Hledám lidi hladové po úspěchu. Západ rezignoval, investujeme hlavně na Východě, říká Vojta Roček

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Sto milionů pro Worldee. Český cestovatelský startup nakopne nový investor, je jím Smička z Bazoše

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Celý článek
0

Co mají společného ostravská raketa a vaření v Africe? Sahel se topí v kouři

Problém, který v chladných měsících trápí české vesnice, najdeme v subsaharské Africe. Nad každou vesnicí se vznáší kouř z hořícího dřeva, ve městech je to zápach pálených odpadků. Ekologická zátěž stojí za miliony předčasných smrtí ročně.

Problém, který v chladných měsících trápí české vesnice, najdeme v subsaharské Africe. Nad každou vesnicí se vznáší kouř z hořícího dřeva, ve městech je to zápach pálených odpadků. Ekologická zátěž stojí za miliony předčasných smrtí ročně.

Celý článek
0

Umělá inteligence vítězí nad člověkem. Je lepší pilot i čichač

Umělá inteligence dobyla další území. Je nejlepším pilotem závodních dronů a s velkou přesností předpovídá pach látky na základě její molekulární struktury

Umělá inteligence vítězí nad člověkem. Je lepší pilot i čichač
První světová soutěž autonomních dronů se konala v únoru 2017 na výstavišti v Bristolu pod názvem Micro Aero Autonomous Extremes Europe. | Profimedia.cz

Drony se řítí, stoupají, klesají, zatáčejí, vyhýbají se překážkám a prolétají brankami. Lidské oko je sotva postřehne. Jejich maximální rychlost se blíží dvěma stům kilometrům v hodině; z nuly na stovku akcelerují za půl vteřiny a nehoda znamená konec závodu (a někdy také fyzické existence dronu). Pilotují je závodníci s mnohaletou praxí a řídí se přitom výhradně záběry pořízenými dronem, které jim videobrýle promítají přímo do očí. Diváci sledují míhající se drony a zároveň závod vnímají – na velkých obrazovkách – očima pilotů. Je to dynamické, napínavé (zkuste závod formule 1 zhustit do dvou minut a přidat třetí rozměr) a na konci vždycky vyhraje ten nejlepší.

Už teď se kolem FPV (First Person View) závodů dronů točí v některých zemích miliony dolarů, vysílají se v televizi a zřejmě jde o jeden ze sportů budoucnosti. Kromě toho se ale nedávno stalo ještě něco jiného – dron řízený umělou inteligencí dokázal na trati přemoci člověka. A to nehledě na skutečnost, že proti ní stáli hned dva lidští mistři světa. Na konci srpna o úspěchu týmu výzkumníků z Curyšské univerzity informoval prestižní vědecký časopis Nature.

A není to jediný úspěch, který umělá inteligence zaznamenala v posledních dnech. Konkurenční vědecký časopis Science publikoval článek o „čichačovi“ poháněném umělou inteligencí, který dovede pouze na základě chemických vlastností látek odhadovat jejich pach. A to opět minimálně stejně dobře jako trénovaní lidští čichači používající nos.

Vítězství v reálném světě

Vítězství v závodě dronů vypadá na první pohled jako kuriózní hříčka. V šachu porazil stroj (počítač Deep Blue od IBM) úřadujícího mistra světa Garryho Kasparova už v roce 1996 a o dvě desítky let později se totéž opakovalo v případě jiné klasické stolní hry – go. Umělá inteligence kromě toho dokázala předvést nadlidské výkony v desítkách počítačových her, když třeba předloni zdrtila v přímém souboji hned čtyři šampiony, kteří ovládali hru Gran Turismo (simulátor automobilových závodů pro herní konzoli PlayStation) nejlépe na světě. Jenže pořád se tato vítězství odehrávala na obrazovce počítače, popřípadě v prostředí deskových her spoutaných striktními pravidly, a nikoli v reálném světě. Změnu přinesl až systém Swift navržený švýcarskými vědci. „Jde o první případ, kdy robot poháněný umělou inteligencí porazil lidského šampiona ve skutečném fyzickém sportu navrženém lidmi pro lidi,“ charakterizoval v britském deníku Guardian nový počin umělé inteligence jeden z tvůrců Swiftu Elia Kaufmann.

Něco takového bylo až dosud pro umělou inteligenci velmi obtížné. Pokusy vytvořit robotického závodníka, který by se mohl úspěšně měřit s lidmi, se datují do roku 2016, tedy do doby, kdy FPV závody dronů začínaly. Tři roky poté se závodů zúčastnily první robotické systémy, ovšem trať dokázaly s dronem proletět zhruba dvakrát pomaleji než lidští šampioni. V následujících letech se sice handicap smrskl na nulu, jenže umělá inteligence si na rozdíl od lidských soupeřů – odkázaných jen na záběry pořízené dronem – pomáhala poněkud neférově externím snímáním pohybu. Změnu přinesl až Swift, který dron řídí pouze na základě palubních dat. Během závodu odesílá snímky z palubní kamery, na jejichž základě detekuje speciálně vycvičená neuronová síť průletové brány, poté jsou zkombinovány s údaji palubního inerciálního (pohybového) senzoru, díky čemž systém odhadne polohu, rychlost a orientaci dronu, a nakonec jiná specializovaná neuronová síť navrhne příkazy, kterými se dron řídí.

