Hrot24, vygenerováno v Midjourney
Stane se Trump nečekaným zachráncem britského průmyslu?
Ještě nedávno to vypadalo, že si Spojené království brexitem samo zavařilo. Ztracená důvěra, zmatené obchodní podmínky, byrokracie a úprk firem na kontinent – například Goldman Sachs či JPMorgan raději přesunuly část operací do Dublinu, Frankfurtu nebo Paříže. A teď? Přichází nečekaný obrat – a nečekaný spojenec: Donald Trump.
šéfredaktor
Americký prezident totiž hrozí zavedením 30% cel na zboží z Evropské unie. Pokud k tomu skutečně dojde – což má být jasno už 1. srpna – může to pro Británii znamenat obchodní renesanci.
„Spojené království by mohlo z těchto amerických cel nepřímo významně těžit,“ říká Alex Altmann, partner poradenské společnosti Lubbock Fine a místopředseda Britské obchodní komory v Německu.
Hlavní výhoda? Výhodnější podmínky pro vývoz do USA. „Pokud se sazby skutečně přiblíží 30 %, Británie se díky svým nižším clům stane atraktivní alternativou. Evropské firmy mohou začít přesouvat část výroby právě sem,“ vysvětluje Altmann. Britské továrny navíc zejí prázdnotou – po Brexitu tu zůstalo značné množství nevyužité výrobní kapacity.
Brexit jako nový začátek?
Od roku 2016 prošla Británie obchodní kocovinou. Odchod z EU přinesl zmatek, nárůst papírování a překážky ve vývozu – přesto EU zůstala největším britským partnerem, se zhruba polovinou zahraničního obchodu. Výrobci si stěžovali, vývoz klesal a Spojené království se z pohledu investorů ocitlo na vedlejší koleji.
Jenže nový vítr přišel s nástupem premiéra Keira Starmera. Jeho vláda – na rozdíl od předchůdců – s Bruselem uzavřela „resetovou“ dohodu, která obnovila důvěru a zjednodušila podmínky.
Londýn zároveň dosáhl obchodní dohody i s USA, včetně snížení cel na auta na 10 % a nejnižších sazeb na dovoz oceli. Británie tak našla obchodní rovnováhu mezi dvěma ekonomickými bloky – a právě to jí v Trumpově světě může hrát do karet.
Zázraky se nedějí přes noc
Ne každý ale sdílí optimismus. „Třicetiprocentní cla nejsou jistá,“ připomíná Carsten Nickel, šéf poradenské společnosti Teneo. A i kdyby k nim došlo, byznys se neřídí titulky – ale tabulkami, náklady a časem.
„Přesun výroby z Německa nebo Švýcarska do Británie není otázkou kvartálu. Je to dlouhodobá strategie – minimálně na několik let, spíš na desetiletí,“ upozorňuje Nickel.
A dodává, že Británie nikdy nebyla výrobní velmocí v pravém slova smyslu. Její síla je jinde – ve službách, bankovnictví a technologiích.
Brexit přitom stále nese své náklady. Podle britského Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost bude zahraniční obchod Spojeného království dlouhodobě o 15 % nižší, než kdyby země v EU zůstala. HDP je už teď podle ekonomů přibližně o 5 % pod hypotetickým stavem.
