Euro slaví 25 let. Ustojí současné turbulence a prosadí se i dál jako světová měna?

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Celý článek
0

Lidí bez přístupu k elektřině je už 685 milionů. Příčinou je i africká populační exploze

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Celý článek
0

Mars vydal své další tajemství. Týká se sopek – i té největší ve Sluneční soustavě

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Celý článek
0

Střihač genů

Budoucnost patří biotechnologiím. Ale potrvá ještě roky, než dokážeme potenciál genových nůžek skutečně využít, říká jejich spoluautor Martin Jínek

Střihač genů
Martin Jínek | Archiv

Česká veřejnost může znát jméno vědce Martina Jínka nejpozději od podzimu roku 2020, kdy Nobelův výbor ocenil prestižní cenou za chemii objev genových nůžek CRISPR-Cas9. Cenu sice formálně převzaly chemičky Emmanuelle Charpentierová a Jennifer Doudnaová, ale Jínek byl spolu s Polákem Krzysztofem Chylinským tím, kdo si to „odmakal v laboratoři“. „Představa vědeckého výzkumu jako osamělé práce jednotlivců je zastaralá. Posledních minimálně padesát let je to vysloveně týmová práce. A že pak cenu dostanou šéfové týmů? To je přirozené, ty ceny vznikaly v určité době a každý objev je třeba nějak personalizovat,“ říká Jínek.

Modifikování DNA je velká věc, v budoucnu by nám mohlo umožnit eliminovat dědičné choroby, ale teoreticky také zdokonalit lidskou rasu. A přesně proto je také kontroverzní – mnoha lidem (včetně vědců) se nelíbí představa, že bychom si měli „hrát na bohy“. Ať v té debatě stojíte na kterékoli straně, editování genů, které CRISPR-Cas9 výrazně usnadňuje, přináší revoluci.

V roce 2012, kdy publikovaly Charpentierová s Doudnaovou v prestižním časopisu Science svůj přelomový objev molekulárních nůžek, byl Jínek postdoktorandem v laboratoři Doudnaové v kalifornském Berkeley. Dnes už je sám šéfem, univerzitním profesorem ve Švýcarsku. Vede vlastní laboratoř v Curychu a pokračuje ve výzkumu, který mu vynesl podíl na prestižním ocenění.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit