Není všechno tak, jak se zdá. Jeden by kupříkladu řekl, že teď už opravdu musí být podnikům z oborů, které byly už podruhé v tomto roce postiženy uzávěrou, zle a bude to vidět na číslech. Jenže podle oficiální statistiky ČNB publikované minulý týden vzrostl podíl firemních úvěrů „v selhání“, tedy těch, s jejichž splácením mají dlužníci potíže, za měsíc jen o 0,3 procenta (na 3,5 procenta). A domácnosti si drží „papírově“ naprosto vynikající dlužnickou morálku s podílem úvěrů v selhání pouhých 1,5 procenta. Obě hodnoty řadí z hlediska kvality úvěrového portfolia český bankovní sektor mezi „nejčistší“ v Evropě. Jenomže říjen byl ještě posledním měsícem pod splátkovým moratoriem, a navíc byla až do léta příštího roku prodloužena ochrana dlužníků před věřitelskými insolvenčními návrhy.

Splátkové moratorium vypršelo s posledním říjnovým dnem. Jeho smyslem byla úleva na hotovostním toku pro dlužníky, aby se mohli nadechnout. Když si představíte, že firmy celkem dlužily koncem října 1,164 bilionu korun a domácnosti 1,839 bilionu, tak těch 14 procent úvěrů podnikatelským subjektům a domácnostem, jež využily splátkové moratorium, nejsou malé peníze. 

Výběrový příliv

Druhá vlna covidu-19 se potkává se skončením splátkového moratoria a obojí poznamená schopnost podnikové sféry – zejména v nejvíce postižených oborech – splácet své závazky. Totéž lze říci o části domácností, zvlášť těch čerpajících spotřebitelské úvěry. Bankovní statistika ČNB zachycuje vývoj s měsíčním zpožděním, takže případný nárůst úvěrů v selhání uvidíme nejdříve až koncem roku, ale spíše až v příštím roce, kdy mohou špatné úvěry narůstat na násobek současných velmi nízkých vykazovaných hladin. A dojde k tomu navzdory očekávanému ekonomickému oživení, které nebude rovnoměrné a zdaleka „nezvedne všechny loďky“.

Miroslav Zámečník

Mezinárodní srovnání je samozřejmě ještě zajímavější, ale tady jsou bohužel nejčerstvější údaje z přehledů Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA Dashboard) ke konci června, takže je berte jako pohled do minulosti. 

Spokojená ČNB

Kolik přesně úvěrů „spadne“ do sledovaných kategorií, to není otázka za milion, ale za pár desítek miliard korun. Zajímá nejen banky samotné, protože úvěry, které nejsou řádně spláceny, snižují rentabilitu banky, ale i ČNB, která bdí nad stabilitou finančního sektoru. Centrální bankéři před pár dny prezentovali čerstvou Zprávu o finanční stabilitě (v plném znění bude publikována příští měsíc). Její závěry se dají shrnout do jedné věty: Považují kapitálovou vybavenost, která vyjadřuje schopnost bank vypořádat se se ztrátami z vlastních zdrojů, za víc než uspokojivou. 

Podle ČNB mají banky z minulých, vysoce ziskových let vytvořený polštář, který by měl očekávaný růst úvěrů v selhání s přehledem absorbovat, aniž by musely omezovat úvěrovou aktivitu. Český bankovní sektor od vypuknutí pandemie hodně zvýšil „náklady na úvěrové riziko“ (rezervy na případné špatné pohledávky), ale pořád měl v prvních třech čtvrtletích solidní ziskovost. To je vážná věc, protože bankovní úvěry jsou v Česku zdaleka nejdůležitějším vnějším zdrojem financování a firmy nejsou zvyklé chodit si pro peníze na kapitálový trh. Pokud by banky nebyly dobře vybavené, nemohly by půjčovat, což by silně podvázalo ekonomické oživení.

Miroslav Zámečník

Celkový kapitálový polštář podle údajů z června trojnásobně převyšuje regulatorních osm procent, v absolutním vyjádření o nějakých 200 miliard korun. Podle ČNB mají naše banky dost kapitálu na to, aby mohly zvýšit objem úvěrů v ekonomice o dalších 2,5 miliardy korun, tedy ekvivalent 50 procent ročního českého HDP. 

Ještě není konec

Centrální banka v rámci předběžné opatrnosti periodicky vypracovává tzv. zátěžové testy, tedy simulace vlivu hospodářského propadu na zhoršení kvality úvěrového portfolia a jeho dopadu na kapitál bank. Banky by vydržely i při nepříznivém scénáři, kdy by se hypoteticky znovu opakoval pokles HDP také v příštím roce. Zatím jsem neviděl makroekonomickou prognózu, která by s tak pesimistickým scénářem pracovala, dokonce ani „double hit“ z pera OECD, který pro letošní rok počítal s poklesem o minus 13,2 procenta. Ještě nejsme u konce, ale tak katastrofálně letošek určitě nedopadne a příští rok všichni počítají s růstem, byť odhady kolem dvou procent jsou mnohem nižší, jelikož se druhá vlna přelévá do snížené srovnávací základny začátku příštího roku. Tohle přežijeme, ačkoli asi ne všichni.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.