Airbus chce prorazit ve vesmíru. Soustředí se na produkci satelitů

Evropský koncern Airbus, který působí v leteckém, vesmírném a zbrojním průmyslu, se chce ve větší míře zaměřit na vesmírné projekty, zejména na produkci satelitů pro vojenské i civilní využití.

Evropský koncern Airbus, který působí v leteckém, vesmírném a zbrojním průmyslu, se chce ve větší míře zaměřit na vesmírné projekty, zejména na produkci satelitů pro vojenské i civilní využití.

Celý článek
0

Ostuda pro Samsung. Ty šunty se rozpadají, stěžují si zákazníci na nová sluchátka

Jihokorejskému Samsungu se v posledních měsících moc nedaří. Po vlažném přijetí skládacích telefonů za astronomickou cenu vzbuzovala velká očekávání nová generace sluchátek. Jenže ta se bohužel příliš nepovedla. Firma kvůli reklamacím pozastavila další prodej.

Jihokorejskému Samsungu se v posledních měsících moc nedaří. Po vlažném přijetí skládacích telefonů za astronomickou cenu vzbuzovala velká očekávání nová generace sluchátek. Jenže ta se bohužel příliš nepovedla. Firma kvůli reklamacím pozastavila další prodej.

Celý článek
0

Green Deal oslabuje vliv Evropy v rozvojovém světě a uvolňuje místo Číně

Přílišná přísnost Green Dealu dělá pravý opak zamýšlené podpory evropského vlivu na udržitelnost podnikání, tvrdí finančníci

Přílišná přísnost Green Dealu dělá pravý opak zamýšlené podpory evropského vlivu na udržitelnost podnikání, tvrdí finančníci

Celý článek
0

Čínské banky pomáhají Rusku s obcházením sankcí, G7 si na ně chce došlápnout. Bude to stačit?

Summit G7 si posvítí na čínskou pomoc Moskvě při obcházení sankcí. Žádná okamžitá opatření ale neplánuje. Sankce navíc patrně obcházejí i americké firmy včetně gigantů, jako je Amazon. 

Čínské banky pomáhají Rusku s obcházením sankcí, G7 si na ně chce došlápnout. Bude to stačit?
Velké čínské banky v obavách z možných sankcí už omezily (či zcela zastavily) přeshraniční transakce s ruskou účastí. Čínské i ruské firmy se proto začaly obracet na malé banky na hranicích a začaly využívat skrytých finančních kanálů, například kryptoměn. | Shutterstock.com

Skupina sedmi bohatých demokratických zemí G7 příští týden vyšle „ostré“ varování menším čínským bankám, aby přestaly pomáhat Rusku s obcházením západních sankcí kvůli válce na Ukrajině. Zjistila to agentura Reuters od předpokládaných amerických účastníků schůzky, jež začne ve čtvrtek v Itálii. 

Obchod s Ruskem se přesunul do malých čínských bank.  Očekává se, že lídři sedmi vyspělých zemí, jež bude hostit italská premiérka Giorgia Meloniová, se na tento jev zaměří. Měli by tak reagovat na hrozbu, kterou rostoucí objem čínsko-ruského obchodu představuje pro válku na Ukrajině. A měli by také navrhnout řešení. 

Podle dvou amerických zdrojů Reuters tyto rozhovory pravděpodobně vyústí ve veřejná prohlášení, která se budou týkat čínských bank. Neočekává se však, že by Spojené státy a jejich partneři ze skupiny G7 (Británie, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Japonsko) během summitu přijaly vůči bankám bezprostřední sankční opatření. K nim by mohlo patřit omezení přístupu k systému SWIFT nebo jejich vyřazení z dolarových transakcí. 

Podle těchto zdrojů se jednání o přesné podobě a obsahu varování stala součástí příprav na summit neoficiálně a na posledních chvíli a na začátku tohoto týdne ještě nebyla u konce. Šéfové vlád G7 se navíc prý zaměří pouze na menší čínské finanční instituce, nikoli na největší banky země. 

Arzenál autokracie 

Americké ministerstvo financí již v minulosti opakovaně varovalo finanční instituce v Evropě, Číně i jinde, že jim hrozí sankce za pomoc Rusku s obcházením západních sankcí. 

