Jaroslav Ton, CEO společnosti Malcom Finance
Malcolm Finance/ Shutterstock.com, koláž Hrot24
Nezávislost na ruské ropě a plynu přinese ztráty i prostor pro růst
Evropská unie stanovila konečný termín pro ukončení dovozu ruské ropy a plynu na rok 2028, čímž urychluje diverzifikaci a dekarbonizaci. Na ceny pohonných hmot však kromě politických rozhodnutí stále silně působí i globální trhy, zahraniční dodavatelé a poptávka dopravních společností, píše v komentáři šéf společnosti Malcolm Finance Jaroslav Ton.
Jaroslav Tona
Ceny pohonných hmot v Česku minulý týden mírně vzrostly. Litr benzinu zdražil o šest haléřů, nafta pak o sedm haléřů. Na světových trzích posílila i ropa Brent, která na burze v Rotterdamu přidala 1,5 dolaru za barel.
Růst cen se odehrává v kontextu zásadního posunu v evropské energetické politice. Evropská unie totiž stanovila definitivní termín pro ukončení dovozu ruské ropy a plynu na 1. ledna 2028. Rozhodnutí přichází navzdory tlaku Spojených států a prezidenta Donalda Trumpa, kteří požadují okamžité zastavení nákupů ruských surovin. Brusel zvolil postupný přístup – obává se totiž, že náhlé přerušení by mohlo destabilizovat trhy, vyhnat ceny vzhůru a ohrozit energetickou bezpečnost států stále silně závislých na ruských dodávkách.
Součástí strategie EU je zvýšení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA a Kataru, masivní investice do obnovitelných zdrojů a přísnější opatření proti tzv. „stínové flotile“, která přepravuje ruskou ropu přes přístavy mimo EU. Připravovaná legislativa má navíc stanovit rok 2028 jako právně závazný termín.
Na pozadí rozhodnutí probíhají složité transatlantické debaty. Washington pohrozil zavedením cel a sekundárních sankcí vůči zemím, které budou ruskou energii nadále dovážet. EU však zdůrazňuje potřebu stability a předvídatelného přechodu. Zároveň se obě strany shodují na omezení toků ruské ropy přes nečlenské přístavy.
Prostor, který vzniká po ústupu Ruska, rychle zaplňují jiné země. Dovoz amerického LNG do Evropy v posledních měsících prudce vzrostl a nová dohoda zavazuje EU k nákupům energetických surovin z USA v hodnotě 750 miliard dolarů během tří let. Kapacity amerických exportních terminálů jsou ale na hraně a jejich rozšíření potrvá, což vyvolává otázky, zda je možné ruské dodávky plně nahradit.
Rozhodnutí o ukončení dovozu ruských surovin tak představuje jednu z největších změn v evropské energetické politice posledních let. Unie tím akceleruje proces diverzifikace a dekarbonizace, vytváří nové příležitosti i rizika pro globální trhy a zdůrazňuje nutnost koordinace jak uvnitř EU, tak s mezinárodními partnery. Nadcházející roky budou klíčové pro budování infrastruktury, prosazení právních opatření a zvládnutí ekonomických i geopolitických tlaků.
Důležitý signál přichází i z Asie. Čína s rekordními zásobami ropy ve svých „teapot“ rafineriích a omezenými importními kvótami tlačí ceny dolů. Slevy na íránskou ropu vůči Brent se rozšířily na více než šest dolarů za barel, což snižuje prostor pro růst světových benchmarků a přináší deflační tlak do fyzického obchodu.
Budoucí vývoj cen pohonných hmot tak bude určován především děním na světových trzích. Dopravní společnosti proto sázejí na dlouhodobé strategie při nákupu paliv – umožňují jim lépe řídit náklady, chránit se před náhlými výkyvy a posilovat finanční stabilitu v době zvýšené nejistoty.
Autor je šéf společnosti Malcolm Financepro Českou republiku
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
