Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček
koláž Hrot24 / Shutterstock.com / Michal Čížek
Výhled do budoucnosti
Zaměstnavatelé očekávají v roce 2026 růst české ekonomiky od dvou do tří procent
Export a investice by měly také růst, ale budou bojovat s přetrvávajícími překážkami, především se slabší zahraniční poptávkou.
čtk
Zaměstnavatelé očekávají v příštím roce růst české ekonomiky od dvou do tří procent a stabilní inflaci pod 2,5 procenta. Vyplývá to z odpovědí zástupců podnikatelských svazů na dotazy ČTK.
Firmy se potýkají s nejistotou vyplývající z geopolitických rizik a z vývoje zahraniční poptávky. Mezi jejich hlavní problémy patří podle nich stále vysoké náklady na energie, nadměrná regulační zátěž a přetrvávající nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
Hospodářská komora (HK) očekává, že česká ekonomika v roce 2026 poroste reálně o 2,3 procenta. Ve srovnání s letoškem půjde o nepatrné zpomalení tempa z 2,4 procenta, ekonomický vývoj ale i v roce 2026 hodnotí jako pozitivní.
Rok 2026 bude charakteristický tím, že se k růstu taženému spotřebou domácností ve větší míře přidá také podnikový sektor. Růst by tak měl být vyváženější než v roce 2025, kdy byl postaven především na spotřebě domácností, řekl prezident komory Zdeněk Zajíček.
"Rok 2026 bude pro českou ekonomiku především testem trpělivosti a odolnosti. Po období pomalejšího růstu a nejistot by se ekonomika měla dále nadechovat, klíčovým tahounem by měla zůstat domácí spotřeba," uvedl viceprezident Svazu průmyslu Martin Jahn.
Export a investice by měly podle něj také růst, ale budou bojovat s přetrvávajícími překážkami, především se slabší zahraniční poptávkou v návaznosti na nepříliš příznivý ekonomický výkon v EU.
Asociace malých a středních podnikatelů odhaduje v roce 2026 růst HDP v pásmu od 2,7 do tří procent. Je to podle jejího předsedy představenstva Josefa Jaroše založeno na odhadu udržení vývoje maloobchodních tržeb a potažmo konečné spotřeby domácností, na růstu investiční aktivity a na sice malém, ale přesto oživení u klíčových partnerů. Počítá s pokračujícím postupným posilováním koruny.
"Co se inflace týká, nepochybujeme o pevném odhodlání České národní banky udržet růst spotřebitelských cen v rámci inflačního cílení, kloníme se k úrovni kolem 2,5 procenta nebo mírně nižší," dodal.
Unie malých a středních podniků vidí růst HDP kolem dvou procent, inflaci mírně nad dvěma procenty, nezaměstnanost zůstane nízká.
"To zní jako uklidňující. Problém ale je, že průměr zakrývá propastné rozdíly. Zatímco některé části ekonomiky (služby, IT, části energetiky) porostou, jiné, zejména průmysl a subdodavatelské řetězce navázané na Německo, budou pod silným tlakem. Stabilní čísla tak mohou skrývat velmi rozdílné příběhy v regionech," upozornila výkonná tajemnice unie Radomíra Harantová.
Průměrná roční inflace by měla podle HK příští rok činit 2,3 procenta. Její prognóza zároveň předpokládá, že reálné mzdy v roce 2026 vzrostou o 2,7 procenta, zatímco tempo růstu nominálních mezd zpomalí na 5,1 procenta.
"Kombinace nižší inflace a pokračujícího růstu mezd vytváří dobré podmínky pro domácí poptávku, která by v horizontu prognózy měla významně přispívat k růstu české ekonomiky," upozornil Zajíček.
Povzbudivější signály přicházejí z Evropy, zejména z Německa, kde by vyšší výdaje na obranu a infrastrukturu měly pomoci zlepšit zakázky také českým dodavatelům, míní Jahn.
České firmy však podle něj zůstávají opatrné a mají k tomu své důvody. Dusí je stále stejné problémy, drahé energie, nedostatek lidí a byrokratické složitosti.
"Tyto problémy nejsou žádnou novinkou a můžeme je ovlivnit. Znovu a znovu se o nich mluví, přesto zůstávají nevyřešeny. Je ale potřeba přejít od slov k činům. Právě to určí, jak úspěšný rok 2026 a další nadcházející období skutečně bude," uzavřel Jahn.
