Nový stavební zákon měl být klenotem, který se chystala vybrousit vláda Andreje Babiše. Premiér od roku 2017 prohlašoval změny v neúnosné české stavební legislativě za jeden z hlavních úkolů svého kabinetu.

Chtěl díky němu urychlit nejen bytovou výstavbu, ale také třeba budování velkých dopravních staveb – dvě velké bolesti české ekonomiky posledních let.

Když se ale ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové minulý týden podařilo v Poslanecké sněmovně sehnat 104 hlasů a díky nim přehlasovat drtivé odmítnutí Senátu v poměru 65 ku 0, mnoha pochvalných slov se stejně nedočkala.

S opatrným optimismem hodnotili stavební zákon pouze developeři. Hlavní cíl – urychlení povolování velkých bytových projektů – podle nich nejspíš zákon splnit může.

Ostrá kritika ale zněla jak od opozice, tak od zástupců měst a obcí. Už dnes se zdá prakticky jisté, že pokud ANO nezvítězí v podzimních volbách a nesestaví vládu, nedožije se legislativa v nyní schválené podobě ani konce letošního roku. Natož aby stihla přinést slibované pozitivní změny.

Spor o superúřad

Stalo se tak přesně to, co by se u podobně závažné legislativy stávat nemělo. Ministryni Dostálové se nepodařilo získat širší podporu, slovy opozičních poslanců „zákon tlačila jako buldozer“, a tím zadělala na budoucí problémy. Přitom další změny sotva schváleného zákona už na podzim po volbách jsou to poslední, co by stavebníci, ale i sami úředníci potřebovali.

Potíž je navíc v tom, že zákon nevyvolává kontroverze v pouhých drobnostech. Hlavní spor se de facto vede o samu podstatu změn. Ta spočívá v překopání a centralizaci celého systému. Namísto dnešní husté sítě má vzniknout centrální stavební „superúřad“ se sídlem v Ostravě a pobočkami ve všech krajských městech. V rámci kompromisu pak zákon plánuje zachovat zhruba sedm stovek pracovišť v obcích s rozšířenou působností.

Radikální reforma stavebních úřadů nebude laciná. Náklady se mají podle ministerstva pro místní rozvoj pohybovat v řádu miliard korun, a opozice se dopočítala dokonce k číslu 20 miliard.

Z vyjádření poslanců obou opozičních koalic z minulého týdne plyne jasný závěr: centralizaci a zřízení Nejvyššího stavebního úřadu chtějí v případě úspěchu ve volbách co nejdřív zrušit. Kvůli tomu ostatně vyzývají Dostálovou, aby se do podzimu nepouštěla do žádných větších akcí a za transformaci stavebních úřadů s nejistým osudem neutrácela žádné peníze.

Klára běžela o život

Konečná podoba stavebního zákona je výsledkem dva roky trvajícího vyjednávacího martyria, desítek změn a mnoha kompromisů. Původní návrh vznikl po dohodě premiéra Andreje Babiše a zástupců Hospodářské komory s velkou pomocí developerů, kteří si jej tak podle kritiků takříkajíc napsali na míru.

Kvůli množství upravených paragrafů během přípravy legislativy někteří stavaři od její podpory couvli. Většina developerských firem nicméně nakonec výsledek poslanecké tvořivosti přijala jako maximum možného. Zestátnění stavebních úřadů jim prý pomůže, pozitivně hodnotí také sjednocení více razítek do jednoho povolení nebo větší důraz na dodržování termínů ze strany byrokratů.

Nejspokojenější ale může být ministryně Klára Dostálová. I když už to vypadalo všelijak, nakonec se jí podařilo klíčový úkol, který dostala od premiéra Andreje Babiše, splnit. Podle kuloárních informací si tím, že nakonec přesvědčila komunisty, doslova zachránila krk. Případný krach návrhu nové legislativy by prý znamenal tak velký neúspěch, že by jej politicky neustála navzdory blížícím se volbám.

Otázkou ale je, jak dlouho její těžce vybojovaný zákon bude platit a zda se vůbec někdy dostane v plné míře do praxe. Účinný má být až od roku 2023, což je dost dlouhá doba na jeho změny k nepoznání.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.