Spojené království znovu zařazuje do výzbroje letectva schopnost jaderného úderu — poprvé od konce 90. let. Podle zprávy magazínu Business Insider z 25. června britská vláda oznámila, že pořizuje 12 letounů F-35A, které jsou certifikované k nesení amerických jaderných pum typu B61-12. Stíhačky budou umístěny na základně RAF Marham ve východní Anglii a mají doplnit již existující flotilu letounů F-35B.

„Tento nákup představuje největší posílení jaderné pozice Velké Británie za poslední generaci,“ uvedl úřad premiéra Keira Starmera v oficiálním prohlášení.

Důvodem je podle něj „éra radikální nejistoty“, ve které je nutné obnovit schopnost leteckého jaderného úderu. Ta byla ve Spojeném království oficiálně zrušena v roce 1998, kdy vláda vyřadila poslední ze vzduchu odpalovanou atomovou bombu.

Bezpilotní strojeBezpilotní stroje

Roboti, válka a miliardový byznys. Estonský Milrem mění díky Ukrajině pravidla boje i evropský zbrojní trh

Od té doby zůstávalo britské jaderné odstrašení výhradně v kompetenci námořnictva — konkrétně ponorek třídy Vanguard. To znamenalo, že oproti jiným jaderným mocnostem, jako jsou USA, Rusko a Čína, Spojené království disponovalo pouze jednou ze tří odpalovacích platforem takzvané jaderné triády (země–vzduch–moře). Starmer teď tuto nerovnováhu koriguje.

Letouny pro novou éru

Nově objednané F-35A Lightning II od Lockheed Martinu jsou v současnosti jedinou verzí těchto stealth stíhaček certifikovanou k nesení jaderné pumy B61-12. Ta váží zhruba 800 liber, neobsahuje vlastní pohon a funguje jako gravitační zbraň – tedy klasická „padající“ bomba. K certifikaci F-35A pro B61-12 došlo letos v březnu.

Británie si dosud objednala celkem 138 letounů F-35, přičemž v současné době využívá zhruba tři desítky z varianty F-35B – ta je schopná vertikálního přistání a krátkého vzletu, ale není kompatibilní s nasazením jaderných zbraní.

Úspory v letectvuÚspory v letectvu

Pentagon výrazně oseká nákup stíhaček F-35. Moc na tom ale neušetří

Rozhodnutí pořídit F-35A vzešlo ze Strategické obranné revize, která vyhodnotila rostoucí jaderné riziko ve světě. Starmer při oznámení akvizice zdůraznil, že závazek Spojeného království vůči NATO je neochvějný – ale že je na všech členech aliance, aby přispěli k obraně euroatlantického prostoru.

Zatímco Velká Británie i Francie mají vlastní jaderné arzenály, velká část atomové obrany západní Evropy stále spoléhá na přítomnost amerických zbraní a jednotek. NATO v poslední době hlasitě vyzývá členské státy k posilování flotily tzv. duálně schopných letounů – tedy takových, které mohou nést jak konvenční, tak jaderné bomby.

Obavy z eskalace

Krok Londýna přichází ve chvíli, kdy se v Evropě i globálně zvyšuje napětí kolem možného obnovení jaderných závodů ve zbrojení. Spojené státy i Rusko, tedy země, které dohromady drží zhruba 83 procent světových jaderných hlavic, modernizují své systémy.

Čína přitom rychle navyšuje svůj arzenál — podle expertů tempem alespoň 100 hlavic ročně — a do roku 2035 by mohla dosáhnout limitu 1 550 rozmístěných hlavic, což je hranice stanovená americko-ruskou smlouvou New Start.

Británie momentálně disponuje asi 225 jadernými hlavicemi, přičemž plánuje rozšíření arzenálu na 260. Paralelně pracuje na nové generaci ponorek třídy Dreadnought, které mají postupně nahradit současné Vanguardy.

Pod čarou ponoruPod čarou ponoru

Americké námořnictvo čelí vážné krizi. Nestíhá stavět lodě, zpoždění má i klíčová jaderná ponorka