Evropa bude muset hrát aktivnější roli v podpoře Ukrajiny, říká respektovaný ekonom
Shutterstock.com
Jednání o míru
Švédský ekonom varuje, že finanční podpora Ukrajiny leží už jen na Evropě
Jednání amerického prezidenta s jeho ruským protějškem a neochota USA uvalit na Rusko přísnější sankce naznačuje, že v případě dalšího tlaku na ukončení války musejí být více aktivní evropští spojenci Ukrajiny.
redaktor
„Evropa je šokována tím, že byla opuštěna Washingtonem, který považovala za kotvu v západní alianci,“ prohlásil v reakci na telefonický rozhovor amerického a ruského prezidenta švédský ekonom Anders Åslund, jenž dříve působil jako ekonomický poradce ruské i ukrajinské vlády a je považován za experta na ruskou ekonomiku v éře Vladimira Putina.
Bývalý švédský premiér Carl Bildt dosavadní jednání Američanů s Rusy považuje za nepochybné vítězství pro Putina. Donald Trump navíc odmítl uvalit na ruskou ekonomiku další sankce s tím, že Moskva chce dále jednat o příměří a míru na Ukrajině.
To by mělo i podle Åslunda vyburcovat evropské politiky k větší akci a ekonomickému nátlaku na nejrozlehlejší zemi světa. Na druhou stranu je jasné, že i finanční a vojenská podpora Kyjevu pro další období bude ležet především na bedrech starého kontinentu. Trump totiž také naznačil, že Spojené státy už nechtějí hrát hlavní roli v jednáních o míru na východě Evropy.
Data ze startu tohoto roku ukazují, že Evropská unie poskytla na podporu Ukrajiny od začátku války okolo 135 miliard eur (téměř 3,4 bilionu korun), včetně 1,5 miliardy (37,5 miliardy) ze zmrazených ruských aktiv.
Česká republika pak ze státního rozpočtu vydala do konce minulého roku 62,5 miliardy korun, dary ze skladů Armády ČR a dary české vlády jsou od počátku ruské agrese v hodnotě 7,3 miliardy korun.
Ukrajina i EU přitom od Trumpa očekávaly, že zesílí ekonomický nátlak na Putinovo Rusko a zároveň zvýší vojenskou pomoc napadené zemi.
Evropa je šokována tím, že byla opuštěna Washingtonem.
„Myslím, že se něco stane. A pokud se tak nestane, ustoupím a oni budou muset pokračovat,“ oznámil nejasně o dalších plánech americké strany šéf Bílého domu.
Kreml si naopak dvouhodinový telefonát pochvaloval s tím, že byl „upřímný a přátelský“ a oba prezidenti se oslovovali křestními jmény.
Evropští diplomaté a politici už neoficiálně přiznávají, že další podpora Ukrajině a zároveň tlak na Rusko bude ležet výhradně na starém kontinentu. Trump se naopak stává „Putinovým partnerem, přijímá postoje svého pána a nikdy nevznáší žádnou skutečnou kritiku“, dodal na adresu amerického prezidenta Åslund.
Američané vyslali špionážní superdron k Černému moři. Za Trumpa poprvé
Oficiálně evropští politici oceňují, že se Trump snaží s Ruskem o případném míru jednat. Německý ministr obrany Boris Pistorius ale zdůraznil, že by měl být Putin posuzován hlavně podle svých činů, nikoliv podle slov a slibů.
Kyjev i nadále odmítá poskytnout Rusku část svého území, jak to požaduje Kreml. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov navíc tvrdí, že v mírových jednáních nemohou být stanovovány žádné termíny. Tento přístup vyhovuje ruské straně, protože může pokračovat v náletech a dobývání Ukrajiny bez zpřísnění ekonomických sankcí.
Ruský opoziční politolog Ivan Preobraženskij pro deník The Moscow Times zdůraznil, že telefonát Trumpa s Putinem ukázal, že ani jedna strana vážně neuvažuje o tom, že bude jednat o příměří a míru na Ukrajině.