Zlato jako jistota: globální nejistota žene cenu k 4000 USD
Shutterstock.com
Zlato trhá rekordy: jeho cena poprvé v historii pokořila magickou hranici 4000 dolarů za unci
Cena zlata se poprvé dostala na rekordních více než 4000 dolarů (83 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K zájmu o zlato mimo jiné přispívá nejistota kolem financování federální vlády ve Spojených státech, ale i předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
čtk
Cena termínového kontraktu na zlato s dodáním v prosinci se v úterý po 15.00 SELČ dostala až na 4008 dolarů za unci a připisovala si 0,8 procenta.
Cena zlata k okamžitému dodání vykazovala růst o 0,6 procenta a pohybovala kolem 3984 dolarů za unci. Čtyřtisícovou hranici zatím nepřekonala.
„Dosažení hranice 4000 dolarů za unci může spustit korekci, kterou mohou vyvolat obchodníci uzavírající ziskové pozice. Růst ceny drahého kovu může zároveň brzdit i silnější dolar, jak jej vidíme na začátku října,“ sdělil ČTK hlavní ekonom Portu Jan Berka.
Na finančních trzích panuje nejistota kvůli omezení chodu federálních úřadů ve Spojených státech, který se označuje jako shutdown.
Ten je důsledkem neschopnosti Kongresu dohodnout se na dalším financování federální vlády. Zlato je často označováno za takzvaný bezpečný přístav, který investoři vyhledávají v dobách politické i ekonomické nejistoty.
„Zlato v současné době potvrzuje, že je pravděpodobně tím posledním opravdovým bezpečným přístavem. Zatímco americký dolar a dluhopisy ztrácejí atraktivitu kvůli expanzivní fiskální politice republikánů a zásahům (amerického prezidenta) Donalda Trumpa do nezávislosti centrální banky, tak zlato překonává všechny odhady,“ poznamenal analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Statisíce federálních pracovníků po dobu omezeného fungování vládních úřadů nedostávají plat, měli by ho ale dostat zpětně. Pracovníci, kteří jsou považováni za nezbytné, nadále pracují. Trump už dříve pohrozil, že nadbytečné vládní zaměstnance propustí.
Cena zlata se od začátku letošního roku zvýšila o více než 50 procent, za loňský rok vzrostla o 27 procent. K růstu letos přispívají nákupy kovu centrálními bankami, zvýšená poptávka po burzovně obchodovaných fondech (ETF) krytých zlatem, slabší dolar a také rostoucí zájem drobných investorů, kteří hledají zajištění v době sílícího geopolitického a obchodního napětí.
Růst pak získal novou podporu v září, když Fed snížil úroky o čtvrt procentního bodu a naznačil, že náklady na půjčky bude postupně snižovat po zbytek roku.
