Německý autoprůmysl by byl z jedním nejvíce zasažených odvětví
gguy / noamgalai / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Obchodní války
Kdo odskáče Trumpova cla? Na ráně je Německo, Česko by se svezlo s ním
Třicetiprocentní cla, jež chce americký prezident Donald Trump od 1. srpna uvalit plošně na dovoz z Evropské unie, by neměla rovnoměrný dopad. Některé země budou krvácet víc než jiné – a to zejména ty, jež mají se Spojenými státy největší obchodní přebytky. Týká se to především Irska a Německa.
ana
Trump již dříve označil obchodní deficity se zahraničními partnery za „hrozbu pro národní bezpečnost“. V roce 2024 skončila bilance mezi Spojenými státy a Evropskou unií na 235,6 miliardy dolarů (téměř pět bilionů korun) ve prospěch EU. Vyšší částku má pouze Čína.
Na této obchodní bilanci se největší měrou podílí Irsko, jehož přebytek se loni vyšplhal na 93 miliard eur (skoro 2,3 bilionu korun).
Za tím však stojí hlavně velké americké farmaceutické firmy jako Pfizer, Eli Lilly nebo Johnson & Johnson, které v Irsku sídlí kvůli 15procentní dani z příjmů (oproti 21 procentům v USA).
Tyto společnosti tedy licencují své patenty na evropské půdě a následně je prodávají na americkém trhu, kde jsou ceny léků tradičně vyšší než ve zbytku světa. Podle Eurostatu tvoří farmaceutické výrobky celkově 22,5 procenta vývozu EU do USA.
Právě kvůli nízkým daním mají v Irsku svoje evropské centrály i americké Big Tech společnosti Google, Meta a Apple.
Druhé na ráně je Německo. Spojené státy jsou hlavním odbytištěm jeho automobilů, oceli nebo obráběcích strojů. Z USA například pochází až 23 procent příjmů automobily Mercedes-Benz.
Část z toho sice připadá na vozy vyráběné přímo v USA a dále vyvážené, těm ale zase hrozí, že by je zasáhla případná celní odveta ze strany EU.
Francie, Itálie a Španělsko mají menší přebytky, ale hrozí jim ztráty v konkrétních a citlivých odvětvích – zejména v potravinářství, vinařství, luxusu a letectví. I
talská agrární unie Coldiretti spočítala, že americké clo by mohlo stát americké zákazníky i italské exportéry kolem 2,3 miliardy dolarů (49 miliard korun).
Zasažen může být i luxusní průmysl. Skupina LVMH, pod niž patří značky jako Louis Vuitton nebo Moët & Chandon, realizuje čtvrtinu svých tržeb v USA. Podobně je na tom letecký sektor, jenž tvoří pětinu francouzského vývozu do USA, většinu skrze společnost Airbus .
I Česko v loňském roce vyvezlo do USA o něco více, než z nich dovezlo. Podle dat Českého statistického úřadu konkrétně o téměř 4,2 miliardy korun.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy by Trumpova cla zasáhla české výrobce telefonů, včetně mobilních, jež byly loni vůbec největší samostatnou položkou českého vývozu do USA – exportovalo se jich za 6,4 miliardy korun.
Následovaly elektronové mikroskopy za 6,3 miliardy korun. Na třetím místě pak skončily proudové motory a jejich díly. Těch se do USA vyvezlo za 5,9 miliardy korun.
„Elektronové mikroskopy vyváží například brněnský podnik Thermo Fischer Scientific, turnovská firma Crytur zase rozvíjí výrobu přesných mechanických dílů pro elektronovou mikroskopii. Jediným výrobcem proudových motorů v Česku je společnost PBS z Velké Bíteše. Pro ni Spojené státy představují naprosto klíčový trh,“ vyjmenoval Kovanda.
Hlavní úder by ale česká ekonomika dostala nepřímo, a to právě skrze export do Německa, které je naším hlavním obchodním partnerem. Česko dodává především autodíly a další komponenty pro stroje a technologická zařízení, jež se tam montují a posílají mimo jiné do USA.
V případě, že americká cla v ohlášené výši začnou platit, by Němci mohli omezit výrobu nebo ji přesunout mimo EU, s čímž by padla i poptávka po českých subdodávkách.
