Provozovatel jedné vietnamské večerky v Praze během nejtvrdšího lockdownu citelně zvedl cenu piva Pilsner Urquell. To není značka, kterou si obvykle kupuje tradiční klientela, která následně konzumuje chmelový nápoj z plastových lahví na lavičkách v přilehlém parku. Pro plzeň si do večerky zvykli chodit sousedé, kteří by za normálních okolností navštívili spíš sousední Plzeňskou pivnici. Tuto funkci převzala v době uzavírky večerka a prozíravý podnikatel vycítil šanci, jak si v časech koronavirové krize trochu přilepšit.

Nebyl přitom jediný, pro koho koronavirová krize navzdory četným komplikacím znamenala i příležitost. Trhu s potravinami se dařilo jako celku, a to se projevilo rovněž u segmentu, který jinak i v časech ekonomické prosperity spíše skomíral. Řeč je o malých venkovských prodejnách léta trpících konkurencí nadnárodních řetězců i odlivem lidí do měst. Omezené možnosti cestování, někdy i za hranici okresu, uzavřené školy a masy zaměstnanců na home officu přinutily mnoho zákazníků k častějším cestám do nejbližšího, venkovského krámku.

„Máme prodejny, které šly hodně dolů. Pokud byly závislé na velké koncentraci lidí z administrativních budov a škol, mají propady. Na druhé straně na venkově, který za normálních okolností funguje jako noclehárna, odkud se jezdí od školy a do práce, se teď více žije a také nakupuje,“ říká Pavel Březina, šéf Svazu českých a moravských spotřebních družstev COOP, která loňský rok uzavřela se sedmiprocentním nárůstem tržeb na 33 miliard korun.

Podle analýzy společnosti NielsenIQ pro Svaz obchodu a cestovního ruchu rostl celý potravinářských trh o 5,6 procenta. Nejlépe si vedly supermarkety a diskonty, o něco málo hůře hypermarkety. Tradiční prodejny do 400 metrů čtverečních, kam spadají i vesnické obchody, zůstaly na nule. Podle ředitele NielsenIQ Karla Týra v tom však nemusí být rozpor.

„Je rozdíl mezi malými prodejnami na venkově a ve městech. Ve městě se jim tolik nedařilo, protože lidé preferovali větší bezpečnost a na nákupy chodili méně. Rostly proto nákupy ve velkých hypermarketech a supermarketech. Druhá věc je, že řada lidí se třeba přesunula na chaty, takže na venkově, kde není tolik dostupných hypermarketů, se opravdu malým provozovnám dařilo více. Městským malým prodejnám se tedy dařilo hůře, venkovským lépe,“ shrnuje Týra. Dalším důvodem je i to, že v minulých letech tržby malých prodejen spíše klesaly. I celková nula tedy může do jisté míry znamenat pozitivní obrat.

Vliv uzavírek na nejmenší typy prodejen potvrzuje i Miloslav Hlavsa, ředitel družstva Konzum, které provozuje stovku obchodů v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Konzum za loňský rok zaznamenal pětiprocentní růst tržeb, dopad na jednotlivé prodejny se ovšem různil. „Mohu potvrdit, že čím menší lokalita, tím byl dopad pozitivnější. Jsou prodejny na malých vesnicích, které mají růst mezi deseti a dvaceti procenty. Ve městech už takový růst nebyl,“ popisuje Hlavsa v sídle společnosti v Ústí nad Orlicí, odkud je krásný výhled na okolní lesy.

Lockdownová omezení ovšem nejsou pro venkovský maloobchod samospasitelná. Koronavirová krize navzdory vyšším útratám za potraviny způsobila problémy v zásobování či výpadky zaměstnanců, kteří se ocitli v karanténě. To nezřídka vedlo k úplnému uzavření malé prodejny. Stejně jako na ostatní maloobchod dopadají i na družstva zvýšené náklady spojené s bezpečnostními opatřeními. Omezení také časem pominou, obchodníci přitom už nyní pociťují šetření lidí obávajících se nejisté ekonomické budoucnosti. Příklon k diskontům a supermarketům na úkor menších prodejen tak může ještě zesílit. Čínská chřipka však zároveň pomohla akcelerovat některé trendy, které malým prodejnám mohou pomoci úspěšně obstát i v době postcovidové.

