Kachnička z téhle pryže vydrží všechno. I návštěvu vaší tchyně

Kachnička z téhle pryže vydrží všechno. I návštěvu vaší tchyně

koláž Hrot24 / Shutterstock.com

Výzkumný projekt

Pryž do apokalypsy. Vědci ze Zlína vyvíjejí materiál, který nezastaví ani radiace

Univerzita Tomáše Bati chce nahradit ruská těsnění a posílit soběstačnost české jaderné infrastruktury. Nová generace pryže odolá i oleji a vysokým teplotám.

tmn

Fakulta technologická Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně pracuje na vývoji speciální pryže pro jadernou energetiku. Nový materiál má vydržet extrémní podmínky – vysoké teploty, radiaci, olejové aerosoly i agresivní chemikálie – a zároveň si po dobu šesti až osmi let zachovat těsnicí funkci.

Projekt reaguje na potřebu nahradit zastaralá a obtížně dostupná těsnění vyráběná v Rusku, jejichž životnost je omezená. Vývoj pryže v Česku má podle univerzity posílit soběstačnost i bezpečnost jaderné infrastruktury. Celkový rozpočet projektu činí téměř 15 milionů korun, přičemž 6,8 milionu připadne zlínské fakultě.

„Musíme definovat extrémní podmínky – dávky radiace, teploty i chemické prostředí – a navrhnout směs, která odolá, aniž by ztratila těsnicí schopnosti,“ říká hlavní řešitelka projektu Simona Mrkvičková. Materiál bude čelit například prostředí uvnitř cirkulačních čerpadel reaktorů typu VVER, která zajišťují jejich chlazení.

Projekt vzniká ve spolupráci s firmou MICo servis z Hrotovic, významným evropským výrobcem těsnění pro jaderné elektrárny. Obě instituce navazují na předchozí společný vývoj těsnění do hermetických prostorů reaktorů.

Nový projekt ale míří výš – zahrnuje nejen samotný vývoj směsi, ale i komplexní testování, návrh kvalifikačního postupu, simulace dlouhodobého provozu a zátěžové zkoušky v havarijním prostředí.

Tyto testy zajistí Ústav jaderného výzkumu v Řeži, který se zapojí do finální fáze projektu. Výsledkem bude inovativní těsnění podle mezinárodních standardů, využitelné nejen v tuzemských jaderných elektrárnách. Vývoj materiálu financuje Technologická agentura ČR.

Podle mluvčí univerzity Petry Svěrákové je projekt důkazem efektivního propojení výzkumu a praxe: „Kombinuje know-how akademiků z UTB s průmyslovými zkušenostmi MICo servis, který zvládne návrh, výrobu i montáž.“

S využitím ČTK