Ačkoli ještě nedorazilo léto, mnohé české domácnosti žijící v rodinných domech už delší dobu řeší, čím budou topit v zimních měsících. Jelikož se nechtějí spoléhat na nejistý ruský plyn, vybírají si mezi jinými variantami, na odbyt jdou především tepelná čerpadla, kotle na dřevěné pelety, ale také další obnovitelné zdroje včetně malých fotovoltaických elektráren. Zájem je tak obrovský, že některé firmy přijímají objednávky až na příští rok.

„Ještě před měsícem jsem nabízel listopadový termín, teď až v dubnu. Zájem je opravdu obrovský,“ konstatuje například Petr Lachnit ze společnosti CZTC, která na Moravě nabízí servis a prodej českých tepelných čerpadel a také klimatizací. Dodává, že je závislý na tom, jak jsou čeští výrobci schopni vyrábět, jenže těm mnohdy chybějí důležité komponenty. Problém představuje rovněž „zaseknutá“ kontejnerová doprava z Asie nebo kvalifikovaná pracovní síla. „Kupí se to ze všech stran,“ říká Lachnit.

Společnost IVT, která nabízí švédská tepelná čerpadla, si na své internetové stránky vyvěsila oznámení, které reagu­je právě na obrovský „hlad“ po tomto druhu vytápění: „Z důvodu mimořádně vysokého zájmu o tepelná čerpadla prosím používejte pro poptávky náš online formulář. Kapacita operátorů na telefonu je plně vytížená.“ IVT je s více než dvaceti tisíci instalovanými tepelnými čerpadly dlouhodobě největším dodavatelem v Česku. Jednatel společnosti Marek Bláha uvádí, že poptávka se skokově zvýšila už na podzim po razantním zvýšení cen energií. A to nejen v Česku, ale prakticky po celé Evropě. Další výrazný skok nastal po ruské invazi na Ukrajinu.

„Poptávka je teď oproti loňskému jaru skoro desetinásobná. V dubnu 2021 jsme denně vyřizovali okolo třiceti poptávek, letos se to v některých dnech vyšplhalo i přes 200 za den. Jde hlavně o rodinné domy, ale zájem firem o přechod z plynu na tepelné čerpadlo také skokově vzrostl. Máme i firemní klienty, kterým po krachu Bohemia Energy vzrostla cena plynu na provoz jejich firem ze čtyřiceti tisíc na 200 tisíc korun měsíčně, což je pro ně neudržitelné a musejí rychle přejít na jiné řešení,“ vysvětluje Marek Bláha.

Dodává, že za celý loňský rok nainstalovala jeho firma okolo 2,3 tisíce tepelných čerpadel, přičemž za letošní březen přišlo bezmála dva tisíce objednávek. „Vedle novostaveb rodinných domů a výměn kotlů na uhlí v kotlíkových dotacích přibyla další opravdu velká skupina lidí topících plynem. U té nikdo neočekával, že by měla v dohledné době ve velkém o tepelná čerpadla zájem,“ říká Bláha.

V polovině května měla firma dodací lhůtu minimálně pět měsíců, ale pokud počty zákazníků ještě porostou, tato doba se prodlouží. „O něco lepší ­šance vidíme u tepelných čerpadel země–voda, která jsou o něco dražší, ale také výrazně úspornější. Tam nejsou dodací termíny tak napjaté jako u vzduchových čerpadel, a kdo má možnost položit do zahrady zemní kolektor nebo investovat do vrtu, dočká se pravděpodobně tepelného čerpadla dříve. Objednávky přijímáme a zpracováváme v pořadí, v jakém přijdou. Zájemcům, kteří mají plynový kotel a fixovanou nižší cenu plynu, doporučujeme tuto výhodu využít a instalaci čerpadla v klidu naplánovat až na příští rok,“ dodává Marek Bláha ze společnosti IVT.

Uspořené náklady

S ohromnou poptávkou se vypořádává rovněž Skupina ČEZ. „Zájem o tepelná čerpadla rostl v posledních letech setrvale, vývoj na energetických trzích však tuto dynamiku v posledních měsících ještě akceleroval. Sledujeme růst poptávky řádově o desítky procent. Platí to jak pro poptávku ze strany firem, měst a obcí, tak v případě retailových zákazníků,“ uvádí mluvčí skupiny Martin Schreier.

Potvrzuje, že podobně jako třeba u fotovoltaických instalací se také u tepelných čerpadel prodlužují dodací lhůty. „Je za tím jak rostoucí poptávka, tak zdržení v dodavatelských řetězcích,“ konstatuje Schreier, podle něhož má ČEZ dodací lhůty v řádu nižších měsíců.

Pavel Baroch

Pavel Baroch

Podle něj tepelné čerpadlo představuje velmi oblíbený a ekologický zdroj vytápění i ohřevu vody, díky němuž lze ročně ušetřit až sedmdesát procent nákladů oproti plynovému nebo elektrickému kotli. Pro někoho může být ale problém počáteční investice, která je podle velikosti domu až několik stovek tisíc korun. Podle expertů se ale právě díky nižším nákladům na provoz vrátí investice do několika let.

Největší zájem je podle ­Schreiera o typ vzduch–voda (získává tepelnou energii z rozdílu teploty venkovního vzduchu a teploty vnitřní kapaliny) a země–voda (získává tepelnou energii ze země, jejíž vlastnosti se během roku nijak nemění). „Velmi dobrou a oblíbenou volbou je také pořízení tepelného čerpadla v kombinaci s fotovoltaickou elektrárnou nebo se zásobníkem na vodu,“ konstatuje Schreier.

