Americký regulátor si došlápl na Amazon. Dokáže ho rozbít?

Říkejme tomu globalizace se vším všudy: nejdůležitější postavou pro budoucnost světové ekonomiky je drobná pětatřicetiletá Angličanka pákistánského původu v čele amerického antimonopolního úřadu. Lina Khanová (pro pořádek, dnes má i americké občanství) si předsevzala, že zkrotí Amazon, stejně jako před více než stoletím Teddy Roosevelt zkrotil Standard Oil. Důsledky rozbití Rockefellerova ropného monopolu tehdy řádně přispěly k uspořádání dnešních západních ekonomických struktur. Khanová má stejnou ambici. Na tom, jestli a jak dokáže sežvýkat velké sousto, jež si ukousla, bude do značné míry záviset zítřejší podoba Západu v době superdigitálního kapitalismu.

Antipatie k Amazonu získala Khanové příznivce i odpůrce, když ještě studovala na Yale University. Sepsala tehdy, v roce 2017, dodnes citovanou esej, v níž tvrdila (zhruba ve shodě s běžným levicovým pohledem na věc), že Amazon zneužívá svého postavení na trhu. Argumentovala však také, že Amazon používá ve svém jednání „temné vzorce“, jež nejsou ilegální jen proto, že stávající zákony nestíhají vědecký a technologický pokrok. Dovodila z toho, že antimonopolní nástroje nejsou pro digitální ekonomiku dostatečné a že je zapotřebí přijít s novými. (Dává to smysl; když budete kritizovat jaderný výbuch kvůli tomu, že poškodí lužní lesy, budete mít pravdu, ale váš argument nebude dostatečně vystihovat typ nepěknosti, s níž se potýkáte.)

Odpůrce Big Tech

Khanová se stylizuje do role odpůrkyně firem zvaných souhrnně Big Tech a dnes jí spolu s eurokomisařkou Margrethe Vestagerovou v tom smyslu patří světový primát. Pozice obou odvážných žen je zhruba vyrovnaná. Evropa je sice dnes v regulaci digitální ekonomiky dále než USA, ale jednak nikde nestojí psáno, že se v tom procesu ubírá správným směrem, a jednak evropská technologická scéna je podstatně menší než americká. (Odpůrci regulace vidí obě fakta jako příčinu a následek.)