Americká vojenská přítomnost v Afghánistánu je prozatím minulostí
Shutterstock.com
Neklidný region
Sotva odešli, chtějí se vrátit. Trump chce zpět základnu Bagrám v Afghánistánu. „Je na dostřel čínskému jádru.“
Pentagon spekulace nekomentuje, ale prezident Spojených států tvrdí, že USA mají v rukou silné páky na islamistické hnutí Tálibán. Bagrám je symbolem amerického působení v regionu a jeho ztráta před čtyřmi lety je stále předmětem politických sporů.
editor
Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy usilují o znovuzískání vojenské základny Bagrám v Afghánistánu, kterou jejich jednotky opustily před více než čtyřmi lety.
Tálibán základnu ovládl krátce po chaotickém stažení americké armády v létě 2021 a od té doby ji využívá jako jeden ze svých strategických bodů. Podle Trumpa je Bagrám „jednou z největších leteckých základen na světě“ a USA udělaly chybu, když ji přenechaly bez boje. Informuje o tom americký zpravodajský web Newsweek.
Prezident USA své vyjádření přednesl při nedávné tiskové konferenci ve Velké Británii. „Dali jsme jim ji zadarmo. Snažíme se ji získat zpět, protože od nás něco potřebují. Chceme tu základnu zpět,“ řekl Trump a dodal, že její poloha má mimořádný význam vzhledem k blízkosti čínských jaderných provozů.
Pentagon se k celé věci odmítl vyjádřit. Není jasné, zda skutečně probíhají nějaká jednání, ani jak by mohl vypadat případný návrat americké armády do Afghánistánu.
Spojené státy nemají s Tálibánem diplomatické vztahy, i když v posledních letech spolu vedou rozhovory o výměně zajatců a řešení únosů amerických občanů.
Bagrám, kde mimochodem v rámci koaličních sil působili i čeští vojáci a zaznamenali tam svou největší ztrátu, byl symbolem americké přítomnosti v Afghánistánu téměř po dvě dekády. Po stažení spojeneckých sil v červenci 2021 se základna rychle dostala do rukou Tálibánu, přičemž afghánské jednotky, které ji převzaly, se vzdaly bez odporu.
Krátce nato následoval úplný kolaps vlády v Kábulu a chaotická evakuace z mezinárodního letiště, při níž při útoku zahynulo 13 amerických vojáků.
Otázka odpovědnosti za afghánské fiasko se stala předmětem trvalého sporu mezi demokraty a republikány. Trump, který dojednal podmínky odchodu během svého prvního mandátu, viní Joea Bidena z nekompetentního provedení stažení. Demokraté naopak tvrdí, že samotná dohoda z Trumpovy éry oslabila pozici Kábulu i Washingtonu.
Strategický význam Bagrámu přitahuje pozornost i kvůli soupeření s Čínou. Trump argumentuje, že americká přítomnost na základně by Spojeným státům poskytla výhodu ve sledování čínských vojenských aktivit.
Podle jeho stoupenců šlo o neodpustitelnou chybu, když byla základna přenechána Tálibánu v době, kdy se vztahy s Pekingem blíží k nové studené válce.
Odborníci se ale podle Newsweeku rozcházejí v názoru, zda je návrat reálně uskutečnitelný. Daniel DePetris z think tanku Defense Priorities upozornil, že Trump zároveň slibuje ukončení „věčných válek“ a omezení zahraničních závazků.
Jiní analytici, například Rebeccah Heinrichsová z Hudson Institute, však považují snahu získat Bagrám zpět za logický krok k posílení americké pozice v regionu.
Zda skutečně probíhají vyjednávání a jakou podobu by případná dohoda měla, zůstává zatím nejasné. Trump svým prohlášením každopádně znovu otevřel citlivé téma amerického odchodu z Afghánistánu, který i po čtyřech letech zůstává zdrojem politických konfliktů ve Washingtonu.
