Solární panely za babku? Díky hutníkům, softwaru i městským úředníkům
Shutterstock.com
Solární panely za babku? Díky hutníkům, softwaru i městským úředníkům
Ještě v 70. letech byla solární energie výsadou vizionářů a vědců. Dnes si fotovoltaiku instaluje kdejaký dům na předměstí. Cena solárních panelů spadla o víc než 99 %. Co však stálo za tímto dramatickým poklesem? Odpověď přináší výzkumný tým z MIT vedený profesorkou Jessikou Trancikovou – a je překvapivější, než se může zdát.
šéfredaktor
Studie publikovaná v PLOS ONE ukazuje, že revoluce ve fotovoltaice nebyla výsledkem jediné geniální inovace. Byl to spíš spletitý proces, v němž se spojily technické pokroky z desítek odvětví – od hutnictví přes výrobu polovodičů až po právní inženýrství. „Znalosti se čerpaly z různých oborů a právě tato síť vědění posunula technologie dál,“ říká Tranciková.
Do výzkumu se zapojili i další odborníci: Goksin Kavlak z Brattle Group, Magdalena Klemunová z Johns Hopkins University nebo Ajinkya Kamat, někdejší postdoktorand na MIT. Společně vytvořili metodiku, která propojuje kvantitativní model nákladů s hlubokým kvalitativním rozborem konkrétních inovací.
Křemík, ropa a trochu softwaru
Jedním z nejzajímavějších zjištění bylo, že mnoho klíčových zlepšení vzniklo mimo samotný solární průmysl. Třeba wire sawing – technika řezání křemíku, která v 80. letech snížila ztráty materiálu a zvýšila efektivitu výroby. Výsledkem bylo zlevnění o pět dolarů na každý vyrobený watt.
Výzkumníci dohledali 81 specifických inovací, které od 70. let ovlivnily cenu fotovoltaických systémů. Od antireflexních vrstev na skle po plně digitální systémy pro vyřizování stavebních povolení. Zatímco inovace na úrovni panelů vznikaly často ve výzkumných centrech nebo firmách, řešení v oblasti tzv. balance-of-system (BOS) – jako jsou držáky, měniče nebo kabeláž – pocházela často z městských samospráv, profesních asociací či státních úřadů.
„Zkoumali jsme obě části – jak moduly, tak BOS. A právě v jejich odlišnostech se skrývá hodně cenného,“ říká Kavlaková.
Inovace, které šetří čas
Zatímco panely jsou vyráběny ve velkém, BOS komponenty bývají místní záležitostí. Klíčovým faktorem zde nejsou jen fyzické součástky, ale i procesy: plánování, schvalování, instalace. A právě tady přichází ke slovu soft technologie – například automatizované systémy schvalování, které dramaticky zrychlují administrativu.
„Často jde o zpoždění. A čas jsou peníze. Když stavba stojí, náklady rostou,“ říká Tranciková. Digitální nástroje, které umí rychle vyhodnotit shodu s předpisy, podle ní mohou v budoucnu výrazně zlevnit celý proces.
Klemunová doplňuje: „Fotovoltaika byla výjimečně připravená na to absorbovat inovace z jiných odvětví – časově, fyzicky i politicky.“
Lekce pro budoucnost
Vedle přímých technických vylepšení hrály roli i další faktory: úspory z rozsahu, opakované zkušenosti, zvyšující se know-how. Ale hlavní přínos studie tkví v tom, že ukazuje cestu: síť inovací není náhoda. Dá se analyzovat – a využít.
„Zpětná analýza ukazuje, co fungovalo a co ne. Můžeme ji použít i dopředu, třeba pro jiné technologie. Zvlášť když víme, z jakých odvětví čerpat,“ říká Tranciková. Tým plánuje stejnou metodiku aplikovat i na další obnovitelné zdroje a více se zaměřit na soft technologii – možná klíč k dalšímu zlevnění.
Možná jsme tak teprve na začátku. S nástupem AI, automatizace a nových digitálních nástrojů se může brzy otevřít další kapitola solární revoluce.
