„ČR nemá být trestána za to, že situaci zvládla,“ reagoval 19. května premiér Babiš na myšlenku, že by EU pomáhala zemím nejvíce postiženým vládními karanténami. Pronesl to patrně ze strachu, že by Česko mohlo být kráceno na dotacích, když je méně zasaženo.

Není ale třeba se bát. Z nejnovějších dat Eurostatu lze vypočíst, že patříme mezi země nejvíce ekonomicky postižené vládními karanténami. Proč?

Situaci jsme ekonomicky nezvládli 

U některých ekonomických dat můžeme mít podrobná čísla na denní bázi, a tak přesně pozorovat vliv březnového zavedení vládních opatření - říkejme jim koronténa. Třeba nezaměstnanost je definována jako množství lidí, kteří jsou bez práce a práci si hledají přepočteno na celkový počet lidí na pracovním trhu (pracující plus nezaměstnaní). Na rozdíl od mnoha jiných států se to v našem poměrně štědrém sociálním systému měří snadno a rychle - přihlášením na úřad práce říkáte, že práci hledáte. Pokud se nepřihlásíte, pak v očích státu nejste nezaměstnaní (Eurostat to měří sofistikovaněji, ale to teď nechme stranou).

Hned máme čárky za konkrétní dny a můžeme měřit vliv korontény přesně. Dokonce i MPSV nyní zrychlilo aktualizace počtu nezaměstnaných na úřadech. Sice je často nesystémově oznamuje ministryně na svém twitteru spíše než oficiální stránky ministerstva, ale což, snaha budiž pochválena.

Nezaměstnanost narostla téměř o polovinu

Z dat vyplývá, že k 21. květnu bylo v Česku 261 697 nezaměstnaných, což je nárůst o 34 328 lidí od konce února. Dnešní (doslova) míra nezaměstnanosti je tak poměrně nízkých 3,54 procenta. Co by za to většina evropských zemí dala i v době před covidem, natož dnes! Ale to není relevantní srovnání. My do státní korontény vstupovali v podstatě s nejnižší nezaměstnaností v EU. Tím pádem u nás státní koronténa zvýšila nezaměstnanost o více než 15 procent.

A ve skutečnosti je to ještě horší. Než odejít na úřad práce, mnoho lidí raději volilo odchod na „neschopenku“. Kaž dý den sledujeme jejich růst. Pokud vezmeme jen nárůst oproti normálnímu počtu neschopenek a tyto „skryté nezaměstnané“ připočteme, blížíme se s nárůstem nezaměstnanosti od začátku března k 50 procentům.

Vládo, nic jsi nezvládla

To nezní jako „zvládnutá situace“ s koronavirem. Jistě, abychom ukázali, že skutečně patříme mezi nejpostiženější země, museli bychom se srovnat s ostatními. Ale zrovna v nezaměstnanosti jsou takováto srovnání těžká. Trhy práce se v jednotlivých zemích velice liší a pro srovnání potřebujeme mnohem složitější výpočet.

Nižší produkce než Itálie 

Máme už ale i jiná čísla, kterými se můžeme srovnávat. Od ledna do března se naše ekonomika smrštila o 3,6 procenta. Slovy soudruha Djatlova z Černobylu: „Ani skvělé, ani hrozné“. Španělům i Italům kleslo HDP ještě víc, i Slováci měli pokles o 5,4.

Na rozdíl od „jednoduchého“ výpočtu nezaměstnanosti je výpočet HDP jedním z nejsložitějších výpočtů statistických úřadů. Proto jej nemáme na denní, dokonce ani na měsíční bázi. Ale i ze čtvrtletních dat lze něco dopočítat o vlivu těch zhruba 20 březnových dní, kterými státní koronténa ovlivnila ekonomiku.

Předpokládejme, že až do vyhlášení korontény rostly v lednu a únoru evropské ekonomiky stejným tempem jako v posledním kvartále roku 2019. Až do doby, kdy v daném státě zavřeli školy (ať máme společného jmenovatele, každá koronténa je jiná). Z údajů za celé tři měsíce a za dobu před koronténou pak můžeme jednoduchou trojčlenkou dopočítat, o kolik se muselo smrštit HDP během těch zhruba dvaceti dní v březnu, aby nám vyšlo celkově minus 3,6 procenta. Odpověď? Minus 18,2 procenta. A to ještě přitom spousta firem a provozů dobíhala nějakou setrvačností, ještě se tak neprojevil pokles poptávky. V dubnu už se naplnily sklady, ze kterých spotřebitelé nesměli odebírat, a tak byl efekt ještě silnější.

Z grafu stejného výpočtu pro jednotlivé země (za které máme data) vidíme, že čistě naše ekonomika nebyla sedmou, ale dokonce pátou ekonomicky nejzasaženější v Evropě. I Italy postihla ekonomicky koronténa méně (-15,1 procenta). Naše netragické oficiálně naměřené číslo jen zastiňuje, že jsme spadli z mnohem větší výšky našeho předcovidového růstu.

Není třeba se bát. Pokud skutečně EU bude pomáhat nejzasaženějším, budeme patřit mezi ně. Dotace budou. Pyrrhovo vítězství.