě. Na tiskových konferencích i mítincích jej označuje za nejhorší a nejdražší formu energie, která navíc „hyzdí krajinu“.

V červenci během setkání s britským premiérem Keirem Starmerem v Aberdeenu řekl, že větrníky jsou „ošklivé jako padesátipatrové domy“ a že „tisíckrát více energie lze získat z ropy a plynu“.

Podle odborníků však jeho tvrzení postrádají oporu v datech. Například v New Jersey, kde Trump obviňuje větrníky z drahých účtů, tvořily obnovitelné zdroje loni jen osm procent výroby elektřiny.

Růst cen, který podle statistik činil v červenci meziročně 5,5 procenta, souvisí spíše s rostoucí spotřebou datových center a zastaralou infrastrukturou, upozorňuje americký zpravodajský web Newsweek.

Rozšíření cel přesto může vážně zasáhnout sektor větrné energie v USA. Profesor ekonomie Christopher Meissner z Kalifornské univerzity v Davisu zdůraznil, že výsledkem bude zdražení projektů a vyšší ceny pro spotřebitele.

„Je to pokus přesměrovat poptávku po oceli a hliníku na domácí producenty. Ale cenou budou vyšší náklady a pomalejší růst zaměstnanosti v navazujících odvětvích,“ řekl Newsweeku.

Rozhodnutí podporují domácí výrobci větrných věží, kteří si dlouhodobě stěžují na levný dovoz. Podle jejich asociace nízké ceny dovozu nutily výrobce kupovat zahraniční ocel místo americké, což poškozovalo domácí hutě.

Naopak bývalý náměstek ministra obchodu Don Graves krok označil za politicky motivovaný a varoval, že povede k růstu cen pro firmy i domácnosti.

Podobně Alan Sykes ze Stanfordu zdůraznil, že výběr položek podléhajících clům není zcela transparentní a může odrážet i politické zájmy.

Graves pak upozornil, že narušení předvídatelnosti obchodní politiky může odradit investory od dlouhodobých projektů v USA.

Trump mezitím pokračuje v útocích. V úterním příspěvku na Truth Social nazval větrníky „hloupými a ošklivými“ a obvinil je z ničení přírody i navyšování cen elektřiny.

Zároveň zastavil vydávání federálních povolení na nové větrné projekty a zrušil daňové úlevy pro obnovitelné zdroje, což podle analytiků ohrožuje jejich další rozvoj.

Cílem nové politiky je podle Trumpovy administrativy posílení amerického ocelářství a hliníkářství. „Rozšiřujeme dosah cel a zavíráme cesty k jejich obcházení, což podporuje revitalizaci amerického průmyslu,“ uvedl náměstek ministra Jeffrey Kessler. Kritici ale varují, že cena bude vysoká – nejen v podobě dražší elektřiny, ale i zpomaleného přechodu na čistší zdroje.

Ministerstvo obchodu současně zkoumá, zda cla nerozšířit i na další klíčové sektory, včetně polovodičů nebo farmaceutických výrobků. Rozhodnutí o větrnících tak může být předzvěstí ještě širších omezení, která by zasáhla velkou část americké ekonomiky.