Napřed to bylo takové lehké oťukávání, teď už si ale expremiér Andrej Babiš (ANO) vůbec nebere servítky a mohutná uprchlická vlna z Ukrajiny, která se už dva měsíce brání ruské invazi, se pro něj stala hlavním tématem jeho nepřetržité předvolební kampaně. Bohužel ovšem opět zvolil metodu, která využívá lidské závisti: vláda Petra Fialy (ODS) pomáhá jen ukrajinským uprchlíkům a na naše lidi nemyslí.
Babiš například předhodil davu bohaté ukrajinské uprchlíky, kteří přijíždějí do Česka v drahých autech a žádají zde o dávky. Anebo to, že od Prahy dostávají byty v centru metropole, přičemž obyčejný český občan samozřejmě nemá nárok. A také podle Babiše kvůli ukrajinským uprchlíkům vládní kabinet kašle na samoživitelky.
Schillerové samoživitelky
Netřeba si samozřejmě nalhávat, že mezi ukrajinskými uprchlíky nebudou vykukové, kteří se pokusí získat nějakou výhodu. Ostatně tak to je v každé společnosti. I v té české. Každý nepochybně zná ve svém okolí někoho, kdo někdy našel slabé místo a přihrál si malou domů. Pokaždé, když takto Babiš na někoho zaútočí, měli bychom mu připomenout, že je obžalovaný kvůli dotačnímu podvodu a hrozí mu několikaleté vězení.
Je třeba také připomínat, že Ukrajinci utíkají před válkou, jde jim o život a jejich údajně drahé auto může být posledním majetkem, který jim zůstal. Nebezpečné na Babišových výrocích je to, že jsou absolutně neadresné, obecné. Skutečně „bohatí“ Ukrajinci natahují ruku po dávkách?
Když teď Babiš opakovaně ukazuje na to, jak špatně jsou na tom české samoživitelky, mělo by se mu připomenout dva roky staré vyjádření tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), která část samoživitelek obvinila, že žijí nesezdané jen proto, aby mohly parazitovat na systému sociálních dávek.
Bylo to v době tvrdých restriktivních opatření kvůli koronaviru, kdy mnohé samoživitelky přišly o práci a dalším razantně poklesly příjmy a topily se v dluzích. Jenže vláda v tu dobu řešila především finanční pomoc důchodcům, protože to je přece nejvýznamnější Babišova volební skupina.
Dvojsečná prezidentská zbraň
Jako opoziční politik má Babiš samozřejmě horší pozici být tolik vidět. Zvláště v době války na Ukrajině. A pokud vážně uvažuje o tom, že se pustí do volební kandidatury na Zemanova nástupce na Hradě, potřebuje mít nějaké ústřední téma, kterým by oslovil obecenstvo s hlasovacími lístky. Razantní zdražování a to, že se Fialova vláda „nestará o české občany“ na úkor ukrajinských uprchlíků, je samozřejmě pro politika Babišova populistického střihu jednoznačnou volbou. Babišovi ale jde v první řadě o sebe, o svou kariéru, o svůj cíl.
Jenže právě tento jeho přístup, kterým ještě více prohlubuje příkopy ve společnosti, se mu nakonec nemusí vyplatit. Babiš má sice pevné voličské jádro, výrazná část české veřejnosti si ho ale coby novou hlavu státu nepřeje. Její přesvědčení expremiérova ukrajinská karta ještě více utvrzuje. A pokud se Babiš dostane do druhého kola prezidentských voleb, může se klidně stát, že nezíská dost hlasů k tomu, aby porazil druhého v pořadí.
