V Česku katastrofu bydlení nevidím. Teď jde Bezrealitky dobýt Německo, říká šéf EHS Meyer

V Německu žije asi půlka obyvatelstva v nájmu. „A přijde jim to normální. Tady naopak převládá často přemrštěná představa, že pokud si člověk nezvládne koupit vlastní byt, vlastně v životě ničeho nedosáhl,“ říká v rozhovoru šéf realitní skupiny EHS Hendrik Meyer.

V Německu žije asi půlka obyvatelstva v nájmu. „A přijde jim to normální. Tady naopak převládá často přemrštěná představa, že pokud si člověk nezvládne koupit vlastní byt, vlastně v životě ničeho nedosáhl,“ říká v rozhovoru šéf realitní skupiny EHS Hendrik Meyer.

Celý článek
0

Trendy a reelsy. Osm tipů, jak mohou firmy dlouhodobě zaujmout generaci Z

Jak udělat reklamu, která osloví generaci Z? Je na to třeba jít trochu jinak – moderně, svěže, přirozeně. Podívejte se na osm tipů, kterými se můžou firmy řídit, když chtějí zaujmout mladou klientelu.

Jak udělat reklamu, která osloví generaci Z? Je na to třeba jít trochu jinak – moderně, svěže, přirozeně. Podívejte se na osm tipů, kterými se můžou firmy řídit, když chtějí zaujmout mladou klientelu.

Celý článek
0

Komentář: Pirátský nápad, aby stát garantoval nájmy, je jen další nesmysl a vyhazování peněz

Není divu, že návrh se na vládě zasekl, a kromě Pirátů se k němu nikdo nechce hlásit. Nota bene před volbami 

Není divu, že návrh se na vládě zasekl, a kromě Pirátů se k němu nikdo nechce hlásit. Nota bene před volbami 

Celý článek
0

Česko nestihlo včas ochránit malé farmáře před šikanou

Evropská komise rozjela proti Česku řízení za nepřijetí směrnice, která má chránit malé producenty potravin před libovůlí silnějších obchodních partnerů.

Česko nestihlo včas ochránit malé farmáře před šikanou
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Když Evropa před dvěma lety schválila směrnici o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, vypadalo Česko jako „eurohujer“. Předpis má bránit malé výrobce potravin a zemědělce před libovůlí jejich odběratelů z řad nadnárodních společností s nesrovnatelně větší silou. Přesně tím se však zabývá i zákon o významné tržní síle, který v té době v Česku už dávno platil. Země tedy předběhla zbytek Evropy o deset let, což se opravdu stává málokdy. 

Nicméně nová směrnice zaváděla i několik novinek, se kterými bylo potřeba českou legislativu sladit. A v té chvíli se z třídního premianta stal repetent. Vláda totiž ani v průběhu dvou let nestihla domácí zákon upravit tak, aby vyhovoval nové evropské legislativě a ještě účinněji bránil menší hráče v potravinářském dodavatelsko-odběratelském řetězci. Evropská komise proto rozjela tento týden vůči Česku řízení o porušení smluv. „Příčinou zpoždění je zejména to, že se na její přípravě podílelo mnoho zainteresovaných organizací a bylo nutné dojít k jednotnému souhlasu nad finálním textem,“ reagoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Na obranu ministerstva je třeba říct, že Česko není jediným hříšníkem. Na ochranu malých potravinářů a zemědělců se vykašlalo i dalších jedenáct států. Ty nyní mají dva měsíce čas, aby na výtku zareagovaly. Prvotní upozornění komise nebude mít ani žádný zásadní dopad, to by stát musel evropskou legislativu ignorovat dlouhá léta.

A přesto je laxnost státu překvapující. Z úst ministra zemědělství Miroslava Tomana opakovaně zaznívá kritika nepřiměřeného tlaku obchodních řetězců na dodavatele. Navíc práce na úpravě zákona o významné tržní síle odstartovaly neprodleně po přijetí evropské směrnice a už předloni na podzim existoval prvotní návrh novely zákona.

Ministerstvo zemědělství do něj však překvapivě nezakomponovalo mnohá ustanovení celoevropského předpisu a naopak navrhlo jiná, která Evropa vůbec nepožaduje. Resort třeba úplně ignoroval definici podniku, který by disponoval silou potřebnou k útlaku svých slabších obchodních partnerů. Směrnice je v tomto ohledu poměrně přísná a počítá s tím, že by už podnik s relativně malým obratem přesahujícím dva miliony eur mohl utlačovat ještě menší dodavatele. Ministerstvo však nastavilo tuto hranici v rozporu s nadřazeným předpisem až na pět miliard korun.

Návrh také nepočítal s variantou, že by silný dodavatel mohl nepřiměřeně tlačit na svého slabšího odběratele. To je sice méně časté než naopak, přesto i k tomu na trhu dochází. V jiných případech návrh naopak zakazoval některé obchodní praktiky, které sice nejsou úplně košer, pokud se však s nimi oba partneři smluvně ztotožní, jsou podle evropské legislativy v pořádku. Dokonce zakazoval sjednání množstevních slev, praktiku naprosto běžnou v jakémkoli obchodním jednání.

Za návrh si ministerstvo zemědělství vysloužilo ostrou kritiku od ministerstva průmyslu a obchodu a také od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které se na přípravě novely podílely. K velkému překvapení obou úřadů se totiž jejich pohled navzdory společným jednáním do prvního návrhu ministerstva zemědělství nepromítl. Podle dřívějšího vyjádření šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy by tak český předpis nebránil ani tak malé podnikatele před většími, ale hlavně velké potravináře. A to jak před obchodními řetězci, tak před jejich dodavateli z řad zemědělců.

Následovalo obvyklé legislativní kolečko. V rámci připomínek tak vypadl sporný zákaz množstevních slev. Třeba limit pro definici silného hráče se však dokonce zvýšil na sedm miliard korun. V této podobě také návrh odešel na vládu, kde se zasekl v legislativní radě. Ta se novelou zabývala v polovině června, jednání však přerušila. „V další fázi bude rychlost projednávání záležet na Parlamentu ČR,“ dodal Bílý. Že se účinnější ochrana malých zemědělců a výrobců potravin stihne schválit ještě před volbami, je tak málo pravděpodobné.