AI bude brzy chytřejší než celé lidstvo. Bez regulace nás ale čeká dystopická budoucnost, varuje šéf Apertia Tech

Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.

Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.

Celý článek
0

Temu nezákonně prodává výrobky z nucených prací, tvrdí experti

Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.

Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.

Celý článek
0

Hyundai pozastavil reklamu na Muskově síti X. Vadí mu antisemitský a nacistický obsah

V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.

V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.

Celý článek
0

Zranitelné Česko. Bez ruského plynu hrozí hluboká recese

Evropa se připravuje na případný konec dodávek plynu z Ruska. Česko patří mezi nejohroženější země, v nejhorším scénáři se může ekonomika propadnout skoro o šest procent.

Zranitelné Česko. Bez ruského plynu hrozí hluboká recese
ilustrační foto | Shutterstock.com

Evropská unie chystá už sedmý balíček sankcí namířených proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Opět, stejně jako v šesti předešlých případech, se ekonomická opatření prakticky jistě nebudou týkat dovozu ruského zemního plynu. 

Hrozba utnutí dodávek důležité suroviny se tím ovšem nijak nemenší. Tentokrát jím totiž vyhrožuje především ruský prezident Vladimir Putin. Pokud by skutečně plynovody do Evropy vypnul, některým zemím EU by podle výpočtů ekonomů z Mezinárodního měnového fondu (MMF) hrozila těžká recese. Nebyly by schopné zajistit dostatečnou náhradu.

Analýza MMF pracuje s několika scénáři, přičemž ten nejdramatičtější počítá dopady na ekonomiky zemí EU v příštích dvanácti měsících právě pro případ dlouhodobého a úplného ukončení dodávek Gazpromu do EU. Jak by které země utažení kohoutů ještě před zimní sezonou pocítily?

Ekonomové MMF spočítali, že nejlépe by z plynové krize vyšly Irsko, Španělsko, Portugalsko, Švédsko a Dánsko. Jejich závislost na ruském plynu je natolik malá, že by neměly zásadní problém výpadky zvládnout. 

Omezený zásah by dostaly také Francie, Nizozemsko a Belgie. Mají totiž dostatečné importní kapacity v podobě terminálů pro dovoz LNG, které lze navíc dál zvyšovat. Například Francie by se podle MMF i v nejčernějším scénáři vyhnula hospodářské recesi; v ostatních zemích by se pak propad hospodářství pohyboval kolem jednoho procenta.

Do jisté míry by se s omezením proudu plynu z Ruska dokázaly vyrovnat i jihoevropské země. Například Rumunsko by mohlo výpadky nahradit zvýšením vlastní těžby zemního plynu. Do Bulharska zase vedou plynovody přes Řecko a Turecko; tamní ekonomika navíc není na této surovině závislá tolik jako jiné evropské státy. 

Tím ale dobré zprávy víceméně končí. Ve velmi těžké situaci by se ocitly Rakousko a Německo. Obě země v minulých letech až příliš sázely na ruskou kartu a i po náhradě části dovozu by jim plyn chyběl. MMF jim proto přisuzuje – opět v nejdramatičtější variantě – propad ekonomik bezmála o tři procenta. Ještě hůře je na tom Itálie, jíž by za těchto podmínek hrozilo snížení HDP o 5,7 procenta.

Vůbec nejhorší krizi ale MMF předpovídá střední a východní Evropě. Česko, Slovensko i Maďarsko na importu z Ruska závisí téměř kompletně. Plyn navíc odebírají přes další země (Německo, Rakousko a Itálii). Byly by tak v podstatě úplně závislé na výše zmiňované solidaritě a ochotě sousedních ekonomik podělit se. 

I kvůli tomu by recese byla nejhlubší. Pokud by solidarita mezi evropskými státy nefungovala, v případě Maďarska dospěl MMF k číslu minus 6,5 procenta, HDP Slovenska by klesl o 5,7 procenta a české hospodářství by se propadlo o 5,4 procenta. Ani v případě ochoty okolních zemí podělit se by ale recesi neunikly – byla by ovšem „jen“ zhruba poloviční.