Komentář: Schodek rozpočtu předčil i covidové roky. Vláda si ho opticky snížila, Eurostat jí na to přišel

Schodek ústředních vládních institucí činil po úpravách loni 346,9 miliardy korun. To je druhý nejvyšší nominální schodek v historii České republiky, píše v komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Schodek ústředních vládních institucí činil po úpravách loni 346,9 miliardy korun. To je druhý nejvyšší nominální schodek v historii České republiky, píše v komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Celý článek
0

Jak v technologiích dohnat USA a Čínu? EU chce pěstovat jednorožce

Evropská unie oznámila, že spojila své síly s firmami rizikového kapitálu, aby podpořila investice do technologických inovací. V hlavní roli jsou obavy, že evropský technologický sektor zaostává za USA i Čínou. 

Evropská unie oznámila, že spojila své síly s firmami rizikového kapitálu, aby podpořila investice do technologických inovací. V hlavní roli jsou obavy, že evropský technologický sektor zaostává za USA i Čínou. 

Celý článek
0

Komentář: Ztrátu ČNB zaplatíme my všichni, radujme se

Je to paradox, ale je to tak: čím lépe v Česku bude a čím pevnější bude koruna, tím větší ztrátu bude hora devizových rezerv ČNB působit. Pokud se něco nezmění, píše analytik Miroslav Zámečník.

Je to paradox, ale je to tak: čím lépe v Česku bude a čím pevnější bude koruna, tím větší ztrátu bude hora devizových rezerv ČNB působit. Pokud se něco nezmění, píše analytik Miroslav Zámečník.

Celý článek
0

WHO chce miliardy dolarů na boj s covidem. Pomoci má hlavně chudým

Světová zdravotnická organizace tlačí na bohaté státy, aby se podělily o zásoby vakcín a testů. Představila plán, jak zachránit miliony životů.

WHO chce miliardy dolarů na boj s covidem. Pomoci má hlavně chudým
Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus | foto Profimedia.cz

Nízkopříjmové země dosud dostaly jen 0,5 procenta celosvětové zásoby vakcín a 0,4 procenta testů, představují přitom osm procent světové populace. Na nepoměr mezi bohatými a chudými v boji proti covidu-19 upozorňuje Světová zdravotnická organizace (WHO), která představila protipandemický plán na příštích dvanáct měsíců. Na jeho realizaci potřebuje 23,4 miliardy dolarů (516 miliard korun).

„Jsme v rozhodujícím momentu a potřebujeme rozhodné vůdcovství, abychom udělali svět bezpečnějším,“ uvedl na tiskové konferenci WHO její předseda Tedros Adhanom Ghebreyesus. Toto vyjádření směřovalo hlavně na bohaté státy ze skupiny G20, s nimiž představitelé WHO o víkendu jednali v Římě. Vzkaz byl z jejich strany jasný: Podělte se.

Zatímco v řadě států už se očkuje třetí, podpůrnou dávkou, chudé země dosud vykazují minimální proočkovanost. Ze všech kontinentů je na tom jednoznačně nejhůře Afrika. Podle vyjádření prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy obdrželo alespoň jednu dávku vakcíny dosud pouze osm procent Afričanů. Jen pět z 54 států pak podle současného tempa zvládne splnit cíl naočkovat alespoň čtyřicet procent populace do konce roku.

I z toho důvodu WHO navrhuje zavést moratorium na posilující dávky do konce roku a uvolněné vakcíny nabízet přednostně chudým zemím. Vedou ji k tomu i dosavadní nepříliš uspokojivé výsledky iniciativy Covax, která se stará o dodávky vakcín do rozvojových států. Do konce roku jich chtěla distribuovat dvě miliardy, dosud ale nedokázala obstarat ani půl miliardy.

Aby bylo možné docílit spravedlivějšího rozložení zásob vakcín, testů a léků proti covidu, řekla si WHO o již zmíněných 23,4 miliardy dolarů. Prostřednictvím akcelerátoru Access to Covid-19 Tools (ACT) hodlá získané prostředky využít hlavně na pomoc rozvojovým zemím. Podle vlastních odhadů by tak bylo možné zachránit až pět milionů životů. Navíc jde prý o zanedbatelnou částku ve srovnání s ekonomickými ztrátami ve výši několika bilionů dolarů.

Podle analýzy společnosti Economist Intelligence Unit (EIU) doplatí na problémy s nedostatkem vakcín hlavně právě rozvojové státy. Z výsledků studie vyplývá, že země, které nezvládnou do poloviny příštího roku proočkovat alespoň šedesát procent populace, přijdou v rozmezí let 2022 až 2025 dohromady o 2,3 bilionu dolarů (padesát bilionů korun). Nejpostiženější budou asijské státy.