Ochraňovat životní prostředí, snižovat svou vlastní uhlíkovou stopu by se měl snažit každý z nás. Pokud bude lidstvo pokračovat v bezhlavém drancování přírodních zdrojů a vypouštění milionů tun emisí do atmosféry, patrně poškodí planetu tak, že ji po něm už nikdo nedá dohromady. Vše se ale má dělat s rozmyslem, obzvlášť tak důležité věci, jako je bezesporu ochrana zeměkoule.

Právě ten patrně chyběl Evropské komisi, když připravovala itinerář, jak dovést Unii k uhlíkové neutralitě, s názvem Fit for 55. Z Evropy se má podle velikášských plánů Bruselu stát celosvětový lídr v boji proti klimatickým změnám a inspirace pro ostatní státy. Pro občany Unie ale všechno může skončit velikou blamáží, například zdražováním energií, potravin a snižováním životní úrovně. Pro evropský průmysl pak totální ztrátou konkurenceschopnosti. A to je jen výčet několika negativních dopadů, které velikášské plány Bruselu mohou způsobit. Nechceme v Hrotu bojovat proti budování nízkouhlíkové ekonomiky, jen si myslíme, že tak důležité plány a rozhodnutí, které zásadním způsobem ovlivní veškeré dění v Evropě, je třeba dělat s mnohem větší rozvahou a na základě skutečných argumentů. Ne přes sílu jen z aktivistického rozhodnutí několika bruselských úředníků, kteří jsou na míle vzdáleni od reality. Každopádně je to téma nesmírně důležité, a tak jsme mu v novém Hrotu věnovali ještě více prostoru, než je obvyklé. Argumentů, proč přijímáme Fit for 55 s jistou zdrženlivostí, v našich textech najdete jistě dost.

I když to podle obsahu médií vypadá, že se ve světě dějí v posledních dnech jen tři události, tedy již zmíněný bruselský plán, covid a olympiáda, děje se toho mnohem víc a některé příběhy by neměly zapadnout. Zajímavé věci se odehrály na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže od doby, co jej nově vede Petr Mlsna. Zatím se jedná o zdánlivě malý případ dvou firem, u kterých ÚOHS odhalil kartel v zakázce pro Správu železnic. Antimonopolní úřad ale historicky poprvé udělil jednomu z hříšníků dvouletou stopku pro účast ve veřejných zakázkách. A vypadá to, že v tomto trendu hodlá pokračovat i v dalších případech. Brzy se dočkáme i mnohem větších ryb.

Covidu jsou plné noviny, přitom by se nemělo zapomínat ani na jiné nemoci. Třeba malárii. Ta dle některých odhadů zahubila polovinu všech lidí, kteří kdy na Zemi žili. Ještě před dvě stě lety jste ji mohli chytit v Praze u Vltavy. Česko se této nemoci definitivně zbavilo až v šedesátých letech minulého století. Díky nové experimentální vakcíně by se malárie snad mohl zbavit i celý svět. Pokud by se celosvětově podařilo vymýtit malárii jako třeba neštovice, byl by to jistě úspěch.

V novém Hrotu najdete i další nové informace a zajímavé texty, třeba o tom, jak pomalu, ale jistě končí dobrodružství ČEZ v Bulharsku nebo jak paleontologové z fosilních nálezů zubů identifikovali dva šestimetrové moravské příbuzné dnešních krokodýlů.

Příjemné čtení.