Sankce proti Putinovi a jeho oligarchům mohou být po rozhodnutí soudu EU v troskách

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Celý článek
0

Další krok k fúzním elektrárnám? Startup z Institutu Maxe Plancka získal 20 milionů eur

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Celý článek
0

Zmizí muži ze světa? Jejich chromozom se pořád zmenšuje, hlásí vědci

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Celý článek
0

Válka umožnila Zelenskému pokračovat ve funkci bez voleb. Hlasování je v nedohlednu

Nebýt války s Ruskem, o víkendu by se na Ukrajině volil v prvním kole prezident. Válečný stav ale volby neumožňuje. Vojáci to považují za správné.

Válka umožnila Zelenskému pokračovat ve funkci bez voleb. Hlasování je v nedohlednu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj | foto Shutterstock.com

Před pěti lety vyhrál Volodymyr Zelenskyj první kolo voleb na Ukrajině a v tom druhém porazil dosavadního prezidenta Petra Porošenka. Úřadu se ujmul 20. května 2019. Pokud by čtyřicetimilionová země nebojovala se sousedním Ruskem, musel by nyní čelit novému hlasování.

To se ale kvůli válečnému stavu nekoná, což kritizuje zejména Rusko. Nelíbí se to ani části amerických republikánů, kteří podmiňovali další vojenskou pomoc napadené zemi novými volbami.

Původní profesí herec, komik a filmový producent se během dvou válečných let stal jedním z nejznámějších politiků na světě vůbec, v roce 2022 jej Financial Times nebo časopis Time vyhlásily mužem roku. Nicméně kvůli tomu, že na východě země zuří plnohodnotná válka a miliony Ukrajinců žijí v zahraničí, jsou volby podle americké CNN v nedohlednu.

Také samotný prezident dal v posledních měsících najevo, že nyní není vhodná doba na uspořádání voleb. Myslí si to i naprostá většina Ukrajinců. Jen patnáct procent z nich by si přálo, aby volby proběhly přesně pět let po posledním hlasování. Navíc by to znamenalo i zásah do rozpočtu, podle amerického think-tanku Wilson Center by volby přišly na zhruba 200 milionů dolarů (4,7 miliardy korun).

A s možnou změnou ve vedení státu nesouhlasí ani samotní vojáci, kteří nyní bojují proti Rusům. „Mocenské vakuum během přechodného období může představovat hrozbu pro řízení armády a pro fungování státu,“ obává se operátor dronů Oleksandr Vojtko. Další z obránců země sloužící nedaleko Avdijivky je přesvědčen, že by nové volby Ukrajinu ve válce oslabily, i když boje mohou trvat ještě několik let.

Na druhou stranu Oleksij Košel z občanské iniciativy Výbor voličů Ukrajiny má obavy, že současný prezident může válku zneužít pro politický kalkul, aby v úřadu zůstal co nejdéle. Původně totiž poradci z okolí Zelenského volby uspořádat chtěli, ale na konci minulého roku postoj změnili, když obliba šéfa země začala klesat, i když stále převyšuje 60 procent. 

Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk ze Zelenského strany Sluha národa argumentuje tím, že by v současné době nebylo možné zajistit, aby všichni Ukrajinci mohli bezpečně hlasovat.

Minimálně sedm milionů Ukrajinců od začátku války odešlo do zahraničí a dalších několik milionů muselo opustit své původní domovy a žijí dočasně na jiných místech po celé zemi. Volby by se nemohly konat ani tam, kde je ruská okupační armáda, která kontroluje asi pětinu rozlohy země.