Pomalu se nám začíná skládat obrázek, co se v české ekonomice děje. Česká národní banka zveřejnila výsledky výběrového šetření úvěrových podmínek, a ČMZRB přehled stavu čerpání zaručených úvěrů. 

Obojí se doplňuje: banky jsou opatrnější, zvedají nároky na zajištění, ty o dost víc než úrokové marže. Ale mezi šesticí hlavních brzd obnovení předkrizové produkce členských firem, dotazovaných koncem června v průzkumu Svazu průmyslu ČR, není vůbec uváděna cena peněz.

Hlavní brzdou je nedostatek zakázek – uvedly to bezmála tři čtvrtiny respondentů. Na druhém místě s 50 procenty jsou uváděny problémy obchodních partnerů. Pokud chcete slyšet dobrou zprávu, pak je to ta, že ekonomiku aspoň zatím „nepromořuje“ druhotná platební neschopnost, a 88 procent podniků v průzkumu to nepředpokládá ani pro nejbližších osm týdnů. Dobré řízení pohledávek je vykoupeno nižším prodejem: 52 procent dotazovaných očekává pokračující meziroční propad zakázek o více než pětinu i v příštích dvou měsících, a skoro pětina firem počítá s více než čtyřicetiprocentním poklesem.

Miroslav Zámečník

Podniky na to reagují přesně podle učebnic, v perfektním souladu s popisem chování v časech nejistoty: šetří, kde se dá, a seškrtaly investice (shodně po 66 procentech). Prozatím nejisté odbytové vyhlídky pak motivují podniky k redukci plánovaných investic i v příštím roce (43 procent). Jestliže šetření úvěrových podmínek bank signalizovalo pokles zájmu o investiční úvěry, pak tady je vysvětlení.

Tlak na náklady se zatím tolik netýká propouštění zaměstnanců, které brzdí subvencování mzdových nákladů vládou prostřednictvím programu Antivirus. Jenže pokud bude zakázková kniha prázdná i v delším časovém výhledu, má cenu v Antiviru pokračovat? Podniky postižené velkými výpadky, zejména z automotive, po tom touží. Jak dlouho by ale měla vláda program prodlužovat, a odkdy je lepší dávat aktivační příplatky, když si lidi začnou raději hledat nové pracovní místo?

Kdo by se v této situaci zajímal o přijímání závazků, záruky nezáruky: objem přijatých žádostí v rámci programu Covid 3, administrovaného samotnými komerčními bankami, který měl zpřístupnit malým a středním firmám provozní financování v stamiliardovém řádu, stoupl k pondělku podle údajů ČMZRB na 16,4 miliardy korun a schváleny byly úvěry za 2,6 miliardy. Od začátku koronaviru vzrostla firemní korunová depozita o nějakých 67 miliard. Čemu by z makroekonomického hlediska pomohlo, kdyby se čerpalo jako o život, ale peníze by končily přesunem z jednoho účtu na druhý? 

Z toho všeho leze jedna stará známá věc: za provaz se dá táhnout, ale nikoli tlačit. Vláda může dělat, co chce, ale není schopna otočit podnikatelský sentiment opačným směrem. Úlevy na daních a zvýšené výdaje jsou samozřejmě dobré v tlumení ekonomického poklesu a dovedou zabránit sociální mizérii, ale ani náhodou nemohou vykompenzovat to, co je pro nás v stále nejdůležitějším zpracovatelském průmyslu rozhodující. Nic nenahradí příliv objednávek ze zahraničí, a proto sledujte vývoj zakázkové knihy v Německu. Co se stane tam, bude i u nás.