Když vidíte, že si soused pořídil plynovou masku nebo zásobu konzerv, nechcete zůstat pozadu

Když vidíte, že si soused pořídil plynovou masku nebo zásobu konzerv, nechcete zůstat pozadu

Shutterstock.com

Kdo byl prepper, než to začalo být trendy?

Američané nakupují jako o život. Strach z války a katastrof žene poptávku po plynových maskách i konzervách

Zatímco na planetě stoupá geopolitické napětí, v USA roste touha po výbavě pro přežití.

Tomáš Tománek

Když se Američané bojí, jdou nakupovat. A poslední týdny to potvrzují. Po týden starém bombardování Íránu ze strany USA zaznamenaly vyhledávače i e-shopy skokový nárůst zájmu o zboží, které slibuje bezpečí v nejistých časech – od plynových masek přes solární baterky až po jídlo v prášku.

Google hlásí, že zájem o výrazy jako „survival kit“ (výbava pro přežití) nebo „nuclear fallout“ (jaderný spad) vystřelil na úroveň, jakou naposledy zaznamenal během ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Podle analytické firmy Jungle Scout výrazně vzrostlo také vyhledávání produktů na Amazonu: lidé hledají výbavu pro přežití, případy vypuknutí výtržností i přírodní katastrofy.

Hitparádu vede ochranný štít na obličej Uvex Bionic Face Shield, který se virálně šířil během nedávných protestů proti imigračním raziím v Los Angeles.

„Lidé přemýšlejí, co se může stát v jejich nejbližším okolí. A podle toho volí, co si pořídit,“ říká pro renomovaný web Business Insider antropolog Chad Huddleston.

Odborník ze Southern Illinois University zkoumá komunitu takzvaných prepperů (tedy těch, kteří se vytrvale připravují na konec světa a podobné životní nepříjemnosti) už přes 15 let. Podle něj nejde vždy o hrozbu jaderné války – Američané se stejně tak bojí občanských nepokojů, obchodních střetů nebo extrémního počasí.

Když v roce 2005 hurikán Katrina ochromil New Orleans a z televizních obrazovek proudily záběry zoufalých lidí bez pomoci, změnilo to uvažování mnoha Američanů. „Říkali si, že se to může stát i jim,“ vysvětluje Huddleston.

Placebo pro mozek

Dnes stejný impuls často přichází z TikToku. Například video s návodem, jak si v řetězci Dollar Tree složit krabici s výbavou pro přežití za méně než 20 dolarů, zmiňovalo baterku, lano, fazole v konzervě a lahev vody.

Pro část lidí je podobné nakupování jen symbolickým gestem. „Koupí balík jídla z Costka, přihodí batoh z Amazonu a mají pocit, že mají hotovo,“ říká Huddleston. Skuteční preppeři podle něj spoléhají hlavně na znalosti, plánování a dovednosti – ne na předpřipravené sety.

Zámožnější si pořizují sofistikovanější řešení: tajné bunkry, pancéřované sklepy nebo celé usedlosti určené k přežití nejhoršího s vlastní studnou a solárními panely.

Firmy jako Rising S Company nebo Survival Condo Project uvádějí, že po útocích či krizích registrují nárůst zájmu. Tentokrát však zatím žádný velký boom nenastal. „Většina lidí se soustředí na okamžité nákupy. To je jim nejbližší,“ shrnuje Huddleston.

Zatímco v zemích jako Švýcarsko nebo Finsko jsou bunkry běžnou součástí městské infrastruktury, v USA spoléhá stát spíše na jednotlivce.

„Amerika ani neví, jak vypadá skutečný protiatomový kryt,“ tvrdí odborník na přežití Paul Seyfried, který staví bunkry na základě evropských standardů.

Dnes už vláda neinvestuje do civilní obrany jako během studené války. Místo sirén a hromadných krytů zní doporučení: „Zůstaňte doma a poslouchejte rádio.“ Podle Seyfrieda chybí státní podpora, jasné pokyny i infrastruktura.

To vše ale zapadá do amerického ideálu soběstačnosti. „Naplňte si sklep zbožím z Kirklandu. A pokud to váš soused neudělá, je to jeho problém,“ parafrázuje Huddleston mentalitu části Američanů.

Právě společenský tlak může být silnou motivací: když vidíte, že si soused pořídil plynovou masku nebo zásobu konzerv, nechcete zůstat pozadu.