Web The Capitals upozorňuje, že masivní nárůst poptávky po tepelných čerpadlech a solárních panelech v kombinaci s narušením dodavatelského řetězce začal v Česku způsobovat vážný nedostatek materiálu, protože výrobci se zaměřují na západoevropské trhy, kde mohou spotřebitelé zaplatit více. Odborníci podle portálu upozornili, že tento problém se pravděpodobně přenese i do dalších zemí střední a východní Evropy, což může znamenat problémy při přechodu na ekologičtější způsob výroby energie. Ve většině zemí tohoto regionu přitom plyn vytápí podstatnou část domů a bytů.

foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Tepelné čerpadlo si do svého nového rodinného domu v nevelké středočeské obci nechala už dříve namontovat rodina Jana Kolence. Rozhodli se k tomu ještě před masivním nárůstem cen energií a dávno před ruskou agresí na Ukrajině. „Chtěli jsme, aby náš dům byl co nejvíce ekologický,“ říká Kolenec. Vedle tepelného čerpadla tak například splachují záchod dešťovou vodou nebo část terasy upravili do podoby zelené střechy.

Existují ale i výjimky, kde je možné i při současné vysoké poptávce pořídit tepelné čerpadlo nebo fotovoltaiku stále ještě poměrně rychle. Patří mezi ně například společnost Malina, která využívá vlastnickou strukturu provázanou s významným výrobcem Gen2 Power. Firma dokonce nabízí zvýhodnění až osmdesát tisíc korun pro domácnosti, které se rozhodnou nahradit plynový kotel tepelným čerpadlem. „Výměnu místo státu zadotujeme my. Jsme jediná montážní firma, která je i výrobcem,“ uvádí společnost. Stát totiž může dotovat pouze náhradu vytápění na uhlí, a nikoli na plyn, i když také o této možnosti nyní jedná s evropskými úředníky v Bruselu. Firma Malina přitom slibuje instalaci tepelného čerpadla do čtyř měsíců od podpisu smlouvy, obvykle to ale zatím bývá ještě o něco dříve.

Přesměrované dotace

Zájem o tepelná čerpadla zvýšilo rovněž rozhodnutí ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL), která na konci března oznámila přesměrování státních, respektive evropských dotací od plynových kotlů právě na tepelná čerpadla. „Přistupujeme k omezení podpory pro plynové kondenzační kotle, a to zcela ve shodě se snahou Evropské komise, která se snaží najít cesty, jak se co nejrychleji zbavit závislosti na ruském plynu. Omezení podpory pro plynové kotle chceme ale žadatelům vykompenzovat právě vyšší podporou pro tepelná čerpadla. Obnovitelné zdroje jsou totiž v daný okamžik – spolu s energetickými úsporami – nejčistší, nejlevnější a nejrychlejší cestou, jak urychlit odklon od drahých fosilních paliv, primárně od ruského plynu,“ říká Hubáčková.

Nízkopříjmové domácnosti mohou v rámci takzvaných kotlíkových dotací dostat nově na instalaci tepelného čerpadla o padesát tisíc korun více, tedy celkem až 180 tisíc. Týká se to rodin, kde každý člen vydělal v roce 2020 v průměru maximálně 170 900 korun čistého. „Domácnosti složené čistě z důchodců pobírajících starobní nebo invalidní důchod třetího stupně a také domácnosti, které čerpají příspěvek či doplatek na bydlení, mají na dotaci nárok automaticky. Peníze navíc nemusejí mít zájemci předem našetřené, dotaci totiž bude možné čerpat už na základě zálohových faktur,“ říká náměstek ministryně životního prostředí Jan Kříž.

Kotlíkové dotace slouží k výměně starých, neekologických kotlů na uhlí za šetrnější vytápění, jako jsou právě tepelná čerpadla nebo kotle na biomasu. Nízkopříjmové domácnosti mají nárok na 95procentní podporu. Topení v uhelných kotlích nízkých emisních tříd mělo původně skončit už letos v září, ale tento termín se vláda rozhodla posunout o dva roky. Na ekologické topení pro nízkopříjmové domácnosti ohrožené energetickou chudobou má ministerstvo připraveno více než pět miliard korun z Operačního programu Životní prostředí a v případě velkého zájmu může využít i další prostředky z Národního plánu obnovy.

Další miliardy jsou nachystané v úspěšném dlouholetém programu Nová zelená úsporám. Dotaci ve výši padesáti procent na výměnu kotle lze získat již bez nutnosti dokazovat své příjmy. Vedle příspěvku na ekologické vytápění je zároveň možné obdržet i dotaci na provedení dalších energeticky úsporných opatření. „Rozhodně domácnostem doporučujeme zvážit kombinaci výměny zdroje například se zateplením domu, výměnou oken či instalací fotovoltaických systémů nebo systémů pro využití tepla z odpadní vody,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Zájem o dotace z programu Nová zelená úsporám je ohromný. Jen za první čtyři měsíce letošního roku požádalo o příspěvek více než 18,6 tisíce domácností, přičemž za celý loňský rok to bylo zhruba 26 tisíc. A právě tepelná čerpadla patří k nejžádanějšímu „zboží“. Do konce dubna registruje Státní fond životního prostředí celkem 10 355 žádostí bezmála za dva miliony korun, přičemž za celý uplynulý rok to bylo 11 226 žádostí přibližně za 1,6 milionu.

To vše pak má za následek, že si některé domácnosti musejí na instalaci tepelného čerpadla počkat až do podzimu, v krajním případě dokonce až do příštího roku. Lidé z montážních firem odhadují, že letos to lepší nebude, spíše se dodací lhůty budou ještě prodlužovat. „V dalších měsících očekáváme, že poptávka po tepelných čerpadlech poroste ještě rychleji než dosud,“ konstatuje například Martin Schreier ze společnosti ČEZ.