Evropská komise si prostřednictvím normy DSA (Digital Services Act) došlápla na provozovatele velkých sociálních sítí. Po základních pravidlech, která mimo jiné řeší i ochranu osobních údajů, se nyní dokončuje také speciální legislativní úprava mířící k ochraně dětí a mladistvých. Takzvaný Kodex vhodného designu pro děti a mladistvé (Code of Conduct on Age Appropriate Design) chce Komise zveřejnit v lednu příštího roku. Následně by se měl povinně vztahovat na všechny velké digitální platformy, jež umožňují registraci osobám mladším osmnácti let. Sociální síti, která kodex poruší, budou hrozit vysoké pokuty.
Evropská komise plánovaným kodexem reaguje na zvyšující se počty dětí, které vykazují známky závislosti na sociálních sítích. Ta se u nich vyznačuje například velkou mírou času tráveného u displejů chytrých zařízení, roztěkaností, změnou nálad, omezováním osobního kontaktu s lidmi a rovněž oslabováním rodinných vazeb.
V Komisi má problematiku v gesci česká eurokomisařka Věra Jourová, jíž byla svěřena portfolia evropských hodnot a transparentnosti. Pro jejího desetiletého vnuka prý ve chvíli, kdy je na mobilu, „přestává všechno existovat, včetně babičky“, sdělila politička v Evropském parlamentu, když představovala záměry EU v oblasti regulace sítí. Podle ní je celounijní řešení nutné. Problém nárůstu počtu dětí závislých na digitálních technologiích totiž nezná národní hranice a potýkají se s ním prakticky všechny státy EU. To vede k zahlcenému systému psychologické péče o děti. Jak psychologů, tak psychiatrů.
Rodiče vzorem
„Je zřejmé, že jde o stále větší problém. Není se čemu divit. Společnost klade nároky na digitalizaci a děti jsou samozřejmě součástí této společnosti. Už velmi malé děti přicházejí do kontaktu s digitálními technologiemi. Rodiče jim třeba pouštějí na monitorech pohádky. Děti ale také vidí velké využívání mobilů a tabletů u svých rodičů. Jsou velmi vnímavé, a tak pokud jejich tatínkovi či mamince každou chvíli chodí na mobil či hodinky notifikace, ti neustále koukají na displeje a podobně, pak potomci si samozřejmě rovněž neumějí bez těchto zařízení svůj život představit,“ říká pražská dětská psycholožka Kateřina Halfarová.
Za pravdu jí dávají i data z výzkumů. Podle mezinárodní studie Health Behaviour in School-aged Children v Česku přibývá dětí závislých na sociálních sítích poměrně rychle. Zatímco v roce 2018 bylo na sociálních sítích závislých pět procent dětí, v roce 2022 již osm procent. Pokud však k sociálním sítím přičteme i závislost na internetovém brouzdání či například online hrách, jeví znaky (mírné či vyšší) závislosti až čtvrtina dětí, jak uvádí Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Projevy závislosti pak bývají u dětí různé, velmi často si však rodiče všímají omezování kontaktů dítěte s dalšími lidmi tváří v tvář.
Dlouhodobé dopady těchto závislostí se zkoumají. Podle studie charitativní organizace Bernardo’s například byly u závislých dětí zjištěny takové zásadní změny, jako je úbytek kreativity, zhoršení schopností komunikovat s ostatními lidmi a omezená schopnost řízení emocí.
Problémové sítě
Napříč zeměmi EU jsou u dětí a mladistvých nejpopulárnější sociální sítě Instagram (provozovaný americkou společností Meta) a TikTok (pod kontrolou Číny). Cílem těchto sociálních sítí je udržet pozornost svých uživatelů co nejdelší dobu, proto jim nabízejí nekonečný obsah (feed) příspěvků. V případě Instagramu nejčastěji ve formě fotografií jiných uživatelů, u TikToku pak krátkých videí. „V takovém případě člověk velmi rychle ztrácí přehled o čase, jen obtížně se od aplikace odtrhává, nepřeje si být rušen svým okolím,“ říká psycholožka Halfarová.