Trendy nákup v Potštejně

Potštejn na Královéhradecku lze bez nadsázky nazvat idylickou vesnicí. Obec v údolí Divoké Orlice disponuje hradem, zámkem i známým minipivo varem Clock, a jde tedy o oblíbenou rekreační destinaci nejen obyvatel blízkého okolí, ale v podstatě celé republiky. To se projevuje i na místní prodejně potravin, spadající do sítě Konzum. Zažité představě omšelé prodejny, kde se toho od doby socialistické akce Z příliš nezměnilo, zde neodpovídá vůbec nic. Spíše jde o prodejnu „rakouského“ typu, o které představitelé tuzemského maloobchodu i jejich zákazníci často sní.

Interiér i sortiment v moderně zrekonstruované budově se nabídkou blíží pražským trendovým čtvrtím. Zahrnuje nabídku produktů řemeslných minipivovarů (nejen domácího Clocku), ale i veganskou či bezlepkovou stravu a čerstvou, velmi dobře vypadající zeleninu. „Naprosto,“ odpovídá na otázku ohledně spokojenosti s prodejnou místní muž navzdory tomu, že propásl otevírací dobu okénka projektu Pošta Partner, který propojuje obchod s poštou tam, kde se samostatnou pobočku nevyplatí provozovat. Spokojený je i mladý pár z Hradce Králové, který je zde poprvé a jen se zastavil na rychlou kávu. Součástí některých prodejen sítě Konzum je totiž i kavárna. Ta je sice kvůli vládním nařízením zavřená, jako jinde je však možné koupit si kávu s sebou do kelímku.

„Dojíždějí sem lidé na chaty z Prahy, z Hradce Králové i z Brna, takže máme zákazníky trochu specifické. Hledají tady dietní potraviny, bezlepkové pečivo i dražší potraviny. V době koronaviru se báli odjíždět do měst a hodně nakupovali. Ze začátku to byla hlavně mouka, kvasnice, mléko, hygienické potřeby, dezinfekce. Měli jsme zákazníky, kteří nám i ostatním zákazníkům šili roušky, a to bezplatně,“ popisuje provoz v obchodě v posledních měsících vedoucí prodejny Petra Trejtnarová, zatímco chystá dvě přepravky s předpřipraveným zbožím. Jde o dnešní objednávky přes e-shop Konzumu. Orlickoústecká společnost s online prodejem začala jako první z tuzemských družstevních sítí před pěti lety. Koronavirus digitalizaci venkovského maloobchodu nakopl a COOP loni odstartoval online prodej v 500 z celkem 2,5 tisíce prodejen.

Internetový trh na venkově

„Původně jsme měli jinou vizi. Mysleli jsme, že nástup online prodejů bude rychlejší a masivnější, a nechtěli jsme u toho chybět. Mysleli jsme, že budeme provozovat samostatná výdejní místa, která se uživí tam, kde není klasická prodejna. To jsme asi tři roky testovali, nakonec jsme od toho ale upustili,“ vysvětluje Miloslav Hlavsa. Ukázalo se totiž, že platit zaměstnance v samostatném výdejním místě není ekonomicky únosné. Místo toho zavedlo družstvo možnost předobjednat si nákup s doručením do kamenné prodejny. A to se během uzavírek osvědčilo. „Loni jsme měli třeba 500 nebo 700 objednávek za měsíc a najednou jich máme 2,5 tisíce,“ dodává Hlavsa s tím, že v některých prodejnách tvoří online až pět procent tržeb, v průměru za celou síť je to jedno až dvě procenta.

Vybírat si je přitom možné ze sortimentu, který malý vesnický krámek obvykle nenabízí. Zákazníci, kteří zůstali doma, a tedy i odříznuti od velkého nákupu cestou z práce v hypermarketu ve městě, si přes internet objednávají velké nebo méně dostupné položky. Podle Březiny může právě díky šíři nabídky ve srovnání s venkovskou prodejnou zůstat e-shop pro zákazníky atraktivní i po odeznění pandemie navzdory tomu, že si budou muset nákup stále osobně vyzvednout. „Předností e-shopu je, že zákazníci si nechtějí vybírat jen z deseti druhů jogurtů v malé prodejně, ale ze 120 druhů jogurtů, které jim nabízí velkoobchod,“ míní Březina.

