Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.

Kdybychom pokračovali tímto ležérním tempem, museli bychom po přistání na Měsíci projít ruskou celnicí.

Kdybychom dnes zahájili dostatečně financovaný vesmírný program, domnívám se, že bychom zvládli postavit raketu pro lidskou posádku do deseti let.

Víte, já se slovo „nemožné“ naučil používat s nejvyšší opatrností.

Různé rychloprogramy nefungují jednoduše proto, že vycházejí z teorie, že když máte devět těhotných žen, můžete dítě porodit za měsíc.

Raketa byla velmi úspěšná. Jenom dopadla na špatnou planetu.

Jeden pořádný test je cennější než tisíc expertních názorů.

Jakmile je raketa ve vzduchu, co záleží na tom, kam dopadne? To není moje starost.

Výzkum je něco, co dělám, když nevím, co dělám.

Člověk už strčil nos do vesmíru a není pravděpodobné, že by se zase stáhl… Nesmí nás ani napadnout, že s tím skončíme.

Nejlepším počítačem je člověk. A jako jediný jej také může ve velkém vyrábět nekvalifikovaná pracovní síla.

Člověk patří tam, kam chce jít. Odhodí tak zbývající okovy, okovy gravitace, které ho drží na této planetě.

Ne. Člověk není pro vesmír stvořen. Ale s pomocí biologů a lékařů se na to může připravit, zvyknout si.

Naše Slunce je jednou ze 100 miliard hvězd v naší galaxii. Naše galaxie je jednou z miliard galaxií ve vesmíru. Bylo by navýsost troufalé myslet si, že jsme jedinými živými bytostmi v tak ohromné spoustě světů.

Moje zkušenosti s vědou mě přivedly k Bohu. Různí lidé vyzývají vědu, aby dokázala Boží existenci. Ale to opravdu potřebujeme zapálit svíčku, abychom viděli slunce?

Často se mě ptali, jak jsem mohl vyrábět zbraně pro válku. Tato obecná otázka je stejně stará jako sama válka, a tudíž i stejně stará jako lidstvo. Z vlastní zkušenosti mohu říct jen toto: Když je vaše vlast ve válce, když vaši přátelé umírají... začne být idea spravedlivé války něco velice neurčitého a začnete toužit po tom, abyste nepříteli ublížil stejně nebo víc, než kolik jste trpěli vy, vaši příbuzní a přátelé… Ale když jsem se po válce dozvěděl o vyvražďování Židů, velice mě to šokovalo a nikdy poté jsem se už nezbavil studu za to, že jsem měl cokoli společného s režimem, který byl schopen takové brutality.