Takový algoritmus prý má dopady na dospělého člověka, ještě jinak se ale údajně projevuje v případě dětí. „Zde záleží na věku uživatele. Platí ale, že děti, ještě s nevyvinutou centrální nervovou soustavou, čelí nástrahám těchto platforem výrazně hůře,“ upozorňuje psycholožka. Podle ní není možné obecně určit věk, kdy na sítě lze dítě pustit bez větších starostí. Se závislostí se totiž potýkají jak velmi malé děti, již třeba v pěti letech, tak dospívající.
Instagram ani TikTok oficiálně neumožňují registraci uživatelům mladším třinácti let. „Řada dětí si však zřizuje účet dříve, vědomě tak při registraci uvádějí nepravdivé údaje. Časté je i používání více profilů současně a zakládání fiktivních profilů,“ konstatuje Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Podle výzkumu Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci činí průměrný věk založení prvního účtu na sociálních sítích 10,4 roku u chlapců a jedenáct let u dívek.
Konec zákeřným algoritmům
Poměrně dlouho sociálním sítím procházelo využívání jejich uživatelů (a jejich osobních dat) bez většího dohledu. Platnost normy DSA zmíněné v úvodu tohoto článku to však značně změnila. Kromě dodržování Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) musí od letošního roku velké sítě pravidelně reportovat Evropské komisi, kolik mají registrovaných uživatelů ze zemí Evropské unie.
Pokud překročí limit 45 milionů registrací, jsou z pohledu Evropské unie velkými sítěmi s velkým dosahem a vztahovat se na ně budou rovněž specifická pravidla. Zatím se to týká Instagramu, Facebooku, TikToku, Snapchatu a YouTube. Musí například informovat o tom, jak mají designován algoritmus zveřejňování příspěvků (přičemž ten byl dosud vždy přísně tajný), jakým způsobem cílí inzerci či nakolik pravidla užívání sítě chrání zájmy uživatelů. Děti a dospívající navíc budou chráněni kodexem, jehož zveřejnění má EU naplánováno na začátek příštího roku. Komise při jeho tvorbě spolupracuje s odborníky – psychology a psychiatry, ale zapojila do něj rovněž informatiky.
Podle serveru Politico je Evropská unie v prvním nástřelu pravidel vůči provozovatelům sociálních sítí poměrně nekompromisní. Pokud budou sítě i nadále umožňovat registraci osobám pod osmnáct let, mají zapomenout na to, že budou s daty o dětech jakkoli kšeftovat. Zároveň budou muset odkrýt karty a Komisi sdělit, co konkrétně o svých uživatelích vědí. „Výzkumníci budou moci získávat data, která byla dosud pohřbena hluboko na serverech společností,“ konstatuje Politico. Sítě budou muset svůj algoritmus rovněž upravit tak, aby dětem nebyl doporučován obsah nevhodný vzhledem k jejich věku, včetně inzertního cílení. „Například aby dospívajícím dívkám nebyla na sociální síti zobrazována reklama na diety,“ uvádí jako příklad Politico.
Skončit má rovněž nekonečný feed, který dělal z dětí i na několik hodin jen pasivně sledující zombie. Dosavadní praxe některých provozovatelů, kdy například TikTok po určité době sám uživateli doporučuje udělat si přestávku a považuje to za dostatečné opatření sloužící k podpoře duševního zdraví, prý přestane být akceptována. Pokud Evropská komise na základě reportu sociální sítě vyhodnotí, že nedostatečně chrání děti a mládež, bude ji moci vyzvat k nápravě. V případě, že síť nebude adekvátně spolupracovat, bude jí hrozit pokuta ve výši až šesti procent jejího celosvětového ročního příjmu.
Politico však upozorňuje, že plánovaná norma dosáhne pouze na provozovatele sociálních sítí. Mimo pravidla nadále budou zůstávat například online hry. Podle psycholožky Halfarové je i proto nutné, aby rodiny na problémy související s digitalizací společnosti nahlížely komplexně.
„Myslím, že velké regulace nás nezachrání. Přimlouvala bych se ale za to, aby si nejen rodiče, ale i děti osvojili spíše kompetence. Tedy – aby rodiče i děti dokázali vyhodnotit, kdy nad nimi začínají mít digitální technologie navrch. A dokázali to buď sami omezit, či zavčasu vyhledali odbornou pomoc. Čím těžší totiž závislost je, tím méně máme nástrojů k jejímu řešení,“ uzavírá expertka.
