Veverka se vrací do boje o rypadla za miliardy
Každým dnem by měla skončit vleklá a bolestivá insolvence výrobce důlní techniky Noen. Hra o to, kdo lukrativní trh s těžkou důlní technikou ovládne, ale teprve začíná.
šéfreportér
Představte si 190 metrů dlouhé monstrum s kolesem o průměru 13 metrů a celkovou hmotností 5000 tun. To jsou parametry velkorypadla typu KK1600. Když se dá do práce, dokáže vytěžit až 5500 metrů krychlových zeminy za hodinu, a jeho pořízení stojí přes miliardu korun. Právě takový kousek dodají Hutní montáže ze skupiny Witkowitz zesnulého podnikatele Martina Ulčáka Severočeským dolům, které patří do skupiny ČEZ.
Mohl by to být ideální happy end za hodně divokým a klikatým příběhem záchrany společnosti Noen, svého času předního výrobce těžební techniky na světě, jehož právě Hutní montáže vytahují v rámci složitého případu z insolvence.
Ale není. Strategická a velmi sofistikovaná výroba nadále láká dravce, kteří se chtějí o lukrativní byznys poprat.
Ze zachránce nepřítel
Začněme ale popořádku. Když známého podnikatele, mimo jiné mecenáše chomutovského hokeje Jaroslava Veverku loni přemohly miliardové dluhy a jeho průmyslový holding Noen zkrachoval, na pomoc mu prakticky ihned přispěchal tandem byznysmenů Martin Ulčák a Jaroslav Strnad, který se ve stejné době angažoval v záchraně Vítkovic.
Pavel P. Novotný
Jejich angažmá v Noenu dávalo smysl – Ulčák Veverku dobře znal mnoho let, oba se pohybovali v energetickém byznysu, oba operovali na hraně byznysu a politiky, oba patřili k vlivným figurám s barvitými vztahy různými směry. Ale hlavně, Noen a Vítkovice úzce spolupracovaly a záchranou výrobce důlní techniky si vítkovické továrny mohly pojistit zakázky.
Jejich lidé připravili reorganizační plán, v rámci kterého byznys a zhruba polovinu lidí převzaly právě Hutní montáže. Týkalo se to i lukrativní zakázky pro Severočeské doly. Na jedné straně došlo k uspokojení zajištěných věřitelů, zejména banky UniCredit, a na druhé straně ke značnému osekání dluhů u nezajištěných věřitelů. Plán přes dílčí odpor některých nezajištěných věřitelů, kteří podle plánu přišli o 99 procent svých peněz, nakonec prošel a nedávno jeho splnění konstatoval také insolvenční správce.
„Noen má svou hodnotu v jedinečném know-how, které se ve firmě nachází, v projektové dokumentaci, v lidech a také v referenci značky, která má ve světě stále dobrý zvuk,“ říká generální ředitel Hutních montáží Vladimír Bindzár. V Hutních montážích skončilo přes 30 lidí z 80 zaměstnanců Noenu, podle Bindzára hlavní mozky firmy.
Slovenský manažer teď čeká, až soud prohlásí insolvenci za ukončenou, aby mohl naplno spustit restart značky Noen. Jestli se pod ní vrátí všichni zaměstnanci, nebo se z ní stane projekční kancelář a samotná výroba a konstrukce zůstane v Hutních montážích, se ještě uvidí. Zázemí lidí a know-how Noenu chce Bindzár využívat i u jiných částí byznysu Hutních montáží, které provádějí po celém světě komplexní montáže kotlů, mostů nebo různých hutních zařízení. Sedmdesát procent ze zhruba miliardových tržeb Hutních montáží pochází ze zahraničí.
Za oněch 18 měsíců insolvenčního řízení se však vztahy vyostřily. Ulčák se Strnadem Veverku úplně odstavili z firmy a ze spolupracovníků při záchraně se stali spíše soupeři.
