Zlato v krizi zažívá zlaté časy. Kdy přijde jeho vrchol?
Ilustrační foto: Shutterstock.com
Investice
Zlatá horečka stoupá: investoři mohou vydělat, ale také pořádně tratit. Co je klíčem k úspěchu?
Cena zlata láme rekordy. Se zájmem investorů roste ale i riziko, že se vysněná jistota promění ve velkou ztrátu. S drahým kovem obchodují drobní střadatelé i celé státy. Může komodita ještě růst, nebo už dosáhla svého vrcholu? Podle expertů jsou možné obě varianty, je ale třeba investovat s rozumem a nesázet vše na jednu kartu.
ptk
„To, co vidíte, má hodnotu asi 250 tisíc liber (asi 7,4 milionu korun, pozn. red.),“ řekla BBC Emma Siebenbornová nad starou vybledlou vaničkou plnou ošuntělých šperků. Jsou mezi nimi prsteny, náramky s přívěsky, náhrdelníky a několik lichých náušnic.
Emma je strategickou ředitelkou londýnské firmy Hatton Garden Metals obchodující se zlatem. Nádoba představuje reprezentativní vzorek toho, co tu denně vykupují přímo u pultu. Jde v podstatě o zlatý secondhand, který se později roztaví a zrecykluje.
Zlaté mince a slitky na semišovém polštářku vypadají o dost elegantněji. Největší slitek má zhruba velikost a tloušťku mobilního telefonu. Váží kilo a má hodnotu asi 80 tisíc liber (2,4 milionu korun).
Nedávný růst cen zlata přinesl nejen zvýšenou nabídku, ale i prudký nárůst poptávky. Zoe Lyonsová, Emmina sestra a zároveň výkonná ředitelka firmy, něco takového nepamatuje. Do obchodu se někdy táhne fronta až na ulici.
„Na trhu je cítit vzrušení, ale také nervozita a obavy,“ vysvětluje. Podobně to vidí i prodavač v klenotnictví MNR o pár ulic dál: „Poptávka po zlatě rozhodně vzrostla,“ říká.
Cena zlata vyskočila za poslední rok o více než 40 procent. Koncem dubna překročila hranici 3500 dolarů (cca 80 tisíc korun) za troyskou unci, což je historické maximum i po zohlednění inflace.
Překonala tím dosavadní rekord z ledna 1980 – tehdy se unce prodávala za 850 dolarů (bezmála 20 tisíc korun), což by dnes odpovídalo 3493 dolarům.
Ekonomové přisuzují růst celé řadě faktorů. Klíčovým z nich je nepředvídatelnost americké obchodní politiky, kterou razí prezident Donald Trump. V době otřesených trhů se zlato jeví jako jedna z mála jistých investic. Jeho atraktivitu dále zvyšují obavy o geopolitický vývoj.
Pro obchodníky s komoditami nastaly takřka dokonalé podmínky. Investoři se bojí inflace, roste riziko recese a MMF odhaduje horší hospodářské výsledky.
Jak spolehlivý je tedy tento ryzí kov? Jednou jsi dole, jednou nahoře – zpívá se v písni Život je jen náhoda a platí to i pro zlato. Výkyvům se nevyhnulo ani v minulosti, kdy prudký růst opakovaně střídaly výrazné propady.
Celosvětové zásoby zlata jsou omezené – dosud bylo vytěženo asi jen 216 265 tun. Po staletí jde tedy o bezpečný přístav pro investice.
Má ale i své nevýhody. Na rozdíl od akcií nenese dividendu. Nejde ani o dluhopis, který poskytuje stálý a předvídatelný výnos. Využití v průmyslu je omezené.
Jako hmotný produkt existuje mimo bankovní systém a slouží jako pojistka proti inflaci. Zatímco měny mohou ztrácet na hodnotě, zlato drží.
„Centrální banky ho nemohou tisknout a nedá se jen tak vyčarovat ze vzduchu,“ říká Russ Mould, investiční ředitel makléřské firmy AJ Bell.
Na krize úřady podle něj v posledních letech vždy reagovaly stejně: snížením úrokových sazeb, pumpováním peněz do ekonomiky a kvantitativním uvolňováním. „Zlato je vnímáno jako obrana před tímto přístupem, je uchovatelem hodnoty.“
V poslední době vzrostla poptávka po zlatě i ze strany takzvaných ETF fondů – investičních nástrojů, které samy drží zlato a umožňují investorům nakupovat a prodávat podíly ve fondu. Oblíbili si je také velcí institucionální investoři a právě jejich aktivity přispěly k růstu ceny.