„Obáváme se, že Čína je stále více podpůrnou továrnou ruské válečné mašinérie. Můžete to nazvat arzenálem autokracie, když uvážíte, že ruské vojenské ambice ohrožují samozřejmě existenci Ukrajiny, ale stále více i NATO a evropskou i transatlantickou bezpečnost,“ řekl Daleep Singh, zástupce poradce pro národní bezpečnost v oblasti mezinárodní ekonomiky. Vedoucí představitelé G7 se proto na čínskou podporu ruské válečné ekonomiky na summitu zaměří. 

Singh a další lidé z administrativy amerického prezidenta Joea Bidena tvrdí, že Washington a jeho partneři jsou připraveni použít přísnější opatření, aby omezili schopnost Ruska obcházet západní sankce. K takovým opatřením patří sekundární sankce, jež by se mohly soustředit na banky a další finanční instituce. Washington je podle Singha připraven taková opatření - sankce vůči finančním i nefinančním subjektům - oznámit. 

Američané se dosud zdráhali zavést sankce proti velkým čínským bankám kvůli potenciálně ničivému dopadu na globální ekonomiku a americko-čínské vztahy. Analytici o takovém tahu mluví jako o „jaderné variantě“.  

Málo a pozdě 

Velké čínské finanční domy na tu hru přistoupily. V obavách z možných sankcí už omezily (či zcela zastavily) přeshraniční transakce s ruskou účastí. Čínské i ruské firmy se proto začaly obracet na malé banky na hranicích a začaly využívat skrytých finančních kanálů, například kryptoměn. Některé čínské banky tak stále financují obchod se zbožím potenciálně vojenského využití. Číňané ale tato nařčení označují za nepodložená. Podle Pekingu jde o normální obchodní výměnu s Moskvou. Obě země ovšem podporují platby za vzájemný obchod v jüanech namísto v dolarech, aby své ekonomiky před případnými sankcemi ochránily. 

USA již dříve menší čínské banky sankcemi postihly. Čelila jim například Bank of Kunlun kvůli spolupráci s Íránem. Bidenova administrativa letos začala zkoumat, jakými sankčními nástroji by mohla čínským bankám zabránit v de facto podpoře Moskvy. V nejbližší době však takové kroky neplánuje, ačkoli již loni v prosinci prezident Biden podepsal dekret, který takovými sankcemi hrozí.  

To vše přináší jen další důkaz o tom, že vůle Západu postavit se ruské hrozbě je krátkozrace omezená. Očekává se například, že summit G7 se tento týden rovněž „zaměří na využití zisků generovaných ruskými aktivy zmrazenými na Západě ve prospěch Ukrajiny“, píše Reuters. To se děje 27 měsíců po invazi (a deseti letech ruské okupace ukrajinského území v Donbasu a Luhansku a na Krymu.) Prodlevy při zavádění takových opatření daly Rusům čas přeorientovat jejich ekonomiku na válečnou a obstarávat její financování v Číně

Ilegální technologie od Amazonu? 

Peking přitom zdaleka není ve snaze pomoci Rusům obcházet západní sankce osamocen. Stále častěji vycházejí na světlo případy, kdy Moskvě pomáhají západní firmy, včetně těch největších. Týž den, kdy agentura Reuters zveřejnila možnost „ostrého varování“ malým čínským bankám, přinesl list Financial Times zprávu o tom, že jednou z firem spolupracujících přímo s ruským státem může být americký technologický gigant Amazon. 

Britský bývalý zaměstnanec softwarové divize Amazonu AWS Charles Forrest tvrdí, že společnost porušila sankce, když po ruské invazi na Ukrajinu poskytla Moskvě Rekognition, svou technologii pro rozpoznávání obličejů (What is Amazon Rekognition? - Amazon Rekognition). Před londýnským soudem, kde vede s Amazonem spor kvůli svému údajně nespravedlivému propuštění, Forrest řekl, že se svému zaměstnavateli v letech 2002-2023 svěřil s obavami, že AWS provozuje „nezákonné dodávky technologie rozpoznávání obličejů ruským státním bezpečnostním službám“. 

Podle Forresta Amazon v roce 2020 uzavřel dohodu s ruskou společností VisionLabs o poskytnutí přístupu ke své technologii rozpoznávání obličejů „prostřednictvím zřejmě krycí společnosti se sídlem v Nizozemsku“. Firma VisionLabs tuto technologii měla v rozporu se sankcemi využívat i po invazi. 

Mluvčí Amazonu to popřel. „Na základě dostupných důkazů a fakturačních záznamů společnost AWS neprodala společnosti VisionLabs služby Amazon Rekognition,“ řekl pro Financial Times.