Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Čína chystá letadlovou superloď. Jaderná síla má sloužit pro nové zbraně

Neporazitelnou letadlovou loď, která bude mít jaderný pohon a výkonné laserové zbraně, jež připomínají sci-fi ságu Hvězdné války, plánuje postavit čínský komunistický režim.

Čína chystá letadlovou superloď. Jaderná síla má sloužit pro nové zbraně
Čínské námořnictvo, ilustrační foto | Shutterstock.com

Jaderná energie má pomoci pohánět nové zbraňové systémy, kinetické zbraně a děla. Nový koncept představil čínský kontradmirál Ma Wej-ming, jenž stojí za projekty vývoje nejnovějších námořních technologií v asijské velmoci. Odhalil plán futuristické letadlové lodi, která by měla být prakticky neporazitelná a umožnila by Číně, aby se stala hegemonem na světových oceánech a mořích. 

„Úplně to převrátí bojovou formaci námořních flotil, která se prakticky nezměnila více než sto let,“ napsal Ma Wej-ming v časopise Transactions of China Electrotechnical Society, ze kterého citoval hongkongský deník South China Morning Post.

V současnosti fungují letadlové lodě v rámci bojové skupiny a jsou obklopeny doprovodnými a podpůrnými plavidly, včetně křižníků a torpédoborců, případně jsou doplněny i útočnými ponorkami. K bojovému svazu patří i zásobovací lodě s palivem nebo municí. Samotná letadlová loď je fakticky „jen“ plovoucí leteckou základnou pro desítky letadel nebo vrtulníků. Takové uskupení musí velmi dobře koordinovat své akce, aby bylo efektivní. 

Jádro po pohon i nové zbraně

Systém, na kterém operuje především americké námořnictvo, chce Čína zásadně změnit. Podle kontradmirála Maa by čínská superloď zvládla sama práci celé podpůrné flotily. Právě silné a moderní elektromagnetické zbraně by byly součástí tohoto nezničitelného námořního monstra. Jaderný pohon bude rovněž zdrojem energie pro nový typ zbraní.

Nové technologie mají „chytře a efektivně přeměňovat energii z lodního zdroje na elektromagnetickou energii potřebnou k napájení vysoce výkonných zbraní“. Loď by se mohla efektivně bránit leteckým útokům a zapojit se i do protiponorkového boje, sestřelovat nepřátelské rakety a sama provádět přesné údery na námořní i pozemní cíle.

Podle čínských plánů by nová elektromagnetická děla dokázala zasáhnout i cíle v blízkém vesmíru rychlostí sedminásobku rychlosti zvuku. Taková výzbroj by znamenala obrovskou výhodu vůči protivníkům.

Loď by díky dostatku energie pocházející z jaderných zdrojů mohla být vybavena i výkonnějšími radary a dalšími senzory, které jsou energeticky náročné. Čínský vojenský tým nicméně neuvedl časový horizont, kdy by mělo k realizaci této „wunderwaffe“ dojít.

Dostatek financí na vývoj nových zbraní

Čína v současnosti disponuje třemi letadlovými loděmi. Její největší geopolitický soupeř, Spojené státy, má v aktivní službě jedenáct plavidel, ze kterých mohou startovat stíhací letouny. Starší třídu Nimitz a novější Ford.

Komunistický režim v posledních letech výrazně pokročil ve vývoji nových zbraňových systémů, nově používá na letadlových lodích i elektromagnetický katapult, stejně jako americké námořnictvo. 

Disponuje také elektromagnetickým odpalovacím zařízením, které dokáže lépe a rychleji odpalovat další druhy zbraní, jako jsou rakety. Ma tvrdí, že čínské námořnictvo úspěšně testuje i nová elektromagnetická děla. Odhadl, že zhruba od roku 2000 je čínský vývoj zbraní financován lépe než americký, a proto může dosahovat lepších výsledků.