Digitální platformy ukazují cestu k férovější ekonomice
Vygenerováno v Nano Banana
SOCR: Digitální platformy evidují vše. Stát toho může využít
Spolupráce digitálních platforem se státem ukazuje, že moderní technologie mohou výrazně omezit šedou ekonomiku, snížit administrativu a zároveň nabídnout lidem flexibilní formy práce zní stanovisko ze SOCRu. Dobrovolné sdílení dat a chytré využití analytických nástrojů otevírají cestu k férovějšímu a bezpečnějšímu trhu bez nutnosti přeregulování.
Digitální platformy mají oproti tradičním modelům podnikání jednu zásadní výhodu: jejich fungování je od začátku plně digitální. Veškeré transakce jsou zaznamenané, strukturované a zpětně dohledatelné. Právě tato digitální stopa je účinným nástrojem pro transparentní spolupráci se státem a dává veřejné správě nástroje pro boj se šedou ekonomiku, které v řadě jiných oblastí dlouhodobě postrádá.
Dobrovolné memorandum o spolupráci s finanční správou, které jako první uzavřela platforma Bolt a ke kterému se následně přidalo Liftago a v jednání je zapojení Uberu, je dobrým příkladem toho, že stát a byznys nemusí automaticky stát proti sobě. Smyslem těchto dohod není nahrazovat kontrolní činnost státu ani zlehčovat porušování pravidel. Naopak. Jde o chytré využití dat a analytických nástrojů, které umožňují rizikové chování identifikovat rychleji, přesněji a s menšími náklady.
Šedá ekonomika je problémem každé země – a každá země hledá způsoby, jak ji omezovat. A moderní technologie v tom hrají čím dál významnější roli, protože umožňují efektivnější odhalování daňových úniků a lepší vymahatelnost pravidel. I proto se digitální platformy, které zprostředkovávají dopravní služby, dohodly s finanční správou na sdílení svých dat, aby se už neopakovaly pokusy různých taxikářů o vyhýbání se daním. Navíc k tomu není potřeba žádná nová regulace, protože slušní podnikatelé chtějí, aby fungovalo rovné podnikatelské prostředí a firmy vyhrávaly poptávaným produktem a kvalitní službou, ne obcházením pravidel.
Podobný princip sdílení dat bez zbytečné byrokracie už česká finanční správa úspěšně využívá i v jiných sektorech. Například hobbymarkety a velké čerpací stanice jí od minulého roku pravidelně poskytují přehledy vydaných účtenek, na jejichž základě může finanční správa pomocí analytických nástrojů odhalovat podvody, kdy je jedna na černém trhu přeprodaná účtenka uplatňována u více podnikatelů nebo si podnikatel dokonce účtenku úplně vymyslí. V minulosti žádala finanční správa obchodníky o potvrzení pravosti každé jednotlivé účtenky, což stát i firmy nesmírně zatěžovalo. Dnes se jen finanční správa podívá do své databáze a má hned jasno, aniž by musela vést složitou administrativu. Tohle je výborný příklad snižování administrativní zátěže a chytrého využití existujících dat.
Ale zpět k platformám. Právě tady se otevírá širší debata o roli digitálních platforem v moderní ekonomice. Stát dlouhodobě naráží na omezené kapacity kontrolních orgánů – ať už jde o daňové kontroly, dohled nad dodržováním pravidel v silniční dopravě, převozu potravin či léků, nebo ochrany spotřebitele. Stát samozřejmě může psát nové a nové zákony a najímat nové a nové úředníky. Nebo může začít chytře ve spolupráci s platformami posilovat dodržování základních pravidel bezpečnosti a férového fungování trhu, navíc bez nutnosti plošné a nákladné kontroly ze strany státu. Třeba u dodržování povolené rychlosti nebo podmínek převozu potravin či volně prodejných léků stačí jen využít data ze sledování pohybu zásilek a tato data vyhodnocovat.
Potenciál tohoto modelu spolupráce je obrovský. Digitální platformy mohou pomoci kultivovat trh, zvýšit bezpečnost a transparentnost a současně snížit náklady státu na kontrolu. V Česku se aktuálně připravuje nový zákon o pracovnících digitálních platforem na základě bruselské směrnice, která chce zlepšit jejich postavení. To znamená otevření možnosti, aby platformy mohly svým pracovníkům platit třeba úrazové pojištění nebo příspěvek na zdravotní či penzijní benefity, starat se o jejich bezpečnost nebo jim lépe vysvětlovat pravidla algoritmů pro odměny za jednotlivé zakázky.
Mladá generace opravdu netouží po jednom fixním zaměstnání na plný úvazek, ale chtějí si vybírat, kdy, jak a pro koho pracují. A podobně třeba lidé na rodičovské dovolené nebo starší lidé, kteří si chtějí přivydělat, chtějí mít jednoduchý a flexibilní způsob, jak si přivydělat. Cestou určitě není vše jen zregulovat a z lidí, kteří chtějí flexibilitu, udělat zaměstnance s pevnou pracovní dobou.
Nová vláda tak stojí před zásadní volbou. Zda lidem vnucovat „ochranu“, o kterou často nestojí, za cenu ztráty flexibility, dostupnosti služeb a inovací. Nebo zda dokáže využít obrovský potenciál digitálních platforem ke kultivaci trhu, lepšímu dodržování pravidel a efektivnějšímu fungování veřejné správy.
Dobrovolná memoranda, dialog mezi státem a platformami i zkušenosti ze zahraničí ukazují, že účinná cesta existuje. Cesta spolupráce, seberegulace a chytrého využití dat a moderních technologií. Legislativa a případná represe by měla zůstat až posledním krokem – ne první reakcí.
