Auditor v problémech: Čínskou odnož PwC stahuje ke dnu krach realitního obra Evergrande

Firma z takzvané Velké čtyřky globálního poradensko-účetně-auditního byznysu je podepsána pod sekerou zvíci 1,8 bilionu korun.

Firma z takzvané Velké čtyřky globálního poradensko-účetně-auditního byznysu je podepsána pod sekerou zvíci 1,8 bilionu korun.

Celý článek
0

Reportáž: V nevšedním pražském klubu nabízejí sexuální služby robotky. Jedna umí i odmlouvat

Na pražském Smíchově se v jedné z bočních uliček nachází privátní klub, do nějž když člověk vejde, je to jako kdyby se najednou ocitl ve světě podobnému tomu z filmů Blade Runner. V tomto podniku totiž obrazně řečeno nenabízejí služby živé prostitutky, nýbrž umělé a zároveň extrémně realistické panny, z nichž některé už mají blíže k robotům.

Na pražském Smíchově se v jedné z bočních uliček nachází privátní klub, do nějž když člověk vejde, je to jako kdyby se najednou ocitl ve světě podobnému tomu z filmů Blade Runner. V tomto podniku totiž obrazně řečeno nenabízejí služby živé prostitutky, nýbrž umělé a zároveň extrémně realistické panny, z nichž některé už mají blíže k robotům.

Celý článek
0

Herečka Scarlett Johanssonová se pustila do OpenAI kvůli zneužití svého hlasu

Dopis populární filmové hvězdy jde přímo k jádru debat o nejednoznačnosti a možném zneužití umělé inteligence, chatbotů a klonování hlasu a videa.

Dopis populární filmové hvězdy jde přímo k jádru debat o nejednoznačnosti a možném zneužití umělé inteligence, chatbotů a klonování hlasu a videa.

Celý článek
0

Zmizí muži ze světa? Jejich chromozom se pořád zmenšuje, hlásí vědci

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Zmizí muži ze světa? Jejich chromozom se pořád zmenšuje, hlásí vědci
Zmizí muži jednou provždy? | Hrot24, vygenerováno v Midjourney

Zní to jako scénář nějakého béčkového dystopického sci-fi, jenže je to regulérní – a zcela seriózní – vědecká teorie. Chromozom Y, zodpovědný za mužské pohlaví, během let vývoje lidstva poztrácel geny. A někteří vědci se obávají, že je jednou poztrácí úplně všechny. To pro muže není moc dobrá zpráva. Otázkou je, co s tím vším má společného ptakopysk.

Takže – když jste chodili do školy, pravděpodobně jste se naučili, že chromozomy X a Y určují pohlaví. Ženy mají pár chromozomů X, zatímco muže od nich odlišuje kombinace XY. Co vám ovšem učitelé pravděpodobně neřekli, je, že Y je skutečně výrazně menší – nese v sobě okolo 55 genů, což je dost málo ve srovnání se zhruba 900, kterými se pyšní Y.

Všechna embrya jsou de facto ženská až do období okolo 12 měsíců, kdy se spustí jeden z genů v chromozomu Y a začne vývoj malého mužského. To je mimochodem například důvod pro to, že mají muži pořád bradavky.

Nicméně to vypadá, že Y nebyl vždycky tak malý, jako je teď. A v tom je právě problém, podotýká britský web Metro. Zmenšuje se. A jedna z vědkyň, které se tím zabývají, pro vysvětlení přivolává ptakopyska.

„U ptakopyska je pár XY tvořen obyčejnými chromozomy, které jsou rovnocenné (neliší se tedy počtem genů – pozn.red.). To naznačuje, že X a Y u savců byly prostě obyčejným párem chromozomů a že to není zase tak dávno,“ píše profesorka genetiky Jenny Gravesová.

„To zase musí znamenat, že chromozom Y ztratil přes 800 aktivních genů během 166 milionů let, kdy se lidé a ptakopysk vyvíjeli odděleně. To je ztráta asi pěti genů za milion let. Tímto tempem zmizí posledních 55 genů za 11 milionů let,“ vyvozuje.

To nevypadá na akutní existenční krizi, ovšem někteří vědci podotýkají, že „míra dožití“ chromozomu Y může být klidně i „pouhých“ pár tisíc let. Zmizí pak muži ze světa úplně? A bude to tu vypadat jako ve slavné komiksové sérii Briana Vaughana?

„Dobrou zprávou je, že už nyní známe dva druhy savců, které úplně ztratily svůj chromozom Y a stále přežívají,“ hlásí profesorka Gravesová. Jde o o hraboše z východní Evropy a japonské krysy. „Nález podporuje možnost, že si lidé jednou mohou vyvinout úplně nový gen určující pohlaví,“ píše vědkyně.

Ale stále to nemusí být tak jednoduché. Vývoj nového genu určujícího pohlaví s sebou nese rizika. Co když se v různých částech světa vyvine více než jeden nový systém? Následná „válka“ pohlavních genů by mohla vést k oddělení nových druhů, což je přesně to, co se stalo s hraboši a zmíněnými japonskými krysami.

„Takže kdyby někdo navštívil Zemi za 11 milionů let, možná by nenašel žádné lidi – nebo by naopak nalezl hned několik různých lidských druhů oddělených podle toho, jakým způsobem se u nich tvoří rozdílná pohlaví,“ uzavírá Gravesová.