Hlavně udržet balanc. Prezidentka Karin Keller-Sutterová (vpravo) jednala přímo se svým americkým protějškem
Brian Jason / Alexandros Michailidis / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Křehká rovnováha
Švýcarsko lavíruje mezi Trumpem a EU. Americký prezident má zatím navrch
Švýcarsko se ocitlo v diplomatickém sevření mezi dvěma klíčovými partnery – Spojenými státy a Evropskou unií. Zatímco s EU dokončuje stvrzení klíčové obchodní dohody, s Washingtonem se snaží co nejrychleji domluvit, aby se vyhnulo hrozbě vysokých cel, především na léky. Ve snaze zalíbit se administrativě Donalda Trumpa hledá alpská země balanc mezi ochranou vlastních ekonomických zájmů a zachováním neutrality.
redaktor
„Švýcarsko jedná v dobré víře s americkou vládou s cílem dosáhnout pozitivního výsledku,“ uvedlo švýcarské ministerstvo hospodářství v prohlášení pro agenturu Reuters.
Jednání s USA probíhají od dubna, kdy Bílý dům nečekaně oznámil zavedení 31procentních cel na švýcarské zboží – tedy výrazně více než původně avizovaných 20 procent u Evropské unie. Tento krok vyvolal ostrou reakci v Bernu i mezi exportéry.
Prezidentka Karin Keller-Sutterová řešila situaci přímo s Donaldem Trumpem, a to jen pár hodin předtím, než americký prezident vyhlásil 90denní globální pozastavení cel.
Načasování ale Švýcarsku nepřeje. Jak upozornila agentura Bloomberg, švýcarská vláda sice 4. července schválila návrh společné deklarace s USA, ale podpis z Bílého domu stále chybí.
Trump mezitím prohlásil, že uzavře jen dvě až tři nové dohody, přičemž Švýcarsko výslovně nezmínil.
Centrem napětí se stal švýcarský farmaceutický sektor. Léky tvoří 40 procent celkového exportu alpské země a 60 procent z něj směřuje do USA.
Společnosti jako Roche, Novartis a Sandoz jsou klíčovými exportéry i investory na americkém trhu. Podle Bloombergu obsahuje vyjednávaná dohoda příslib, že se farmaceutické produkty vyhnou clům – Trump ale tento závazek veřejně nepotvrdil.
Naopak oznámil, že od 1. srpna začne USA postupně zavádět cla na farmaceutický dovoz, která mohou během 18 měsíců dosáhnout až 200 procent.
Trumpova administrativa používá cla jako páku k tomu, aby farmaceutické firmy přesouvaly výrobu do USA a snížily extrémně vysoké ceny léků na americkém trhu.
Například léčba rakoviny přípravkem Keytruda od Mercku stojí v USA 191 tisíc dolarů ročně (asi čtyři miliony korun), zatímco ve Francii 91 tisíc dolarů (necelé dva miliony korun).
Farmaceutické společnosti nyní počítají, zda pro ně nejsou postupná cla menší zlo než cenové regulace, které by mohly trvale poškodit jejich marže, píše web SwissInfo.
Bern ale nevyjednává jen s Washingtonem. Zároveň dokončuje přijetí zásadní obchodní dohody s Evropskou unií. A právě proto je každé gesto vůči USA choulostivé.
Švýcarsko není členem EU ani Evropského hospodářského prostoru a jeho vztahy s Unií se dlouhodobě opírají o více než sto sektorových dohod.
Evropská komise se tyto smlouvy roky snažila nahradit jednotným právním rámcem. Podle agentury Reuters se nově sjednaná rámcová dohoda týká mimo jiné volného pohybu osob, státní pomoci, přístupu na energetický trh, dopravy a přistěhovalectví.
Švýcarsku se podařilo vyjednat i některé ústupky – například možnost omezit migraci z EU ve výjimečných případech. Dohoda ale zároveň vyžaduje sladění švýcarských pravidel s právem EU a zavedení mechanismu řešení sporů.
Proto není prostor pro jednostranné ústupky Spojeným státům příliš velký. „Dohoda nesmí narušit žádnou dohodu, kterou Švýcarsko již podepsalo nebo chce podepsat, a měla by konkrétně zmínit bilaterální dohodu s EU,“ upozornil poslanec Nicolas Walder ze strany Zelených.
„Je naprosto zásadní, aby dohoda s USA nebyla později kontaminována farmaceutickými cly,“ varoval také švýcarský poslanec a šéf firmy Ypsomed Simon Michel.
Zatímco Trump upřednostňuje bilaterální dohody a politiku EU občas až okázale přehlíží, Evropská unie trvá na právní harmonizaci a rovnosti mezi partnery. A právě v tom spočívá nebezpečí – každá výjimka pro USA může být v rozporu s požadavky EU.
Ve snaze uchlácholit Spojené státy zvažuje Švýcarsko více otevřít svůj trh americkým produktům, konkrétně citrusům a mořským plodům. Zároveň se farmaceutické firmy připravují na možný přesun části výroby za Atlantik.
„Farmaceutickým firmám bude trvat pět až šest let, než reálně přemístí výrobní kapacity do USA. A to jen za předpokladu, že získají všechna regulatorní povolení,“ řekl serveru Swissinfo daňový expert Jonathan Baumeler ze společnosti EY Switzerland.
Prozatím budou firmy i nadále do USA importovat hotové léky. Dodatečné náklady kvůli clům bude muset nést buď výrobce, distributor, nebo zákazník.
Podle EY by desetiprocentní clo znamenalo dodatečné náklady až 14,4 miliardy dolarů ročně (asi 302 miliard korun) pro celý sektor.
Velcí hráči ale už konají. Novartis v dubnu oznámil investici 23 miliard dolarů (asi 483 miliard korun) do amerických výrobních závodů. „Všechny klíčové léky Novartisu pro americké pacienty budou vyráběny ve Spojených státech,“ uvedla firma.
Švýcarsko tančí mezi kapkami deště a doufá, že moc nezmokne. Jeho ekonomické zájmy na obou stranách Atlantiku jsou zásadní, ale uspokojit Trumpovu administrativu a zároveň nevybočit z unijní linie bude nesmírně obtížné.