COOP proto odstartoval i instalaci vlastních samoobslužných výdejních boxů pro lidi, kteří nestihnou vyzvednout nákup v průběhu otevírací doby. Jeden takový je nově zřízen u orlickoústecké zahrádkářské prodejny Fortel, spadající pod Konzum, byť zatím není v provozu. Na parkovišti je i bezkontaktní čerpací stanice, kterou zde Konzum už před lety jako první v Česku zavedl, a dokonce dnes už nefungující výdejní okénko e-shopu. Lokalita vedle vlakové trati je tedy jakýmsi pokusným centrem digitalizace maloobchodu v menších sídlech v Česku.

Záhada poškrábaných mrazáků

A přesto provozovatelé prodejních družstev vnímají internetový trh jen jako doplněk a klasické kamenné prodejny jím nahrazovat nechtějí. Obchody by podle nich měly být nejen prodejní, ale i komunitní místo. Hlavsa k tomu přidává zajímavou historku. V družstvu si dlouho lámali hlavu, proč dochází k velmi rychlému poškrábání skel na mrazácích. „A pak jsme přišli na to, že lidé přijdou do krámu, odloží si košík na mrazák a mezitím diskutují,“ říká se smíchem Hlavsa. V době pandemie, kdy hospody, ale i jiné možnosti byly velmi omezené, se obchod stal jednou z mála možností setkávání obyvatel na venkově. Tuto funkci chtějí družstva udržet a podporovat. Konzum proto kavárny zřizuje i tam, kde se to ekonomicky úplně nevyplatí.

Nevyplatí se to ovšem jenom na první pohled. COOP už dlouho upozorňuje, že některé prodejny nejsou a nejspíš nikdy nebudou ziskové a jejich udržení je možné pouze za podpory státu, kraje či obce. Právě role, jakou obchody sehrály v krizové situaci, ať už čistě zásobovací, nebo společenská, přiměla některé politiky k přehodnocení jejich přínosu. „Je zásadní udělat vše pro zachování základních služeb i v malých obcích, tím spíše v době covidu. Málo si my mobilní uvědomujeme, jak nepostradatelná je pro starší občany, ale i lidi bez auta malá obecní prodejna s čerstvými potravinami,“ říká radní Jihomoravského kraje Jiří Hlavenka.

Kraj je jedním z těch, které maloobchodní prodejny dotují. Původně to byly v roce 2018 dva miliony korun. Pro loňský rok měl připraveny celkem tři miliony, které nakonec zvýšil o více než milion, aby mohl uspokojit všech 92 žadatelů. Podobně zareagoval i Pardubický kraj. Ten podle mluvčího Dominika Bartáka loni podpořil venkovské prodejny 5,2 milionu korun, letos to bude přes šest milionů.

Na Vysočině byla loni po letech ČSSD vystřídána ve vedení kraje ODS. Občanští demokraté mají k dotacím tradičně skeptický postoj, a původně tak chtěl kraj podporu úplně zrušit. Nakonec však rada schválila rozšířený, sedmimilionový dotační program pro obce do 500 obyvatel, který bude nově určen nejen kamenným či pojízdným prodejnám, ale i galeriím, muzeím, rozhlednám a dalším kulturněturistickým zařízením.

No a nakonec se po letech debat přidal i stát. Podle Miluše Trefancové z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu by měl ve třetím čtvrtletí odstartovat dotační program Obchůdek 2021+ určený na pokrytí provozních a režijních nákladů. „Konkrétně se jedná o podporu malých prodejen umístěných v obci do tisíce obyvatel nebo v obci do tří tisíc obyvatel, jejíž místní části mají méně než tisíc obyvatel. Zároveň v této obci nebo její místní části nesmí být v době schválení žádosti více než jedna prodejna,“ upřesňuje Trefancová. V programu jsou tři miliony korun, jedna prodejna může dostat maximálně sto tisíc.

Z prodeje potravin na vesnicích se zřejmě nikdy nestane závratně ziskové podnikání. Po odeznění čínské chřipky však bude mít dobrou startovní pozici, aby za pomoci promyšleného managementu a státu mohl zajistit důstojné pokrytí potřeb obyvatel venkova, a případně tak i zamezil jeho vylidňování. Tak jako se to podařilo v Potštejně.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.