Třinecké železárny spustily výrobu surového železa v opravené vysoké peci č. 4
Shutterstock.com
Třinecké železárny znovu rozžhavily vysokou pec č. 4 po generální rekonstrukci
Třinecké železárny (TŽ) dnes znovu spustily výrobu surového železa ve vysoké peci číslo 4, která během šestitýdenní odstávky podstoupila kompletní opravu. Odstavena byla po 20 letech prakticky nepřetržitého provozu. Náklady na renovaci pece dosáhly téměř 700 milionů korun. Novinářům to řekli zástupci TŽ. Podnik má dvě vysoké pece.
čtk
Generální ředitel TŽ Roman Heide řekl, že oprava pece za pouhých 42 dní je naprostý unikát. Standardně podobná oprava trvá o třetinu déle. „Bylo tady v pracovním zápřahu 24/7 přes 520 zaměstnanců externích společností,“ řekl ředitel. Na opravě se podílelo více než 30 firem.
Opravu firma připravovala déle než rok a půl. „Příprava byla velmi, velmi pečlivá spolu s našimi plány. Opět na letošní rok plánujeme vyrobit necelých 2,5 milionu tun oceli. Po celou dobu odstávky vysoké pece 4 jsme naplno jeli s vysokou pecí číslo 6,“ řekl Heide.
Zásadní byla rekonstrukce nejvíce opotřebené části žárovzdorných vyzdívek v oblasti nístěje (spodní části pece). Opravu mají za sebou i další klíčové technologické celky. Nový je například centrální předehřev vzduchu a plynu, které vede od ohřívačů větrů k vysoké peci horký vítr o teplotě až 1230 stupňů Celsia. Nové je i chlazení, vodní hospodářství, rozvody, ale také řídicí systémy, datové sítě nebo analyzátory plynu.
„Celkem bylo na opravu užito kolem 1300 tun žáromateriálu od cihel přes uhlíkové bloky a přes speciální betony, které jsou schopné vydržet vysoké teploty,“ řekl zástupce vedoucího provozu výroby oceli Jan Kantor.
Proces takzvaného zafoukávání, kterým začíná postupné uvádění pece do provozu, začal po opravě minulé pondělí. „Produktem vysokopecního procesu je tekuté surové železo, struska, kterou granulujeme a potom dodáváme našim zákazníkům jako produkt, a vysokopecní plyn, který je mimochodem velmi toxický, ale používáme ho v rámci celého podniku jako nosné médium, které se pak uplatní na jiných agregátech,“ řekl Kantor.
Pec s označením 4 je v provozu od roku 1923. „Její objem je 1373 metrů krychlových, denně vyrobí 3200 tun surového železa. Za více než stoletou historii vydala přes 55 milionu tun surového železa,“ uvedla mluvčí TŽ Petra Macková Jurásková.
Heide řekl, že vzhledem k tomu, že odstavení současných vysokých pecí se plánuje na léta 2030 až 32, šlo pravděpodobně o jejich poslední opravu. „Pevně věřím, že nepřijde žádná havárie a žádný konflikt vevnitř v peci a nebudeme muset přistupovat k nějakým opravám. Na druhou stranu, samozřejmě s těžkým srdcem, musím říct, že pokud všechno půjde tak, jak je, tak to byla její poslední oprava,“ řekl ředitel.
TŽ zatím kvůli nedostatečné veřejné podpoře odložily projekt výstavby elektrické obloukové pece, bez níž by jim hrozilo, že by za sedm let musely prvovýrobu oceli ukončit. Celá transformace podniku má přijít na miliardu eur (asi 25 miliard korun) a podle ředitele by měla začít co nejdříve, protože náklady stále rostou. Bez dotace se neobejde.
„Dotace, která nám byla poskytnuta a kterou jsme ve finále odmítli, nebyla pro ekonomiku naší společnosti absolutně přijatelná a vůbec už nebyla přijatelná ani z politického pohledu, protože naši konkurenti v Německu například dostávají o půlku víc, než jsme měli přiřknutou my,“ řekl Heide.
Nabídnutá dotace podle něj měla činit 51 procent, ekonomicky únosné ale je, pokud by se dostala na úroveň firem v Německu, tedy kolem 74 procent. „Počkáme, až bude sestavena nová vláda, a zcela jistě se opět vrátíme k dialogu a diskusi o transformaci naší společnosti,“ řekl Heide.
Třinecké železárny jsou jediným výrobcem oceli v Česku. Loni jí vyrobily přes 2,425 milionu tun, vytvořily tržby 47,371 miliardy korun a čistý zisk 316 milionů korun. Mezi hlavní produkty podniku patří dlouhé válcované výrobky – válcovaný drát, tvarová ocel, speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky a hutní polotovary. Včetně odloučených provozů mají TŽ zhruba 6800 zaměstnanců.
