Kravský hnůj se v Indii stává zásadním energetickým zdrojem. Má nahradit zemní plyn

Sběr kravského hnoje se stává zajímavou energetickou variantou pro Indii, která v počtu obyvatel už předstihla Čínu. Výroba bioplynu má snížit závislost na dovozu zemního plynu.

Sběr kravského hnoje se stává zajímavou energetickou variantou pro Indii, která v počtu obyvatel už předstihla Čínu. Výroba bioplynu má snížit závislost na dovozu zemního plynu.

Celý článek
0

Komentář: Spoříme, spoříme, ale k čemu nám to je?

Když už Česko hledá cestu, kudy a jak se dostat z pasti pomalého růstu, nevyhnutelně se přitom musí podívat na to, jak nechávají české domácnosti svoje peníze pracovat.

Když už Česko hledá cestu, kudy a jak se dostat z pasti pomalého růstu, nevyhnutelně se přitom musí podívat na to, jak nechávají české domácnosti svoje peníze pracovat.

Celý článek
0

Akcionáři firmy Shell opět odmítli klimatickou rezoluci aktivistických investorů

Na valné hromadě energetického giganta Shell akcionáři již počtvrté za sebou odmítli přijmout rezoluci požadovanou skupinou aktivistických investorů. Předložený návrh vyzýval společnost k urychlenému odklonu od fosilních paliv a přísnějším emisním cílům v souladu s Pařížskou dohodou o klimatu.

Na valné hromadě energetického giganta Shell akcionáři již počtvrté za sebou odmítli přijmout rezoluci požadovanou skupinou aktivistických investorů. Předložený návrh vyzýval společnost k urychlenému odklonu od fosilních paliv a přísnějším emisním cílům v souladu s Pařížskou dohodou o klimatu.

Celý článek
0

Bordel na Blizáči

Tak co tam máte? Co budete psát?“ Je začátek nultých let, brzy ráno a mladý zahraničář dorazil na redakční poradu českého deníku absolutně nepřipravený. „Ééé, určitě dáme něco z Jugošky a samozřejmě ten bordel na Blizáči.“ Ne, vůbec neví, co se tam nebo tam momentálně děje (protože zaspal a nestihl se podívat do agentur – sociální sítě neexistují, web je v plenkách), ale oba regiony jsou absolutní zárukou událostí. „Něco“, o čem se dá psát, se tam určitě děje. O víc než dvacet let později je na Balkáně víceméně klid, zato ve Svaté zemi je „bordel“ pořád. Dokonce největší za hodně dlouho.

I ta nejstrašnější a nejbrutálnější válka začne vzdáleného pozorovatele po nějaké době nevyhnutelně nudit. Zní to strašně, ale je to tak. A konflikt mezi Izraelem a Palestinci je jedním z vůbec nejdelších. Nikdy nezmizel, i když poslední roky nebyl tak horký jako v minulosti a zastínily ho jiné konflikty od Iráku a Afghánistánu přes Jemen po Ukrajinu. Nejblíž jakémusi řešení byl v době mírových dohod z Osla, to je třicet let. Ani ty ale nenabízely všeobecně přijatelná řešení všech problémů a vražda Jicchaka Rabina je každopádně pohřbila. Od té doby to bylo v Palestině jenom více či méně hrozné.

Z Evropy se dá na konflikt dívat černobíle a civilizačně zjednodušeně – naši „civilizovaní“ Izraelci proti barbarským Palestincům. Problém nastane, jakmile zašťouráte trochu pod povrch. Rázem vám začne docházet, proč nikdo nedokázal a nedokáže přijít s žádným funkčním řešením. V podstatě jedinou možností jsou obrovské – skutečně obrovské – ústupky na obou stranách, zavřené oči, ucpaný nos a desítky let trpělivosti a zdrženlivosti. Nikdy to nevydrželo ani pár měsíců. To, co teď udělal Hamás (a je jedno, že to nebylo z čistého nebe, že tomu předcházela kumulovaná frustrace a provokace izraelských radikálů), se neodpouští a Svatou zemi to nevrátilo ani tak do bodu nula, jako spíš někam do fáze minus sto. Když vám začnou vraždit lidi v domech, na ulicích, na koncertech, nemůžete lomit rukama a říkat, že je to politováníhodné chování vyšinutých jednotlivců. Odveta přijde, bude brutální a nejvíc zaplatí ti, kteří s útokem neměli vůbec nic společného. Tvrdit, že všichni Palestinci jsou legitimní cíle, je stejné zvěrstvo, jako když vrazi z Hamásu stříleli lidi na potkání v Izraeli. Většina Izraelců si to nemyslí, ale jakmile vstoupí do Gazy, bude to boj o holý život a budou umírat stovky civilistů. Nevyhnutelně. A spirála se opět roztočí. Hamásu přibudou další frustrovaní rekruti a půjdou na oplátku zabíjet Izraelce a ti se budou mstít, nebo chcete-li „trestat“. A pořád dokola. Jedinou cestou ven je zmíněná zdrženlivost a ústupky. Jenže ty si teď nikdo netroufne ani navrhnout.

V tomto čísle Hrotu máme jako vždy spoustu zajímavých textů; určitě nepřehlédněte třeba rozhovor se šéfem mladých lékařů, který jasně vysvětluje, proč se rozhodli odmítnout přesčasy a ochromit zdravotnictví, nebo článek o tom, proč se sever Čech nedokáže vymanit z chudoby. Většinu aktuálního vydání jsme však z pochopitelných důvodů věnovali válce, nejen té v Palestině, ale i té nám mnohem bližší, na Ukrajině. Přečtěte si, kdo na konfliktech profituje, komu nejvíc škodí, a hlavně – co svět v nejbližších letech čeká. Není to veselé čtení, ale je důležité. Protože názor má každý. Vy můžete vědět.