Složitý rozchod
Následně se rozpadla také aliance Ulčák–Strnad, když si oba muži rozdělili jednotlivé vítkovické firmy, přičemž Noen připadl právě Martinu Ulčákovi. Ten totiž zároveň ovládl Hutní montáže, které byly na Noen obchodně navázány. Martin Ulčák ale v dubnu nečekaně podlehl rakovině.
I bez něj jeho lidé reorganizaci dotáhli, do projektu se úspěšně zapojili zejména mladí bratři Chrobokové, synovci Ulčákova dlouholetého obchodního partnera z tabákového obra Geco Libora Chroboka. Bez větších rozkolů se také doladil byznysový rozvod s někdejším zbrojařským magnátem Jaroslavem Strnadem.
„Naše angažmá dávalo smysl kvůli obchodním vztahům s Vítkovicemi. Ale pro nás, jako CE Industries, zaměření Noenu moc nezapadalo do našich aktivit. I proto v rámci dělení Noen připadl Martinu Ulčákovi,“ říká Jaroslav Strnad, který si ve Vítkovicích ponechal například dopravní firmy, opravny vagonů nebo zpracování odpadu. Nedávno ale například vzdal záchranu velkých strojíren Vítkovice Heavy Machinery, které poslal do konkurzu.
Strnadovi nicméně zůstala společnost Noen Holding, kterou před pěti lety založil Veverka jako menší servisní společnost. Ve velké důlní strojařině Strnad podle svých slov žádné ambice nemá.
Chrenek na scéně
Hutním montážím a původnímu Noenu ale roste v sousedství agresivní konkurence. A nestojí za ní nikdo jiný než Jaroslav Veverka. Ten se dal dohromady s bohatým spojencem – Tomášem Chrenkem a jeho společníky ze Třineckých železáren. Společně rozvíjejí společnost Ekostrojírenství Třinec, která se také zabývá stroji na povrchovou těžbu, zauhlováním a projekční činností, nabízí tedy podobné činnosti jako Noen.
Veverka se rozhodně nepovažuje za pohaslou hvězdu oboru. „Tohle je byznys o skutečných znalostech, dlouholetých zkušenostech a vztazích. Já budoval firmu 30 let, know-how odešlo se mnou. Nabízel jsem oběma pánům své služby, ale nepotkali jsme se v představách. Vůbec netušili, do čeho jdou, oboru nerozuměli a nerozumějí mu doteď,“ tvrdí Jaroslav Veverka, který dnes zastává pozici místopředsedy dozorčí rady Ekostrojírenství Třinec.
Podle mluvčí Třineckých železáren Petry Mackové Juráskové ve firmě Veverka podíl nemá. „K jeho roli se dá obecně říci, že pro firmu je každá zkušenost přínosem,“ uvedla Macková Jurásková.
Za Veverkou odešla do Třince z Noenu část zaměstnanců a Veverka své někdejší souputníky nešetří. „Jsem rád, že reorganizaci dotáhli do konce, to považuji za férové. Ale to je tak všechno. V té firmě toho mnoho nezůstalo. Pokračovatelem byznysu Noenu určitě nebude Noen, a. s., ani Hutní montáže, bude to úplně jiná firma,“ dodává s odkazem na své nové působení. A mezi řádky naznačuje, že také vlastnictví samotné značky Noen ještě může být předmětem sporů.
Z jeho slov si ale šéfové Hutních montáží příliš nedělají a nechtějí se pouštět do mediální přestřelky. „Minulé působení pana Veverky, stejně jako to současné, nechci komentovat. Já jsem přesvědčen, že nejlepší lidi, veškerou potřebnou projektovou dokumentaci i tu pravou referenci Noenu máme my a budeme ji jen rozvíjet. Kromě aktuální zakázky na velkorypadlo KK1600 už se nám rýsují další významné projekty. Na trhu se brzy ukáže, kdo na tom jak je,“ dodává šéf Hutních montáží Vladimír Bindzár.