Za 12 vteřin ukrást 25 milionů dolarů? Nové technologie ohrožují bezpečnost bank

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Celý článek
0

Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Čeká Teslu brutální propad? Musk udělal z automobilky „memovou investici“

Až opadne nadšení kolem umělé inteligence, může se cena akcií americké automobilky Tesla propadnout až o sedmdesát procent, varují analytici  

Čeká Teslu brutální propad? Musk udělal z automobilky „memovou investici“
Muskova extravagantnost tak dostala Teslu do situace, v níž musí doufat, že jí přežití zajistí něco, co dosud neexistuje. Od firmy, která teprve před několika lety de facto přinutila svět k masové elektrifikaci automobilového průmyslu, investoři nejspíš čekali více. | foto Frederic Legrand - COMEO /Shutterstock.com

Až ambice Tesly v oblasti robotických vozů a umělé inteligence přestanou investory lákat, bude firmu čekat razantní výprodej akcií. Tvrdí to investor Danny Moses, v branži přezdívaný „Big Short“ pro svůj zvyk spekulovat na poklesy akcií (takzvaný short selling). V případě Tesly se domnívá, že se cena propadne ze současné hladiny kolem 175 dolarů až na 50 dolarů. I současná cena je přitom méně než polovina absolutního maxima 407 dolarů, jíž automobilka dosáhla v roce 2021. 

Koncentrace Tesly na vývoj samořiditelné taxislužby a umělé inteligence podle Mosese odvádí pozornost od jejího hlavního podnikání, řekl americké televizi CNBC. A hlavní činnost Tesly, výroba aut, není v dobré kondici. Její finanční výsledky i faktické ukazatele, jimiž jsou ona čísla podložena, rozhodně neoslňují; kromě toho firmu vyšetřuje ministerstvo spravedlnosti, což není nikdy povzbudivá skutečnost. 

Akcie Tesly proto směřují k prudké korekci a nové technologické iniciativy ji nedokážou zastavit, řekl obávaný investor, jenž proti Tesle spekuluje dlouhodobě. V současné době si myslí, že její cenu drží na neadekvátně vysoké úrovni ambice v oblasti robotických vozů a umělé inteligence – ale ty jen zastírají nejistý obchodní výhled firmy jako celku.  

Koupě Twitteru v nepravý čas 

Zakladatel Moses Ventures loni prozradil, že svoji sázku na pokles akcií Tesly navýšil z frustrace nad tím, že generální ředitel Elon Musk koupil sociální síť Twitter. Podle Mosesova názoru to Muskovi sebralo energii, kterou měl věnovat spíše Tesle, navíc v době, kdy automobilka začala čelit rostoucím obtížím. 

Akcie Tesly se nakrátko mírně zotavily poté, co generální ředitel v hovoru o výsledcích za první čtvrtletí zdvojnásobil plány na robotické taxíky a umělou inteligenci. Moses však považuje taková oznámení za odvádění pozornosti od nedobrých finančních výsledků. 

„Na to, jak moc mu záleží na lidské rase, nyní propouští spoustu lidí a v jeho hlavním byznysu se všechno tak nějak rozpadá. Takže co udělá? Ukazuje všem na robotické taxíky a umělou inteligenci a autonomní řízení a tak dále,“ řekl Moses o Muskovi. 

Již před zveřejněním výsledků za první kvartál zvedaly výkony Tesla v poslední době na Wall Street nejedno investorské obočí. Analytici především upozorňovali na kolísající objemy dodávek firemních vozů a na obtíže, s nimiž se musí vypořádat celá elektromobilní branže. 

Moses také připomněl, že Tesla čelí vyšetřování ministerstva spravedlnosti. Úřad chce zjistit, zda Tesla – jmenovitě Musk – neuvedla spotřebitele a investory v omyl, když přehnaně vychvalovala samořídicí schopnosti svých vozidel.  

„Čím více času uplyne, tím více se hlavní činnost Tesly dostane pod tlak. A nadšení pro robotiku a umělou inteligenci časem vyprchá. Takže mi při ceně 50 dolarů za akcii vychází tržní kapitalizace 150 miliard dolarů – a to mi připadá jako rozumné ocenění,“ řekl Moses. 

Z inovátora je mem 

Big Short přitom není zdaleka jediným prominentní kritikem Elona Muska. Profesor ekonomie na univerzitě Berkeley J. Bradford DeLong, jenž v minulosti působil na ministerstvu financí, říká, že Musk udělal z Tesly „meme stock“. To je označení pro firmu, do níž lidé investují z iracionálních příčin, nejčastěji jako součást módního trendu, bez hledu na její výkonnost. 

Podle DeLonga Musk sice často sliboval více, než bylo reálné splnit. Kromě toho však měl také výsledky lepší, než jaké bylo lze očekávat. To rozhodující měrou přispělo k růstu tržní kapitalizace Tesly (a Muskova osobního bohatství). 

V poslední době však svoji kapacitu zaměřil na sociální média, umělou inteligenci a robotické vozy (namísto elektrických vozidel, nabíječek a baterií). Přičtěte k tomu překvapivé propuštění celého týmu, jenž se zabýval sítí nabíječek Supercharger, slábnoucí poptávku po elektromobilech, nižší tržby, další rozsáhlé propouštění a odchod mnoha členů nejužšího vedení firmy a nebudete se poklesu ceny akcií nijak divit. 

Zklamaní akcionáři 

De Long zmínil i výjev z minulého měsíce, v němž Musk nabádal analytiky z Wall Street, aby jeho společnost oceňovali spíše jako společnost zabývající se robotikou nebo umělou inteligencí, a nikoli jako automobilovou společnost. Chtěl by, aby Wall Street na Teslu pohlížela „téměř výhradně z hlediska řešení autonomního řízení“, řekl Musk. 

Více než 80 procent tržeb společnosti v prvním čtvrtletí však tvořily tržby z prodeje automobilů, upozornil DeLong. Tvrdit opak je podle něho dlouhodobě nezdravé. „Vzhledem k tomu, že prakticky neexistují dlouhodobí akcionáři Tesly, trh nijak zvlášť nezajímá, že společnost postrádá generálního ředitele, který by se měl snažit vybudovat z ní trvale ziskovou organizaci.“ 

Muskova extravagantnost tak dostala Teslu do situace, v níž musí doufat, že jí přežití zajistí něco, co dosud neexistuje. Od firmy, která teprve před několika lety de facto přinutila svět k masové elektrifikaci automobilového průmyslu, investoři nejspíš čekali více.