Trumpovy projevy jsou zmatené a plné nesmyslů, ale fungují. Proč? Odpověď má Aristoteles

Hrot24, vygenerováno ve Stable Diffusion

Trumpovy projevy jsou zmatené a plné nesmyslů, ale fungují. Proč? Odpověď má Aristoteles

Absolutní chaos, nebo promyšlená strategie? Nepředvídatelné chování, vulgární výpady či „cimrmanovská“ neschopnost udržet myšlenku, tím vším si bývalý a budoucí americký prezident Donald Trump vysloužil kritiku od svých politických odpůrců, ale i z vlastního tábora. Jeho zdánlivě zmatená rétorika je ale sofistikovanější, než se zdá.

Anna Marvanová

Anna Marvanová

redaktorka

Zatímco mnozí vnímají Trumpovy projevy jako roztěkané, narcisistické a stále vulgárnější, pod jejich povrchem se skrývá silný příběh, kterým si přitahuje a udržuje oddané stoupence. Pro jeho pochopení se musíme vrátit téměř dva a půl tisíce let do minulosti.

„Trumpovým kritikům očividně uniká, jak jeho rétorika funguje,“ píše expert na klasickou filologii Loren D. Marsh z Humboldtovy univerzity v Berlíně a obrací se na odborníka z nejpovolanějších – řeckého filozofa Aristotela.

Podle Aristotela a jeho Poetiky sepsané ve 4. století př. n. l. každý příběh obsahuje dva typy událostí: mýtus a epizody.

Mýtus je soubor klíčových událostí, které tvoří jádro příběhu (blesk uhodí do stromu a následně strom začne hořet). Jsou spolu svázány kauzalitou a nelze je snadno měnit, aniž by to změnilo podstatu příběhu.

„Můžete si to představit jako koule na biliárovém stole. Hráč zasáhne první kouli, ta narazí do druhé, ta do třetí a tak dále,“ píše Marsh.

Epizodami jsou ostatní, vedlejší události, které jsou s hlavní dějovou linkou spojeny jen volně (blesk zasáhl strom, pak začalo pršet). Mohou s mýtem souviset, ale mohou být i zcela náhodné.

Nejsou ale o nic méně důležité nebo zajímavé – právě naopak, často bývají nejvýraznější částí příběhu, která poutá pozornost publika a vyvolává emoce.

Mýtus neohroženého bojovníka proti establishmentu

Optikou aristotelovského mýtu můžeme nahlížet i na Trumpovu prezidentskou kampaň: odmítnutí uznat volební porážku z roku 2020, obvinění haitských imigrantů z konzumace psů a koček či zveličování vlastní důležitosti, to jsou ony epizody, které jednak udržují zájem publika a zároveň pomáhají budovat mýtus.

Ten lze shrnout jako příběh outsidera, který vzdoruje mocným silám zkorumpovaného establishmentu reprezentovaného demokratickými politickými elitami.

„Aby je však mohl porazit, musí na něj nejprve zaútočit – a Trump tyto útoky záměrně provokuje. Jeho kontroverzní výpady a skandály slouží právě tomuto účelu,“ vysvětluje Marsh.

Reakce na útoky, které tyto epizody vyvolají, pak posilují jeho mýtus. Trump nikdy nezmění postoj, nepodlehne tlaku ani se neomluví. Tím své stoupence přesvědčuje o tom, že s ním nelze manipulovat ani ho zastrašit.

Jak shrnuje Marsh, Trumpova rétorika je sofistikovanější, než se na první pohled zdá. A podle výsledku prezidentských voleb skutečně funguje.