Hodnota drahého kovu trhala rekordy třeba v lednu 1980. Tehdejší SSSR napadl Afghánistán a ceny ropy vzrostly, což roztočilo inflaci. Instinkt proto velel nakupovat zlato. Totožně se investoři chovali při poslední velké globální finanční krizi, vrchol přišel v roce 2011.
Je ironií osudu, že nyní hodnotu zlata šponují kroky prezidenta, který jím vyzdobil oválnou pracovnu v Bílém domě. Poslední vlna růstu přišla v okamžiku, kdy Donald Trump začal verbálně napadat předsedu Fedu Jeromea Powella. Během střetu požadoval okamžité snížení úrokových sazeb, Powell podle něj zbytečně váhal se zlevněním úvěrů. Následkem kroku, který byl považován za útok na nezávislost centrální banky, oslabily akciové trhy i dolar. Zlato se ale v očích investorů třpytilo více než kdy dřív a trhlo další rekord. Všechny „zásluhy“ ale nenáleží jen Trumpovi.
Zlaté cihly už 15 let nakupují centrální banky a od roku 2022 v této aktivitě ještě zrychlily. Stejným směrem se vydala i Česká národní banka pod vedením guvernéra Aleše Michla.
Mezi největší kupce loni patřily Polsko, Turecko, Indie, Ázerbájdžán a Čína. Něco to vypovídá o míře ekonomické nejistoty.
Klidný spánek státům nepřineslo zmrazení ruských devizových rezerv po vpádu na Ukrajinu. Zlato ve státním trezoru zkrátka působí jako stabilnější investice. Poptávka centrálních bank vzrostla v posledních letech až pětinásobně.
Země jako Rusko, Čína a dokonce i neutrální Turecko se touto strategií snaží odpoutat od dolaru coby rezervní měny a nebýt závislé na platidle svého rivala. Totéž platí o euru. Efekt sněhové koule pohání i článek, který právě čtete. Lidé mají díky všeobecnému vzrušení zesílenému zprávami v médiích pocit, že by mohli přijít o slibnou investici – a tak nakupují.
Bude zlatá horečka pokračovat? Podle části odborníků ano. Donald Trump se přes noc zřejmě nezmění v usedlého politika předvídatelného chování, inflační tlaky nezeslábnou, centrální banky budou nadále plnit své trezory. Podle investiční banky Goldman Sachs cena zlata do konce roku 2025 vystoupá na 3700 dolarů (85 tisíc českých korun) za unci a v polovině roku 2026 na 4000 dolarů (92 tisíc korun).
Pokud navíc v USA dojde k recesi nebo další eskalaci obchodní války, mohla by podle banky cena už ke konci letoška vyšplhat až na 4500 dolarů (103 tisíc korun). Americký akciový trh je obrovský, zlata je málo. Stačí, aby burza následkem nejistoty jen „škytla“, a strach o ztrátu peněz se okamžitě výrazně projeví na trhu se zlatem.
Existují ale i obavy, že bezprecedentní situace vytvořila jen zlatou bublinu – a každá bublina jednou praskne. Důkazem je rok 1980: zlato po úspěšném období náhle přišlo o polovinu hodnoty. Do června následujícího roku ztratilo 65 procent své ceny. Podobně si vedlo i po vrcholu z roku 2011. Proč by se situace neměla opakovat? Některé odhady hovoří o tom, že cena unce během několika let klesne až na 1820 dolarů (cca 41 tisíc korun).
Způsobit by to mohla zvýšená těžba a také více recyklovaného kovu na trhu. Časem se uklidní i centrální banky, tlak na poptávku poleví a cena půjde dolů.
Nemyslí si to ale všichni experti. Podle jiného názoru napětí sice může zmírnit uzavření míru na Ukrajině, i tak je ale doba geopoliticky nestabilní a centrální banky se své jistoty nevzdají. Cena zlata by podle tohoto pohledu mohla klesnout, ale jen krátkodobě a pak se vrátit k růstu.
Investoři si teď lámou hlavu, jestli je nedávný rekord vrcholem, nebo pouze mezistupněm ke čtyřem tisícům dolarů. Stát se může cokoliv. Obchodníci se zlatýma očima, kteří půjdou „all in“, by mohli pohádkově vydělat, ale také zplakat nad výdělkem.
Odborníci proto radí nesázet vše na jednu zlatou kartu, ale mít zlato jen jako součást pestřejšího investičního portfolia.
