Češi investují obří částky, když jde o nemovitosti. Spořák nevydělává, říká Pock z Investownu

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Čína ohrožuje bezpečnost okolních zemí plovoucími jadernými reaktory

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Celý článek
0

Mezinárodní kyberteroristé si našli nový cíl: zdroje pitné vody

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Celý článek
0

Aerolinky hlásí rekordní zisky. Létá se hodně a velmi draho

Zákazníci Lufthansy kupují letenky do první třídy jako diví. Ryanair vůbec poprvé vyplácí dividendy, ale daří se i Easyjetu, IAG či Air France – KLM.

Aerolinky hlásí rekordní zisky. Létá se hodně a velmi draho
ilustrační foto | Profimedia.cz

Evropskou ekonomiku svírá nízký růst a rostoucí náklady na živobytí, ale letecké společnosti mají bohaté, mastné žně. Zájem o leteckou dopravu paradoxně stoupá – a to včetně nejdražších letenek do první a byznys třídy.

Největší evropský dopravce (podle tržní hodnoty), německá Lufthansa, oznámil minulý týden „nejvyšší kvartální tržby a zisk, jakých kdy letecká společnost dosáhla“. Důvodem je – vzhledem ke spirálovitě rostoucím cenám trochu nečekaně – rostoucí poptávka po letenkách první třídy.

Lufthansa ohlásila za třetí čtvrtletí provozní zisk ve výši 1,5 miliardy eur, o 31 procent více než před rokem, a to při tržbách 10,3 miliardy eur (osmiprocentní nárůst). Její akcie v reakci na to stouply o sedm procent. Generální ředitel Carsten Spohr uvedl, že i přes „náročnou geopolitickou situaci máme důvod k pozitivním očekáváním – nejen pro velmi dobrý výsledek skupiny v celém letošním roce, ale i po něm“, cituje jej list Financial Times.

Rekordy padají

Také mnozí konkurenti Lufthansy, jmenovitě společnosti IAG (vlastník British Airways), Ryanair, EasyJet a Air France – KLM, nedávno oznámili podobně prudce rostoucí zisky. Zásluhu na tom má letošní letní sezona charakterizovaná spojitými nádobami obrovské poptávky a vysokých cen letenek. 

Ryanair, který loni v Evropě přepravil více cestujících než kterákoli jiná společnost, dokonce na základě předpokládaného rekordního ročního zisku zveřejnil plán na pravidelnou výplatu dividend. Je to vůbec poprvé za celou dobu jeho existence.

Pomyslné ruce si mnou i letiště. Londýnské Heathrow výrazně snížilo ztráty a zvýšilo prognózy počtu cestujících. Na tom se podepsala i mimořádná poptávka ze vzdálených trhů. Jedním z nich byla jihovýchodní Asie, kde se po znovuotevření mnoha hranic na začátku tohoto roku doprava zotavila na 94 procent předpandemického objemu.

 

Znepokojená Evropská komise

Nic však není zadarmo. Prudce rostoucí ceny letenek, jež meziročně stouply průměrně o třicet procent, znepokojily Evropskou komisi. Exekutivní orgán Unie v pondělí 6. listopadu oznámil, že se bude „podrobně zabývat tím, co přesně se na trhu děje a proč“. Brusel samozřejmě nemá pravomoc regulovat ceny letenek, ale zvyšuje tímto oznámením tlak na letecké společnosti, aby držely ceny při zemi. 

Aerolinky to staví do delikátní situace. Na zdražování se (kromě jejich vlastní ziskuchtivosti, což je ta část, jíž se obávají evropští úředníci) podílejí i problémy s dodavatelskými řetězci – konkrétně jde o to, že výrobci letadel nestíhají dodávat objednané stroje včas. Airbus i Boeing mají rekordní počet nevyřízených objednávek a jednorázové „katastrofy“ (například stažení více než tisíce kusů proudových motorů Pratt & Whitney) věci samozřejmě také neprospívají.

 

Když zelená znamená „stůj“

Nedostatek nových letadel proto znamená, že letecké společnosti vynakládají více peněz než kdy jindy na udržení letadel ve vzduchu. „Pracuji ve firmě 34 let a takovou poptávku jako dnes jsem ještě nezažil,“ řekl novinářům šéf předního výrobce leteckých náhradních dílů. Rostou i náklady na pronájem letadel. 

K překážkám, jež budou aerolinie v brzké budoucnosti muset překonat (čti: které budeme vy a já muset na letenkách zaplatit), patří i zvyšování poplatků za přelet v suverénních vzdušných prostorech. Uvnitř Evropské unie to neplatí, ale v Británii už ano. Podle šéfa svazu britských leteckých dopravců Airlines UK se to nevyhnutelně promítne do cen letenek.

Stejně tak lze očekávat, že poroste napětí stran „zelené“ stránky věci. Dokud se v letectví nezačnou používat ekologičtější paliva a technologie, zůstane v hledáčku aktivistů v roli čirého zla. Statistiky jako „zpáteční let z Londýna do San Francisca vypustí na osobu více emisí než automobil za rok“ budou tlak na využití drahých „zelených“ paliv jen posilovat – stejně jako zprávy o tom, že aerolinky vydělávají jako nikdy v minulosti. 

To jsou problémy, které se týkají celého odvětví. Pak jsou tu trable specifické. Například Ryanair se dostal do ostrého sporu s italskou vládou kvůli tomu, že odrazuje cestující od použití online cestovek a chce, aby si objednávali letenky přímo na jeho internetových stránkách. To mu umožňuje nabízet a prodávat během uzavírání objednávky další služby, jako je pronájem aut a ubytování. Prodej těchto služeb irské firmě zajistil plnou třetinu zisku za třetí kvartál – 1,8 miliardy eur.