Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Věk odchodu do penze je v Česku nastavený dostatečně. Jeho zvýšení nad aktuálních 65 let by jen vedlo k nárůstu předčasných a invalidních důchodů, tvrdí profesor Vojtěch Krebs, expert na sociální politiku z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Podle platného zákona má vláda rozhodovat o důchodovém věku každých pět let. Kabinet Petra Fialy tak bude tuto otázku řešit v roce 2024. Někteří odborníci, včetně například organizace OECD, navrhují odchod do penze uzákonit později než v aktuálních 65 letech věku. S tím ale profesor Krebs nesouhlasí.
„Doba dožití se sice zvyšuje, ale délka života ve zdraví stagnuje. Dnes máme prakticky pružný věk odchodu do důchodu, protože je možné odejít až o pět let dříve a pozdější odchod není limitován. V řadě evropských zemí je zákonný věk odchodu do důchodu 67 let a vyšší, ale skutečný věk je většinou nižší. V současné době není nutno tuto otázku nastolovat,“ říká profesor v rozhovoru pro týdeník Hrot.
Podle něj by se naopak měl rozšířit okruh osob, které dostanou možnost odejít do důchodu dříve. „Zatím byly vybrány pouze některé profese záchranných složek, mělo by to ale být širší,“ má jasno Krebs, který to prosazoval již jako člen Komise pro spravedlivé důchody jmenované bývalou ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD).
Profesor Krebs zdůrazňuje, že zvýšení věku odchodu do důchodu přinese nárůst invalidních důchodů a předčasných důchodů, a tak úspora v důchodovém systému v případě vyššího důchodového věku nebude zase až tak velká.
Vláda Petra Fialy si vytyčila, že přijde s návrhem komplexní penzijní reformy. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) kvůli tomu jmenoval vlastní poradní tým. Ten sice má přijít se svými návrhy na změny, o samotném přijetí by ale měla rozhodnout až budoucí vláda. Jurečka však chce stihnout alespoň parametrické změny, kterými by penzijní systém stabilizoval.
Přišel také s úsporným opatřením – navrhl snížení starobních důchodů někdejším komunistickým pohlavárům za každý rok ve funkci o 300 korun. Má se to dotknout zhruba tří tisíc lidí. Profesor Krebs to však vnímá pouze jako politické gesto. „Úspora z takového opatření bude zanedbatelná v celkovém objemu výdajů na důchody. Neřeší to ten základní problém, že příslušníci represivních složek z období socialismu mají mnohem vyšší důchody než občané, které pronásledovali,“ říká expert.
Ten kritizuje současný systém výpočtu penzí, který považuje za nespravedlivý. „Je příznivější pro příjemce vyšších důchodů a znamená, že se podstatně rozevírají nůžky mezi výší důchodů – například za rok 2022 vzrostly důchody ve výši dvanácti tisíc korun o 1986 korun, zatímco důchody ve výši čtyřiceti tisíc korun vzrostly o 6268 korun. Domnívám se, že při schvalování zákona o důchodovém pojištění nikdo neočekával tak vysokou inflaci, jako je v letošním roce, ani to, že bude hned dvakrát provedena mimořádná valorizace. Ta přitom nezvyšuje základní důchod, ale procentní složku důchodu. Bylo by vhodné, aby vláda navrhla novelu zákona, kdy by mimořádná valorizace zvyšovala důchody všem stejně. Pokud to nezměníme, tento trend bude v ještě větší intenzitě pokračovat i v roce 2023, kdy se základní složka důchodu ve výši deseti procent průměrné mzdy bude zvyšovat jen o 140 korun a vzhledem k růstu cen v roce 2022 bude potřeba provést další mimořádnou valorizaci patrně v červenci 2023,“ vypočítá Krebs.
Odborník se v rozhovoru dotkl i vysoké inflace a jejího dopadu na třetí penzijní pilíř, ve kterém si Češi dobrovolně spoří na důchod. Podle něj to má i dnes smysl a lidé by obecně měli začít na zajištění se na stáří myslet co nejdříve. „Musíme doufat, že současná krize, která přinesla vysokou inflaci, je přechodného rázu a po úpravách bude mít smysl začít penzijní spoření co nejdříve. Důležité je však rozvíjet i další formy zabezpečení na stáří, jako nákup nemovitostí, známek, zlata, akcií a podobně,“ uzavírá Krebs.