Rychlý jako Swift

Testovací trať sestavil profesionální závodník, tvořilo ji sedm branek umístěných v místnosti o rozměrech 30 × 30 × 8 metrů, na délku měřila 75 metrů a bylo jí třeba proletět třikrát. Swift na ní soupeřil se třemi lidskými šampiony – Alexem Vanoverem, který se se stal roku 2019 mistrem světa organizace Drone Racing League, dvojnásobným šampionem MultiGP International Open World Cup Thomasem Bittmattou a trojnásobným mistrem Švýcarska Marvinem Schäpperem. Výsledky byly následující: Swift vyhrál pět z devíti závodů proti Vanoverovi, čtyři ze sedmi závodů proti Bitmattovi a šest z devíti závodů proti Schäpperovi, přičemž základem jeho úspěchu byly rychlé reakce a schopnost nelidsky „řezat“ zatáčky, kdežto za porážky mohly většinou nehody. Zároveň dokázal Swift zaletět vůbec nejrychlejší čas ze všech. Průměrná rychlost rekordního letu činila mimochodem osmdesát kilometrů v hodině a přetížení dosahovalo v zatáčkách až 5 G, což by už u některých lidí mohlo způsobit mdloby.

Sám Swift si o tom všem nejspíš nemyslel vůbec nic, zato v poražených šampionech zanechal závod smíšené pocity. „Je to začátek něčeho, co může kompletně změnit svět. Na druhou stranu jsem závodník a nechci, aby bylo něco rychlejší než já,“ řekl Guardianu Bitmatta a Schäpper poznamenal, že závodit proti stroji je jiný pocit než proti člověku, protože „stroj se nikdy neunaví“.

Virtuální nos

Výzkum čichu se na rozdíl od zraku a sluchu nikdy netěšil velké popularitě. Lidský čich není – na rozdíl od některých zvířecích – nijak úchvatný, a tento smysl se navíc vytrvale vzpírá systematickému studiu. U světla se dá exaktně měřit jeho vlnová délka, u zvuku jeho frekvence, ovšem v případě pachů věci takto jednoduché nejsou – látky s podobně strukturovanými molekulami mohou vonět různě, zatímco látky s nepodobnými molekulami mohou vytvářet prakticky identický zápach.

Displej ukazuje, že malý počítač s prasečím rypákem rozpoznal vůni kávy v laboratoři kompetenčního centra pro komunikaci, systémy a aplikace (CoSA) na Univerzitě aplikovaných věd v Lübecku.
Profimedia.cz

Když tým amerických vědců požádal šéfkuchaře a výzkumníka Jonathana Deutsche, aby spolu s třinácti dalšími dobrovolníky očichal čtyři sta neoznačených lahviček s tekutinou, Deutsch netušil, že dělá soupeře umělé inteligenci. Jeho úkolem bylo roztřídit lahvičky a každou označit charakteristikou jejího pachu, tedy slovy jako ovocný, chladivý, rybí či piniový (celkem bylo těchto kategorií 55). Lidský čich je do značné míry subjektivní záležitostí a vjemy jednotlivých lidí se od sebe poměrně výrazně liší. Tým proto zprůměroval lidská hodnocení a tento konstrukt poté porovnával s odhady, které na základě molekulární struktury daných látek předpověděla umělá inteligence, tedy neuronová síť, do níž výzkumníci kvůli tréninku vložili chemické a pachové charakteristiky pěti tisíc různých látek (žádná z nich v testu samozřejmě nefigurovala). A umělý čichač dopadl velice dobře – ve více než polovině případů se umělá inteligence přiblížila průměru lidských hodnocení více než kterýkoli jednotlivec ze skupiny dobrovolníků.

Tým poté ještě vygeneroval půl milionu hypotetických molekulárních struktur a umělá inteligence promptně odvodila, jakou by takové látky měly mít vůni. Jinak řečeno, vytvořila na základě chemických vlastností obrovskou databázi pachů použitelnou například v potravinářství nebo při výrobě parfémů a čisticích prostředků.

Znamení doby

Zatím není jasné, jestli se umělý „pilot“ či „čichač“ dokážou komerčně prosadit. Čichač podle svých tvůrců „umožňuje predikci pachů a otevírá cestu k jejich digitalizaci“, ovšem je toho zatím schopný – a to poměrně přesně – pouze v případě jednoduchých látek a pachů. Skutečnou maturitu však složí až v okamžiku, kdy bude totéž umět se směsí látek a složitými pachy.

Dokonalé uplatnění pro pilota si lze – v době ruské agrese na Ukrajině – představit při řízení bojových dronů. Jenže autonomní vybírání cílů k útoku je trochu jiná disciplína, a drony se navíc nad bojištěm pohybují spíš pomalu a utajeně než se zběsilou rychlostí a s jankovitými změnami směru. „Takřka všechny drony se dnes používají na rozlehlých bojištích a slouží buď k průzkumu, nebo jako zbraně proti pomalu se pohybujícím a stacionárním cílům,“ říká Kaufmann.

Čichače i pilota je tak třeba chápat spíš jako znamení doby. Ještě před pár lety si něco takového nedovedl nikdo (samozřejmě mimo autory sci-fi s hodně bujnou fantazií) představit a další vylepšení schopností podobných umělou inteligencí poháněných systémů může lidskou společnost zásadně proměnit. Budoucnost bude každopádně zajímavá. 

80 kilometrů v hodině činila průměrná rychlost rekordního letu dronu ovládaného umělou inteligencí.