Za dovozními čísly se skrývá skutečný boj o trh.
Shutterstock.com
Přetlak v přístavech: Čínské zásoby brzdí americký export sóji
Ještě než v Bílém domě stihly vychladnout tiskárny s prohlášením o triumfu v obchodních jednáních s Čínou, realita si razila vlastní cestu – směrem k brazilským břehům. Zatímco americká administrativa slavila příslib miliardových nákupů sóji, čínské přístavy mezitím zaplavily tuny latinskoamerických bobů.
šéfredaktor
Po říjnovém setkání Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga Washington oznámil, že Čína přislíbila nakoupit 12 milionů tun americké sóji do konce roku a dalších 25 milionů ročně po dobu tří let. Zatím ale existuje spíš jen diplomatický příběh než obchodní realita.
Rekordní zásoby, mizerné marže
„Státní firmy možná čekají, až se zlepší marže,“ říká Johnny Xiang z pekingské AgRadar Consulting. Jenže i bez cel zůstávají čísla neúprosná: marže jsou záporné, a brazilská sója vychází levněji.
Čínské přístavy aktuálně skladují přes 10 milionů tun sóji – o 3,6 milionu více než loni. A zpracovatelé mají dalších 7,5 milionu tun, nejvíce od roku 2017. Masivní nákupy ze začátku roku, kdy Peking sázel na jistotu kvůli obavám z prodlužující se obchodní války, teď vyústily v přebytek.
Krmná sójová moučka zlevnila od dubna o víc než pětinu a v klíčových regionech jako Tchien-ťin nebo Šan-tung se drží kolem 3 000 jüanů za tunu. Ve zpracovatelském centru Ž’-čao je aktuální ztráta z výroby 190 jüanů na tunu – a podle odhadů to do března nebude jiné.
Slíbené lodě, které nevyplouvají
Přestože administrativa USA očekává plnění dohod, žádné velké objednávky se zatím nekonají. COFCO a Sinograin – hlavní státní obchodníci – mlčí, a Peking k věci nezaujímá veřejně žádné stanovisko. Dva obchodníci odhadují, že státní sklady drží 40 až 45 milionů tun – dost na pět měsíců spotřeby a dvojnásobek loňského dovozu z USA.
Privátní dovozci mezitím dál objednávají brazilské lodě. Sója z Brazílie na leden stojí kolem 480 dolarů za tunu včetně dopravy, zatímco americká varianta vychází na 540 až 550. Na prosinec už je nasmlouváno kolem 2 milionů tun – přes 40 % měsíční potřeby.
„Nevidíme téměř žádné známky, že by státní nákupčí skutečně plnili plánovaných 12 milionů tun do konce roku,“ upozorňuje Arlan Suderman ze StoneX.
Závěr? Politické závazky zůstávají v papírové podobě, zatímco na moři plují především levnější lodě z Latinské Ameriky. A pro americké farmáře, kteří spoléhali na čínské objednávky, je to nepříjemná připomínka toho, že obchod není jen o dohodách – ale hlavně o cenách.
